Pane Kopecký, máte rád seriál M.A.S.H.?
Znám ten seriál, samozřejmě. Docela mě nudí, ale když není na co koukat, tak ano, dá se to zvládnout. (úsměv)
Pane Kopecký, máte rád seriál M.A.S.H.?
Znám ten seriál, samozřejmě. Docela mě nudí, ale když není na co koukat, tak ano, dá se to zvládnout. (úsměv)
A nepřipadal jste si při stavbě polní nemocnice v Letňanech trochu jako v tom seriálu?
Aha, takhle jste to myslel. (smích) Ani ne, to mě nenapadlo.
Vy jste se na budování podílel přímo?
Jsem velitelem pro operace Armády České republiky a všechny operace, ať se odehrávají na území České republiky, nebo v zahraničí, řídím. Takže ano, řízení stavby, nebo spíše organizační záležitosti, ty jdou za Velitelstvím pro operace a pak to přímo na místě provádějí lidé, které tam vyšleme.
Kolik lidí jste musel koordinovat?
Něco byl plánovací tým, lidé z operačního velitelství, to se bavíme o nějakých dvaceti lidech. Pak lidé ze sekce vojenského zdravotnictví, to bylo dalších dvacet lidí. Část vojáků, kteří pracovali na místě, byla přímo z 6. a 7. polní nemocnice, další část vojáků z Prahy. Ti pomáhali s přetahováním materiálu, vykládáním kontejnerů a tak dále. Řekl bych, že to bylo kolem šedesáti lidí na místě a něco do stovky těch, co to řídili a plánovali.
Jak náročné je vybudovat na ničem, skoro na poli, za krátký časový úsek provizorní nemocnici, která přitom musí mít parametry plnohodnotného zdravotnického zařízení?
Kdyby to opravdu bylo takzvaně na zelené louce a stavěli bychom klasickou vojenskou polní chirurgickou nemocnici, je to pro nás jednoduché. Nemocnice vyjede, postaví se, jsou to kontejnery, stany a lidi, máme to natrénované, protože tohle je jeden z elementů podpory bojové činnosti. Jedna polní nemocnice jako taková je pět jipek a nějakých čtyřicet až padesát postelí pro chirurgickou nemocnici. Takové máme dvě. Velký rozdíl v Letňanech byl, že ty dvě nemocnice dohromady se musely během zhruba jednoho a půl dne přetvořit na civilní nemocnici s kapacitou pěti set lůžek namísto nějakých sto. A ještě to musel být standard pro infekční nemocnici. To byl složitý moment, velký oříšek.
Kolik času jste měli na jeho rozlousknutí?
My jsme ten úkol dostali v pátek v 10:43, kdy vyšlo nařízení vlády. K výstavbě jsme měli nějakých deset dní. Během pátku a soboty jsme vše naplánovali. Na velitelství pro operace pracujeme v režimu 24/7, takže časově to z principu nebyl takový problém. Spíše bylo problémem provedení jako takové, přeměnit malou vojenskou nemocnici na velkou civilní.
Předpokládám, že pro vás osobně to muselo být psychicky hodně náročné.
Náročné to bylo. Ale my v tom covidovém režimu jedeme de facto od konce února, ještě jsme nevypnuli. Začali jsme první vlnou, to když jsme posílili policii v jejích úkolech na státních hranicích, přemístění vojáků, rozvoz materiálu ze státních hmotných rezerv, vytvoření centrálního řídícího týmu, podpora chytré karantény. To všechno šlo za námi, ještě tedy ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Pak přišlo léto, a než jsme si stihli pořádně vybrat dovolené, přišla druhá vlna. Jedeme v kuse. A nemocnice, to byla jen jedna z věcí. Operační velitelství musí být schopné uřídit armádu, která je vyčleněna do operací v zahraničí a doma. Nepřipadá v úvahu, abychom se z toho sesypali.
Kolik vojáků tedy vůbec koronavirus zaměstnává?
