Fotogalerie |
Miloslav Potiška začínal v devadesátých letech u prodejců ruských beranic, které se z vyprázdněné posádky v Milovicích prodávaly v Praze. Postupem času ho ale osud zavál zcela mimo evropský kontinent. V Jihoafrické republice dělal osobního strážce Radovanu Krejčířovi.
„Znal jsem ho už tady z Čech, přes jeho bývalou pravou ruku. A dozvěděl jsem se, že hledá v jižní Africe spolehlivé lidi. Bral jsem to jako zkušenost a navíc mě to tady přestalo bavit,“ popisuje důvody vstupu do Krejčířových služeb v rozhovoru s Josefem Hymplem pro magazín Téma Potiška.
Po příletu do JAR neuměl Potiška ani slovo anglicky. Dle jeho slov to byl právě Krejčíř, kdo ho donutil na ulici se učit. „Za čtrnáct dní jsem se naučil základy gramatiky,“ popisuje začátky Potiška.
Sám Potiška prý nejprve pochyboval o tom, že Krejčíř, který do JAR utekl ze Seychel, by mohl v zemi s tvrdým podsvětím uspět. Ale sám Krejčíř ho vyvedl z omylu. „Je výborný manipulátor. Ne jako tady nějaký lidi, co si o sobě myslí, že jsou nějaký mafiánci. Je v tom opravdu třída a neskutečně chytrej chlap na patologický myšlení. Dostane se do jakýhokoliv zločinu,“ hodnotí Krejčíře Potiška.
Podle Potišky Krejčíř v Africe zjistil, že si může dovolit mnohem více než v Česku. Pracovali pro něj policisté a vojáci ochotní za 500 Euro zabít člověka. Pomohlo mu údajně i přátelství s jedním ze synů tehdejšího jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy.
„Chodili vždycky do restaurantu Harbour. Radovan, mladej Zuma, jeho manželka a dva synové. Chodili tam na žrádlo a Radovan to všechno platil. Nebo platil... V Harbouru se neplatilo, protože ten podnik jsme tehdy tak nějak převzali,“ vypráví Krejčířův někdejší bodyguard.
Potiška zároveň otevřeně popisuje, jak Krejčíř nikdy neváhal odstranit nepohodlnou osobu. „Vždycky jde do všeho s tím, že všechno je jeho a všichni musí dělat pro něj. Takže, pokud vezme k sobě jako společníka někoho, kdo má peníze, vezme ho třeba do byznysu, nebo si od něj napůjčuje, tak to pak nedopadá dobře. Když ho začne otravovat a chce svoje prachy zpátky, tak se ho prostě zbaví,“ řekl Potiška.
Důvodem pro to, že Potiška od Krejčíře odešel a promluvil o praktikách, které jsou v jeho okolí běžné, je podle něj to, že Krejčíř začal likvidovat jeho blízké přátele. Magazínu tématu prozradil, že z JAR utekl poté, co Krejčíř nechal zabít v roce 2013 Libanonce Sammyho Issu a Srba Veselina Laganina. Předtím než utekl, měl sám na sobě od Krejčíře mít dvě nájemné vraždy.
Krejčíř si podle Potišky připadal jako Bůh, kterému vše projde. „Protože na něj prostě nemohl nikdo,“ říká Potiška. „Kdyby ve třicátých letech přijel Radovan Krejčíř do Ameriky, fungoval by jako Al Capone,“ uzavírá jeho někdejší strážce.
Jaké praktiky používal Radovan Krejčíř k získání vlivu? Jak je to s atentáty na jeho osobu a kdy měl opravdu namále? To vše prozradil Miloslav Potiška v druhé části rozhovoru, kterou vám přineseme o víkendu.