České zdravotnictví dostalo další nepříjemné vysvědčení. Ne snad proto, že by v Česku nebyly moderní léky nebo špičkoví lékaři. Problém je jinde. Pacienti se k inovativní léčbě dostávají stále pomaleji a někdy také výrazně složitěji podle toho, kde žijí.

Nová evropská analýza Patients W.A.I.T. Indicator 2025 ukázala, že průměrná doba čekání na moderní léčbu v Česku vzrostla na 659 dní. Jinými slovy. Od schválení léku Evropskou lékovou agenturou uběhnou téměř dva roky, než se reálně dostane k českému pacientovi.

A právě během prezentace těchto dat zazněla věta, která celou situaci popsala možná lépe než všechny grafy a tabulky.

„Pokud mám zjistit, že mám onkologické onemocnění, tak bych to chtěl radši zjistit v Praze a v únoru,“ řekl výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář.

O léčbě může rozhodnout i adresa bydliště

Kolář následně vysvětlil, proč zvolil tak syrový příklad. Podle něj totiž český systém stále funguje výrazně nerovnoměrně. Většina inovativních léků je dostupná hlavně ve specializovaných centrech a právě jejich kapacity nebo rozpočty často určují, kdo se k léčbě dostane.

„Pravděpodobně už bude nějakým způsobem vyčerpaný budžet, pravděpodobně budu mít problém se do toho centra dostat, protože ho nemám prostě za domem,“ popsal situaci.

A nejde jen o geografii. Podle expertů hraje roli i čas. Nemocnice a centra pracují s rozpočty, které se během roku vyčerpávají. Pacient, který přijde na konci roku, může mít výrazně těžší situaci než člověk, který se do systému dostane v lednu nebo únoru.

Celá debata tak otevřela velmi nepříjemnou otázku. Má dnes český pacient skutečně stejnou šanci na moderní léčbu bez ohledu na to, kde žije?

Česko prý připomíná džungli omezení

Další problém jsou podle AIFP preskripční a indikační omezení. Tedy pravidla, která určují, kdo může lék předepsat a pro jaké pacienty je určen.

A právě tady použil David Kolář další velmi ostrý výraz.

„Česká republika je takovou džunglí těch preskripčních a indikačních omezení,“ zaznělo během konference.

Podle dat má devět z deseti inovativních léků nějaké omezení. Část z nich je navíc dostupná jen přes paragraf 16, tedy individuální výjimku schvalovanou zdravotní pojišťovnou.

Kolář upozornil, že léky sice v systému formálně jsou, jenže ve skutečnosti se k nim dostane jen zlomek pacientů.

„My tady ty léčivé přípravky umíme dostat, pořád ve velkém množství, ale občas je tak strašně svážeme na čtyři uzly, že se k tomu potom reálně dostane jenom hrstka pacientů,“ popsal bez obalu.

Čekání se za dva roky prodloužilo o půl roku

Samotná čísla přitom nevypadají vůbec dobře. Z celkem 168 sledovaných inovativních léků se do Česka dostala jen polovina. Předchozí roky přitom ukazovaly výrazně lepší výsledky.

Česko je sice stále nad evropským průměrem, jenže proti Německu, Rakousku nebo Itálii začíná zaostávat.

Například v Německu je dostupných 93 procent sledovaných léků. V Rakousku 85 procent. V Itálii 79 procent. Česká republika je aktuálně na 50 procentech.

„Za poslední dva roky jsme se zhoršili o téměř šest měsíců,“ upozornil Kolář.

Další strašák? Trump a americké ceny léků

Velkou část konference zabralo také téma americké cenové politiky známé pod zkratkou MFN neboli Most Favoured Nation.

Jde o plán, podle kterého by Spojené státy mohly navázat ceny léků na nejnižší ceny v Evropě. A právě to by mohlo podle expertů způsobit obrovský problém.

Farmaceutické firmy dnes vydělávají nejvíce právě v Americe, kde jsou ceny léků výrazně vyšší než v Evropě. Pokud by se americké ceny srovnaly s evropskými, mohlo by to podle AIFP zásadně snížit návratnost investic do vývoje nových léků.

A čísla jsou obrovská. Vývoj jediného inovativního léku trvá podle expertů 12 až 15 let a stojí až 75 miliard korun.

„Může to přinést méně inovativních léčiv nejen na českém, ale obecně evropském trhu,“ varoval Kolář.

Inovativní léky podle expertů zdravotnictví neruinují

AIFP zároveň odmítá argument, že právě moderní léčba ničí veřejné zdravotní pojištění. Podle prezentovaných dat podíl výdajů na léky dlouhodobě dramaticky neroste.

„Inovativní léky nemají potenciál zruinovat stabilitu veřejného zdravotního pojištění,“ zaznělo během prezentace.

Experti naopak tvrdí, že moderní léčba státu šetří peníze. Pacienti se díky ní vracejí rychleji do práce, nepotřebují sociální dávky a často se vyhnou dlouhodobé hospitalizaci.

„Dostupnost inovací není náklad, ale racionální investice,“ uvedl výkonný ředitel Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod.

Varování pro stát

Zástupci AIFP na závěr zdůraznili, že české zdravotnictví stále patří mezi kvalitní evropské systémy. Jenže pokud nebude systém pružně reagovat na nové technologie a měnící se realitu, začne podle nich postupně ztrácet dech.

„Každý systém, který se neadaptuje, začne z logiky věci ztrácet dech,“ zaznělo na konferenci.

A právě letošní výsledky jsou podle expertů prvním vážným varováním, že se Česko začíná nebezpečně přibližovat evropskému průměru. A pro pacienty to může znamenat jediné. Delší čekání na léčbu, která může rozhodovat o kvalitě života i samotném přežití.

Fotogalerie 7 fotografií