Brněnská designérka Veronika Rút Füllerová, která o sobě mluví jako o terapeutce českých měst a veřejného prostoru, už několik měsíců propaguje svou autorskou „Strategii pro výdejní boxy ve městě“.

Dokument má podle jejích vlastních slov sloužit jako nový standard pro kultivaci veřejného prostoru v Česku. Rút o něm mluví s odvoláním na podporu státních institucí. Jenže oficiální dokumenty žádné potvrzení spolupráce neobsahují. A samotné instituce říkají: o spolupráci tu řeč být nemůže.

IPR Praha: žádná smlouva, jen účast v pracovní skupině

„Paní Veronika Rút Füllerová není spolupracovnicí IPR Praha ve smyslu obchodního vztahu,“ říká pro Expres Marek Vácha, tiskový mluvčí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

„Zástupce IPR Praha je členem pracovní skupiny a součástí autorského týmu jejího dokumentu Strategie pro výdejní boxy ve městě, který shrnuje pravidla a doporučuje postupy pro mimopražské samosprávy. IPR Praha z pověření gesčních radních zpracovává obdobný dokument pro Prahu. Společně koordinujeme oba dokumenty tak, aby pravidla v Praze i mimo ni vycházela ze stejných principů,“ doplňuje.

Jinými slovy – Rút se sice v pracovní skupině objevila, ale oficiální zakázku od IPR neměla a nemá.

Ministerstvo: víme, že na projektu pracuje, ale nepodílíme se

Stejné stanovisko potvrzuje i Ministerstvo pro místní rozvoj. „Paní Veronika Rút je odbornice na oblast vizuálního smogu a nyní se angažuje v problematice výdejních boxů. Z veřejně dostupných zdrojů víme, že nyní pracuje na vlastním projektu v oblasti vzhledu a umisťování výdejních boxů, jehož výstupy by měly sloužit mj. starostům a starostkám měst a obcí. MMR se na tomto projektu nepodílí,“ říká Karolína Nová, tisková mluvčí MMR.

„S paní Rút MMR žádnou smlouvu nemá a nikdy nemělo. Případná spolupráce byla na neformální úrovni,“ dodává.

Rút mluví o důvěře obcí a výzvách

Designérka Rút mezitím pokračuje ve veřejné propagaci své metodiky. „Vytvořila jsem otevřenou výzvu, která byla díky mé dlouhodobé viditelnosti v odborném prostředí pozitivně přijata. Důvěru mi vyjádřilo větší množství zástupců z měst a projekt se podařilo úspěšně dokončit,“ uvedla v odpovědi na dotazy.

Sama uznává, že nemá oficiální smlouvu s MMR. „V oblasti výdejních boxů nespolupracujeme, ale věřím, že uslyší na výzvu o projektu publikovat zprávu – uvidíme,“ uvedla.

Podle ní státní správa ve věci výdejních boxů říká, že jde o zcela decentralizované téma. Proto se snažila iniciovat dobrovolnou neformální spolupráci měst, která má vést ke sjednocení pravidel.

Selfbranding místo odborného mandátu?

Ačkoliv Veronika Rút mluví o odbornosti a praxi s městy i komerční sférou, v dokumentech IPR a MMR figuruje minimálně. V minulosti se například prezentovala jako hlavní postava spolupráce s Plzeňským Prazdrojem na projektu proti vizuálnímu smogu. Podle zdrojů redakce ale šlo spíše o výsledek jejího vlastního tlaku, než že by si ji firma sama najala. Sama Rút říká: „Věnuji se unikátní práci, kterou jsem si sama navrhla a vytvořila.“

Na otázku, zda redakci může poskytnout přehled svých referencí, odpovídá: „Portfolio se chystám zpracovat do zveřejnění projektu s výdejními boxy, protože tam očekávám více očí, které to docení.“

Z její odpovědi také vyplývá, že prezentace aktivit není vždy systematická. „Chápu, že to může působit ne zcela přehledně – ale mojí prioritou je vždy reálný dopad v terénu a spolupráce s lidmi, kteří sdílejí podobné hodnoty,“ říká.

Sama sobě zakázkou, sama sobě odbornicí

Veronika Rút je dnes typickým příkladem nové vlny městských aktivistů, kteří si kombinací vlastní značky, projektů a prezentace vytvářejí prostor v odborném diskurzu, přestože jim formálně chybí pevné ukotvení v systému. V jejím případě jde často o směs brandingových projektů, manifestů, sociálního komentáře a veřejných výzev. Mluví s autoritou, ale není jasné, komu ji reálně zodpovídá.

Zůstává otázka, jestli tu Veronika Rút skutečně kultivuje veřejný prostor, nebo jen buduje svoji vlastní pozici a viditelnost na tématech, která se teprve formují. Ve chvíli, kdy se o výdejních boxech vede celospolečenská debata a samosprávy i stát hledají vhodná pravidla, je potřeba rozlišovat mezi návrhem a politikou, mezi aktivismem a správou.

Fotogalerie 8 fotografií