Když byla Rudá armáda blízko dobytí Berlína, a tedy i definitivní porážky Hitlerova nacistického Německa, zadali šéfové Sovětského svazu postupujícím divizím jasný úkol: Na střeše Říšského sněmu musí zavlát sovětská vlajka. Komu se ji podaří vztyčit, získá ty největší pocty.
Dosud není úplně jasné, proč Sověti lpěli právě na budově Říšského sněmu. Nacisté ji od roku 1933, kdy vyhořela, vůbec nevyužívali a parlament se scházel v nedaleké Krollově opeře. Stalin a spol. ale zřejmě Reichstag považovali za budovu pro Němce mimořádně významnou, za dominantu jejich hlavního města.
Zřejmě jako prvnímu se úkol podařilo splnit vojákovi Michailu Mininovi a jeho třem kolegům, a to 30. dubna 1945. Jenže na střechu Reichstagu se dostali v nočních hodinách a nikdo je přitom nemohl vyfotografovat.
V následujících dnech pak na gigantické budově zavlálo i několik dalších rudých praporů, skutečně ikonická fotografie ztělesňující porážku nacistů ale vznikla až 2. května.
Sovětští vojáci při dobytí Berlína
Na svědomí ji má fotograf Jevgenij Chalděj, tehdy zaměstnanec zpravodajské agentury TASS. Ten dostal od šéfů v posledních dnech dobývání Berlína rozkaz, aby na místo odjel a pokusil se rudý prapor nad Reichstagem vyfotit. Chalděj okamžitě zamířil do skladu agentury, posbíral rudé ubrusy používané při odborářských schůzích a sešil z nich několik velkých vlajek.
K Říšskému sněmu se ovšem fotograf dostal až ve chvíli, kdy byla budova dávno dobyta a viselo na ní už několik vlajek. Chalděj byl ovšem odhodlán vstoupit do dějin. Požádal proto tři přítomné vojáky, aby mu dobytí Reichstagu sehráli. Než je fotograf rozmístil tak, aby pod nimi byl co nejlépe vidět zničený Berlín, spotřeboval prý celý film.
A právě tak vznikla slavná fotka, na níž Ukrajinec Alexej Kovaljev spolu s Bělorusem Leonidem Gorjačevem a Abdulhakimem Ismajlovem z Dagestánu vyvěšují rudý prapor na střeše ikonické berlínské budovy.
Nejslavnější fotografie symbolizující pád nacistů je tak trochu podvrh.
Přesně tak, slavná fotografie dobytí Berlína je ve skutečnosti tak trochu podvrh. Navíc nejenže na ní trojice vojáků vlastně dobývá už dávno dobytý Říšský sněm, následně dokonce tento zinscenovaný snímek prošel ještě poměrně značnou úpravou v ateliéru.
Chaldějovi trvalo retušování podle všeho celou jednu noc. Na snímku vylepšil nebe a z trosek města přimaloval doutnající kouř, aby scenérie působila tak, že k dobytí Berlína došlo právě ve chvíli pořízení fotografie, nikoliv už dva dny předtím.
V Berlíně při jeho dobývání Rudou armádou padla spousta lidí.
Kromě toho také Chaldějův nadřízený odvrátil skandál obřích rozměrů. Na poslední chvíli si všiml, že jeden z vojáků vztyčujících vlajku má na obou rukách hodinky. A k těm nepřišel nijak jinak, než že okradl padlé německé protivníky, jak to ostatně bylo u rudoarmějců zvykem.
„Copak sis nevšiml, že ten voják, co podpírá kamaráda, má na každém zápěstí jedny hodinky? To je přece zloděj. Opravdový sovětský voják nedrancuje! Rychle s tím něco udělej. Vyretušuj to z negativu!“ zlobil se prý Chaldějův šéf.
A tak musel slavný fotograf fotku ještě jednou upravit. Skutečnost, že bylo dobytí Reichstagu na fotce vlastně narafičené, jí ale nikdy na slávě příliš neubrala.
Ani slavná fotografie ovšem Jevgeniji Chaldějovi nezajistila život na výsluní. Jako Žid byl za vzrůstajícího antisemitismu z agentury TASS jen dva roky po válce vyhozen a několik let si pak přivydělával jen jako externista pro různé deníky. Až později se dočkal celosvětového uznání, když vydal knihu, objevil se v dokumentu a byl hostem několika fotografických festivalů. Chalděj zemřel 6. října 1997.
Fotogalerie |
