Nedávno se veřejnosti na upozornění novináře Luboše Procházky dostala informace o podivné zakázce Pražského hradu za 1,6 milionu korun, která zahrnovala nákup automatických kávovarů jak pro Hrad, tak pro Lány. Tyto veřejné zakázky působí v současné rozpočtové krizi více než směšně. A aby toho nebylo málo, do všeho vstupuje cirkus ohledně nastavení platu, respektive kompenzace první dámy nebo zvyšování platu politiků, ke kterému se tak živelně vyjadřoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Ten jen krčí rameny, že správné načasování není nikdy, takže si prostě „budeme dělat, kdy chceme, co chceme“. To ale politici asi zapomínají na to, že vládnou lidem a nejen svým kancelářím.
A jelikož práce politika je opravdu náročná, jak zmíněný Jurečka nedávno zdůraznil, znamená to pro kávovary nebývalou zátěž. To s sebou nese i neustálé zavápňování přístrojů, které někdy otravovalo nejednoho člověka pracujícího v jakékoliv kanceláři. I na to samozřejmě velkorysý rozpočet myslí – odvápňování bude financované na celé dva roky.
„Součástí dodávky každého kávovaru budou i odvápňovací prostředky na 24 měsíců běžného provozu dodávaného kávovaru. Cena těchto odvápňovacích prostředků bude zahrnuta v nabídkové ceně za daný typ kávovaru uvedený v příloze č. 2 – Tabulce pro výpočet nabídkové ceny výzvy. Zadavatel přistoupil k tomuto modelu z důvodu, že odvápňování kávovarů se výrazně liší dle značky a typu kávovarů a zadavatel chtěl umožnit co nejširší hospodářskou soutěž, která by stanovením přesného počtu či četnosti odvápňování mohla být naopak omezena,“ je popsáno v popisu předmětu zakázky. Abychom to přeložili do řeči člověka: zaplatíme raději víc pro případ, že by se nějaký kávovar zavápňoval víc a častěji.
Tím ale celý bizár nekončí. Další veřejnou zakázku zahrnuje nákup nejnovějších modelů prestižích značek mobilních telefonů, jako je třeba iPhone 15. Kdo by nechtěl nejnovější modely, obzvláště když jde o státnické a mnohdy stěžejní hovory? Příjemnou změnou je alespoň fakt, že se nejedná o objednávku mobilních telefonů z Číny, které za žádných okolností nesplňují bezpečnostní požadavky pro služební telefony politiků. S nadsázkou řečeno, je lepší, když náš budou odposlouchávat Američani než Číňani, patříme ostatně na západ, jak si připnul ministr zahraničí Jan Lipavský na svou síť X.
Rozhazování je v této době zkrátka ožehavým tématem. Po velké kritice, která se spustila po návrhu zavedení kompenzace první dámy za reprezentativní funkci byla novela zákona pozměněná tak, aby nakonec státní rozpočet nijak nezatěžovala. Takže win-win. První dáma bude mít sociální jistoty, ale nemělo by to snad znamenat další obírání běžných obyvatel.
Vláda také se staženým ocasem zařadila zpátečku když si nahlas přiznala, že nárůst prezidentského platu pro příští rok by mělo být okolo 46 800 korun. Když si tohle opravdu někdo uvědomí a zamyslí se nad tím, asi mu vytane na mysl fakt, že průměrný plat v České republice je nějakých 44 000 měsíčně, a to ani nemluvě o mzdě minimální. Tyto komparace vedly logicky k živelnému rozohnění jak lidí, tak některých politiků, takže se nakonec toto zvýšení jednoduše nekoná.
Podívejme se pravdě do očí také. Rozpočtový deficit aktuálně činí zhruba 230 miliard. Někdo by řekl, že se v tom pár milionů ztratí, ale nikoliv v případě, že těch pár milionů bude vynaloženo několikrát. Pane Jurečko, teď asi přišel čas, kdy je načasování vskutku mizerné.
Fotogalerie |