Dokážete si představit slavnou trojici studentů z Harryho Pottera v podání černošských herců? Černošku Bridget Jonesovou? Jacka a Rose z veleúspěšného filmu Titanic? Nebo snad černého Jamese Bonda?
Asi málokoho napadne se v případě slavných hollywoodských snímků pozastavovat nad tím, proč vlastně hlavní hrdiny neztvárnili herci jiné etnické příslušnosti. To ovšem neplatí pro aktivisty z Velké Británie, kteří si říkají Legally Black a bojují za lepší postavení černochů v médiích.
Tato skupina advokátů pro sociální spravedlnost totiž nabyla dojmu, že lidé černé pleti jsou v oblasti filmu nehorázně diskriminovaní.
Rozhodli se proto v Británii zaplatit reklamní plochy, na nichž zveřejnili plakáty slavných snímků, které ale „lehce“ poupravili a hlavní postavy vyměnili za černošské protějšky.
Takové plakáty nyní zdobí Velkou Británii.
„Pokud jste překvapeni, znamená to, že nevidíte dostatek černých lidí v hlavních rolích. Přidejte se k nám na naší misi za lepší prezentaci černochů v médiích,“ stojí na plakátech.
Černý James Bond by byl hodně velký nezvyk.
Cílem projektu je podle jeho iniciátorů zvýšit povědomí o nedostatku černošského zastoupení v médiích. Není ale pochyb o tom, že taková iniciativa spíše škodí. Členové Legally Black totiž zcela zjevně hledají rasismus tam, kde rozhodně není.
Vávra by mohl vyprávět
Přitom takový případ není ve světě ojedinělý, a to nejen v oblasti filmu. Své by o tom mohl vyprávět i český herní vývojář Daniel Vávra.
Vávra se sice pro své politické názory už nejednou s někým dostal do křížku, ovšem nad kritikou, která se na něj především z Ameriky nahrnula ještě před vydáním nyní velmi úspěšné hry Kingdom Come: Deliverance, zůstává rozum stát.
Některým zámořským vývojářům totiž vadilo, že ve hře zcela chybí postavy jiného etnika. Jenže Vávra už dopředu jasně avizoval, že se jeho hra bude striktně držet středověkých reálií. A počátkem 15. století byste v Posázaví černocha opravdu hledali marně.
Vávra ale nebojoval zdaleka jen s vývojáři, ozývali se i zhrzení fanoušci z dalších koutů světa. V sousedním Německu to byl například vlivný bloger Jan Heinemann, který Vávru neváhal označit za „rasistu a sexistu (ve hře mu prý chybí volba ženské postavy, pozn. red.) s revizionistickými dějinnými představami a s etnofašistickým viděním světa“.
Jeho ostrá kritika se pak začala šířit internetem a chytli se jí někteří uživatelé, kteří dokonce vyzývali k bojkotu Vávrovy hry.
To ale ve skutečnosti příliš valný efekt nemělo. Jak poukázal herní magazín Gamebro, podle zkušeností z minula názorové rozbroje prodejům hry spíše pomáhají, než škodí.
Fotogalerie |
