Neškodně znějící označení, které neznalým věci může znít jak zájmový kroužek ochránců přírody, dost mate. „Neříkají si Chodovský gang, ale Chodováci, tak se taky všude snaží prezentovat,“ svěřil Expresu zdroj, který zareagoval na předchozí článek informující o partičce, která nahání strach rodičům na největším pražském sídlišti.
„Útok z videa, kde dvě dívky napadly třetí, nebyl ani zdaleka náhodný, účastnicím útoku přitom je od 15 do 17 let. Napadená dívka se zastala jiné dívky, která byla obětí šikany ze strany zmíněných kriminálnic. Ty pak neváhaly a napadly i ji,“ doplnil zdroj informace k jednomu z útoků, k němuž mělo dojít v okolí obchodního centra.
„Událost původně prošetřovali policisté z oddělení Jižní město. Těm se podařilo ztotožnit jednotlivé aktéry celé události. Jelikož se jednalo o nezletilé, předali policisté z Jižního města věc kolegům z kriminálky Středočeského kraje, neboť se věc v takovýchto případech řeší podle místa bydliště jednotlivých aktérů,“ řekl tehdy televizi Nova k případu mluvčí pražské policie Tomáš Hulan.
„Na Chodově se schází víc než dvě skupiny lidí. Ti, které znám, nikdy neudělali nic víc, než že tam seděli a povídali si. Postupem let, když se zrekonstruovalo nákupní centrum na Chodově, se tam začaly scházet další skupinky, ty, které dělají problémy,“ říká pro změnu jedna ze zastánkyň lidí ze „staré party“, která si nepřála být jmenována.
O životě na velkých sídlištích kolují mezi lidmi hotové legendy. Tenhle gang ale podle všeho k žádným vymyšleným báchorkám nepatří. Napadání dětí, které jdou ze školy, útoky na seniory, krádeže v obchodech, ale i stupňující se agrese, kdy se výrostci nebojí ani tasit nůž, to je odvrácená strana života na Chodově.
Výrostci útočící na Chodově propadli dojmu, že jsou hrozně cool a trendy. Ne. Nejsou. Bezdůvodné napadání lidí, ať už verbální, nebo fyzické, svědčí jen o nevyzrálosti a oploštělých emocích aktérů.
„Jejich arzenál, to nejsou zdaleka jenom nože, se skládá i z obušků, nožů a takzvaných boxerů. Na střeše obchodního domu se schází už několik let. Čas tu tráví popíjením alkoholu, který je často ukradený v blízké večerce,“ pokračuje člověk, který je obeznámen s poměry v nechvalně proslulém gangu dospívajících, kteří hřeší na to, že jim ještě nebylo osmnáct.
Oběti napadení se bojí a útoky často nenahlásí a řádění nemá konce. Není divu, že rodiče menších dětí nebo senioři mají strach. Trpělivost dochází i obchodníkům z Centra Chodov, zprávy o agresivní mládeži v okolí totiž nejsou zrovna tou nejlepší reklamou a pozvánkou k nákupům.
Na slabší si dovolí. Jací by to asi byli hrdinové, kdyby jim soudce napařil 150 hodin obecně prospěšných lidí v kravíně nebo v dole na hnědé uhlí...
„Dnes mi přepadli dítě. Naštěstí je ‚jenom‘ trochu dodrápané. Teda nejenom to moje dítě. V okolí naší školy to dnes schytalo několik dětí různého věku,“ napsala paní Lucie, která skrze Facebook upozornila na nepříjemný zážitek svého syna i jeho spolužáků.
České právní normy jsou na mladé agresory krátké. A dotčení si bezzubost systému velmi dobře uvědomují. Za hranu zákona se proto vydávají často a rádi. A hlavě bez obav. A je úplně jedno, jestli tak činí skrze útoky na nevinné a nicnetušící, nebo tím, co do sebe sypou. „Není výjimkou, že si občas zobnou i něco tvrdšího, nejčastěji extázi. Kouření marihuany je tam na denním pořádku,“ vypověděl zdroj, který si s ohledem na citlivost případu přál zůstat utajen.
Jestlipak jsou tyhle „hvězdy“ Jižáku doma taky takoví hrdinové, když přijdou zkasírovat rodiče o kapesné a peníze na svačiny? Vůbec totiž nemusí být pravda, že všichni aktéři pocházejí z rozvrácených rodin, naopak. Nuda, frustrace, agresivita a potřeba někam patřit bují i tam, kde je všeho dost, jen zájmu ze strany rodičů se nedostává...
Vzhledem k nezletilosti je vězení nečeká, v diagnostickém ústavu by se přiučili ještě to, co neumí. Hodil by se zákon, který by pro mladistvé na scestí přišel s obecně prospěšnými pracemi. Od patnácti pracovat mohou, po škole mají času dost, nehledě na to, že apartní vesta sluší každému. On si pak každý rozmyslí, jestli chce být takhle spatřen svými vrstevníky...
Syn paní Lucie si odnesl „jen“ škrábance. Jiní spolužáci prý dopadli hůř.
