Byl to jeho rozhovor pro tehdejší televizi, který dodnes dokumentuje jeho uvažování i uvažování dalších zasahujících policistů. Ondráček mluvil o ozbrojených demonstrantech, útocích demonstrantů dlažebními kostkami, dřevem a kamením. Padaly podle něj i údery pěstmi a kopance. Ondráček popisoval celou demonstraci jako jakousi válečnou vřavu, demonstranti byli podle něj ozbrojeni noži, boxery, železnými tyčemi a dokonce pletacími jehlicemi.
Ondráček je dodnes na zásah při demonstraci hrdý a nevidí na něm nic špatného. Ještě těsně před pádem komunismu stihl vstoupit do KSČ. Na gymnáziu v Trutnově si také dodělal maturitu. Pak ale přišla revoluce a pád komunismu. Ve svobodném Československu museli být policisté bezpartijní, takže Ondráček z komunistické strany zase vystoupil. U policie však zůstal.
Stoupal postupně v kariérním žebříčku, doplňoval si další vzdělání, takže nakonec ukončil i doktorské studium na Univerzitě Palackého v Olomouci. U policie působil v Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, přímo řídil například vyšetřování kauzy Opencard nebo prošetřování tehdejšího prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Františka Dohnala. Získal prověrku na stupeň přísně tajné.
Od policie odešel v roce 2011 a začal soukromě podnikat. Tato etapa nebyla příliš dlouhá ani úspěšná, a tak Ondráček skončil jako zástupce ředitele na gymnáziu v Úpici. V roce 2012 znovu vstoupil do KSČM. V tomto roce byl zvolen do zastupitelstva města Trutnova, o rok později už byl zvolen poslancem do parlamentu.
Jeho působení ve vysoké politice provázejí neustálé ataky a kontroverze. Hned po jeho zvolení byla sepsána petice, požadující, aby se svého mandátu vzhledem ke své minulosti vzdal. Miroslav Kalousek Ondráčka označil za mlátičku. Ten požadoval omluvu, ale nedomohl se jí, a to ani přes to, že to Kalouskovi nařídil mandátový a imunitní výbor. Kalousek poukazoval na to, že Ondráček se v rozhovoru pro časopis Mladý svět chlubil, že pendrekem zbil lidi, a to včetně jedné dívky. Označení „mlátička“ používají Ondráčkovi odpůrci dodnes.
Zdeněk Ondráček, velice kontroverzní komunista.
V parlamentní činnosti na sebe Ondráček upozornil zejména návrhem na vrácení paragrafu o hanobení prezidenta republiky do trestního řádu. Zjednodušeně řečeno za kritické výroky vůči prezidentovi chtěl Ondráček a s ním dalších 64 poslanců posílat lidi na dva roky do vězení.
Proti tomuto zákonu se ale vzedmula velká veřejná vlna odporu, počet poslanců podepsaných pod návrhem se začal pod tlakem médií zmenšovat a nakonec se nedostal ani do druhého čtení.
Nyní má Ondráček před sebou vrcholnou politickou chvíli. Má stanout v čele sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Volba zatím končí podivnou blamáží, nicméně v lednu se má opakovat znovu. Komunisté argumentují tím, že Ondráček je expert na policii, řadu let v ní působil a má prověrku na stupeň přísně tajné, což nikdo jiný v jejich straně nemá.
Zdeněk Ondráček zasedá v poslaneckých lavicích od roku 2013.
Odpůrci argumentují tím, že člověk s takovou minulostí prostě nemůže stanout v takto exponované funkci. Proti volbě Ondráčka veřejně vyzval jeden z kandidátů na prezidenta Michal Horáček, v době volby se před parlamentem konala demonstrace. Opozice mluví o skandálu a pošlapání hodnot 17. listopadu.
Zdeněk Ondráček v dobách, kdy byl příslušníkem SNB.
Kolem jeho volby bude rozhodně ještě hodně dusno, ať už dopadne jakkoliv. Je nepochybné, že Ondráček přes svou policejní erudici a možná i kvalitní práci na závažných kriminálních případech současně představuje symbol předlistopadového režimu se všemi jeho represemi. Uvidíme v lednu, jaký názor na celou věc u poslanců nakonec převáží.
Fotogalerie |
