Dne 6. května 1945 Prahou zmítaly těžké boje. Nacistický vůdce Adolf Hitler byl sice po smrti a kapitulace třetí říše klepala na dveře, jednotky SS však stále okupovaly ulice města a na ústup neměly ani pomyšlení.
Aby zastrašili Čechy, kteří se jim v rámci Pražského povstání postavili na odpor, uchylovali se nacisté k hrůzným a brutálním masakrům na povstalcích i civilistech. Kromě mučení a následné popravy dvaceti jedna mužů v Jelením příkopu je dalším takovým činem například vyvraždění třiapadesáti osob v Úsobské ulici, která dnes nese jméno Obětí 6. května.
Ulice se nachází nedaleko stanice metra Budějovická a právě v okolí Pankráce a Krče nabíraly boje mezi Čechy a Němci na intenzitě. Obyvatelé zdejší Úsobské ulice, povětšinou sociálně slabší občané a zaměstnanci pražských průmyslových podniků, se proto před strachem ze smrti ukryli do průchozího sklepa zdejších činžovních domů.
Jenže 6. května se právě do těchto domů vydala skupinka podnapilých příslušníků SS z nedaleké školy Za Zelenou liškou, která sloužila jako kasárna výcvikové jednotky. A spustili masakr, o kterém se v rámci Pražského povstání mluví jako o jednom z nejchladnokrevnějších.
Masakr v Úsobské ulici měl strašlivé následky.
„Podle výpovědí očitých svědků vnikli dne 6. května esesmani do sklepa domu čp. 255 v Úsobské ulici a beze slova počali střílet do obyvatelů, kteří se ve sklepě ukryli. Používali střel dum-dum, jak bylo později lékařsky zjištěno. Německá příslušnice Lenochová, která byla v největším stupni těhotenství, klekla v krytu před esesmany a prosila je, aby ji jako německou příslušnici ušetřili. Zavraždili ji i s dvěma jejími dětmi,“ popsala poválečná vyšetřovací komise na základě výpovědí pár přeživších první části sklepa.
„Když se již nikdo nehýbal, volali: ‚Auf! Auf!‘ Vstala čtrnáctiletá Věra Hájková, která zůstala nezraněná, protože padla před střelbou. Byla ihned esesmany zastřelena. Celkem bylo v domě čp. 255 povražděno třicet sedm osob, z toho deset dětí ve věku od 6 do 15 let, třináct žen, z nich dvě těhotné, a čtrnáct mužů.
V Úsobské ulici zemřelo hned několik dětí.
Zachránilo se dvanáct osob, které před střelbou padly na zem a předstíraly, že jsou mrtvé. Byly svědky všech zvěrstev a viděly, jak esesmani po střelbě ještě do mrtvých bodali. Když skončili toto dílo, vyrabovali v témž domě dvacet jedna bytů a zapálili je. V jednom bytě našli osmašedesátiletého Háčka, který byl nemocný a hluchý. I toho zastřelili,“ uvádí zpráva.
Osmašedesátiletého hluchého Jana Háčka nacisté zabili přímo v jeho bytu.
Tím však vraždění nacistů neskončilo. Následně totiž na zahrádce sousedního domu popravili dalších šestnáct osob.
„Esesmani používali nábojů dum-dum. Milan Procházka byl při střelbě lehčeji zraněn, klekl a prosil: ‚Prosím vás, nechte maminku, nechte Janinu!‘ Esesmani jej ubili ranami pušek do obličeje. Čtrnáctiletá Jarmila Šárová měla podle lékařského zjištění vypíchané oči. Božena Šrámková, těhotná, a její šestiletá dcera Eva, kterou držel na ruce otec, byly zabity. Otec se zachránil,“ popsala vyšetřovací komise.
Kdo je prozradil?
Pachatelé hrůzného činu nebyli přes velké úsilí nikdy dopadeni a odhalena nebyla ani jejich totožnost. Masakr desítky nevinných lidí tak zůstal nepotrestán.
Záhadou je i to, proč se do sklepů v Úsobské ulici vydali. Obecně známé verze existují dvě.
Jednou z nich je, že si nacisté vybrali svůj cíl náhodně, podle druhé však jednali na základě udání německé obyvatelky domu. Tato verze sice nikdy nebyla prokázána, podle všeho nicméně tato žena i s rodinou vyvázla po útoku zcela bez újmy. Taková skutečnost některým lidem stačila k tomu, aby se ženě krutě pomstili – krátce po útoku jejího manžela zabili ušlapáním.
Fotogalerie |
