Fotogalerie |
Kauza europoslance Miloslava Ransdorfa vyvolala u české veřejnosti zvýšený zájem o dění v evropském parlamentu. V jeho lavicích se od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské Unie vystřídaly desítky mužů a žen. V novém seriálu Expresu se seznámíme s osudy těch nejzajímavějších z nich.
Jana Bobošíková se narodila v roce 1964 v Praze a po absolvování gymnázia a vysoké školy ekonomické začala budovat svou kariéru v médiích. Působila v České televizi, na TV Nova, v Hospodářských novinách nebo na Českém rozhlase či rádiu Frekvence 1.
Bobošíková se v roce 2008 pokoušela stát českou prezidentkou jako kandidátka za KSČM.
Právě během televizní krize v roce 2000 na sebe Bobošíková poprvé výrazněji upozornila. Během jejího působení na pozici ředitelky zpravodajství v České televizi se televizi výsměšně přezdívalo Bobovize. V roce 2001 pak televizi definitivně opustila.
Politické angažmá Bobošíkové začalo v roce 2004, kdy během prvních voleb do Evropského parlamentu byla zvolena spolu s někdejším ředitelem TV Nova Vladimírem Železným za hnutí Nezávislých. Krátce po zvolení hnutí opustila, založila si vlastní stranu Politika 21 a v europarlamentu působila jako nezařazená poslankyně.
Ve volbách do europarlamentu v roce 2009 se Bobošíkové nepodařilo obhájit europoslanecký mandát a na vysokých politických postech de facto skončila. To však ani v nejmenším neznamená, že by přestala být v politice vidět. Od této doby je Jana Bobošíková považována za univerzální českou kandidátku úplně na všechno.
Se svou stranou Suverenita Bobošíková žádný úspěch nezaznamenala.
Bobošíkovou založená politická strana Politika 21 se v průběhu času přetransformovala do politické strany Suverenita, což ovšem nikterak nepomohlo Bobošíkové zopakovat volební úspěch v žádných volbách, kterých se účastnila.
Již v roce 2008 Bobošíková neúspěšně kandidovala na prezidentku ČR. Do volby šla jako bývalá funkcionářka SSM za Komunistickou stranu Čech a Moravy, svou kandidaturu ale sama pro neúspěch ve druhém kole volby stáhla. V roce 2009 se pak Bobošíková neúspěšně ucházela o místo ředitelky České televize.
V přímě prezidentské volbě Bobošíková rovněž neuspěla. Skončila na posledním místě.
Politických pozic, na které Bobošíková neúspěšně kandidovala, je nespočet. Toužila se stát primátorkou Prahy, senátorkou, dvakrát se marně pokoušela dostat do poslanecké sněmovny a svou snahu stát se první českou prezidentkou zopakovala v přímé volbě v roce 2013. To vše samozřejmě neúspěšně.
Poslední parlamentní volby Bobošíkové, tentokrát jako předsedkyni další nově založené strany Hlavu vzhůru, zlomily vaz. Nejen že volební výsledek necelého půl procenta byla naprostým fiaskem, ale kromě prohry si z voleb odnesla mnohamilionové dluhy.
Volební kampaň hnutí Hlavu vzhůru do poslanecké sněmovny skončila jako propadák a Bobošíkové z ní zbyl jen dluh 24 milionů.
První skandál, který Bobošíkové hnutí Hlavu vzhůru provázel byl zásah do autorských práv, když v předvolebním spotu neoprávněně použila slovní spojení „metelesku blesku“, které vymyslel Zdeněk Svěrák. Další v podobě dluhů vyplulo na povrch až nedávno.
Ukázalo se totiž, že za volební kampaň dluží Bobošíková zhruba 24 milionů korun. Dluh byl ještě vyšší, ale Bobošíková s manželem sama do splacení kampaně investovala dva miliony. Zbytek peněz stále dluží a věřitelům začíná docházet trpělivost. Hovoří se i o tom, že by na Bobošíkovou mohlo být podáno trestní oznámení pro podvod.
Bobošíkové od volebních debaklů nezachránila ani podpora exprezidenta Václava Klause.
Co se neúspěšných kandidatur Bobošíkové do všech možných i nemožných pozic týče, jeden úspěch přeci jen zaznamenala. V minulém roce se jí podařilo stát se předsedkyní Českého svazu bojovníků za svobodu v Lidicích. Reakcí všech tří žen, které přežily lidickou tragédii bylo pak to, že znechucené ze svazu vystoupily.
V příštím díle seriálu Příběhy europoslanců se na Expresu ohlédneme za kariérou Vladimíra Remka.