Teď jich máme nasazených kolem čtyř set. Máme třeba na starosti třiadvacet lokací, jako jsou sociální zařízení, domovy důchodců a LDN. Pak máme vojáky nasazené na krajských hygienických stanicích, také v centrálním řídícím týmu, na odběrových místech. Kromě těchto čtyř stovek jsou vojenští zdravotníci v nemocnicích, ti jsou řízeni sekcí Vojenského zdravotnictví, to je dalších pět set vojáků. A ještě jsem nepočítal dvě stě vojáků, kteří fungují v rámci pěti call center. Pořád to valíme dál a dál a přitom samozřejmě děláme řadu dalších úkolů.
Například?
Nasazujeme vojáky do zahraničních operací, to nemůžeme jen tak zastavit. Takže to je příprava vojáků, jejich výběr, výcvik, certifikace, nasazení, vystřídání. Další věc je samozřejmě výcvik tady v republice. Potom je to příprava našich závazků vůči NATO a vůči integrovanému záchrannému systému. Třeba tento rok vyčleňujeme přes tisíc vojáků do jednotek rychlé reakce NATO. Zrovna probíhá cvičení a máme nasazenou pětinu sil v rámci této naší povinnosti na následující tři roky pro jednotky rychlé reakce do Litvy.
Jak moc armádu zasáhlo samotné onemocnění covid-19? Kolik jste zaznamenali případů nákazy?
Přesná čísla vám neřeknu, přestože si vedeme přehledy. Samozřejmě, ani armádě se to nevyhnulo. Máme aktuálně do tisícovky infikovaných nebo vojáků v karanténě. Toto číslo se denně mění.
Je to velký zásah, komplikuje to chod armády?
Nás to v podstatě žádným způsobem nelimituje, ani nemáme zaznamenané nějaké těžké průběhy. Když je někdo v karanténě nebo onemocní, protože jsme součástí společnosti, vojáci se nakazí od rodinných příslušníků a podobně, těch deset dní marodí a pak se vrátí zpátky do procesu.
Zpátky k polní nemocnici. Armáda ji postavila, ale jak to bude s případným provozem, také o něj se bude starat? Zařízení totiž oficiálně spadá pod Nemocnici na Bulovce.
Nemocnici jsme postavili pod hlavičkou Nemocnice na Bulovce proto, že jsme potřebovali zastřešující civilní nemocnici. Ta vojenská polní nemá přístup do zdravotnických databází. Je to záložní nemocnice, takže až Ústřední krizový štáb rozhodne o její aktivaci, vyšleme tam vojenský zdravotnický personál. Ten mimochodem někde nesedí, je nasazený jinde v rámci své praxe.
Máte od vlády nějakou informaci, že se k zahájení provozu nemocnice schyluje? Protože počty nakažených i hospitalizovaných v poslední době rostly.
Byl jsem přítomen jednání Ústředního krizového štábu, který řídí ministr vnitra Hamáček. Tam se vše probírá, počty nakažených, hospitalizovaných. Momentálně zahájení provozu polní nemocnice není tématem.
Máte nějakou představu, jak dlouho bude v Letňanech nemocnice stát, pokud ji vláda vůbec nevyužije? Kdy nastane moment, že se řekne: Hotovo, balíme?
Osobně si myslím, že bude stát minimálně do konce roku.
Nebude trochu frustrující celou polní nemocnici zase sklízet, aniž by byla využita?
Ne, proč? My jsme to zabezpečili, takový byl úkol. Jsme rádi, že se nám to podařilo, že jsou s tím všichni spokojení. Na nemocnici se byl podívat i pan premiér. Pokud se to nevyužije, tak se to nevyužije. Sbalíme to zpátky, vydezinfikujeme a vrátíme zpět do Hradce Králové. A těch čtyři sta lůžek, která byla speciálně kvůli tomu nakoupena, půjde do Správy státních hmotných rezerv. My už jsme plno věcí dělali jen pro jistotu, v rámci utváření kapacit a rezerv. Tohle je jen jedna z nich. Když to nebude využité, brečet nebudeme.
Fotogalerie |