Uprchlická krize, která v posledním roce zmítá Evropou, může německé kancléřce Angele Merkelové, která je u moci již více než deset let, zlomit vaz.
Zejména po silvestrovských událostech, kdy mladí žadatelé o azyl sexuálně zaútočili na ženy, se otevřená náruč k uprchlíkům Merkelové krutě vymstila. Občané se od ní začínají odvracet, a tak musí změnit rétoriku, jinak hrozí, že ztratí moc i důvěryhodnost.
Fotogalerie |
Od výroku „Zvládneme to!“ musela v současné době přejít k daleko opatrnějším prohlášením.
Po sexuálních útocích v Kolíně nad Rýnem uvedla, že žadatelé o azyl, kteří v Německu spáchají trestný čin, musí pryč a navrhla změny, které povedou ke snadnějšímu vyhoštění problematických běženců.
S politikou Merkelové je nespokojeno čím dál víc členů její domovské strany CDU, v níž je po silvestrovských událostech nálada „pod bodem mrazu.“
Podle německého mediálního experta a bývalého novináře a politika Michaela Sprenga stojí šéfka německé vlády před největší výzvou své kariéry.
Kancléřka podle něj teď více než kdy jindy musí doufat, že jí v obtížné situace pomůže Evropská unie, protože příliv uprchlíků do Německa se sníží jedině tehdy, kdy je začnou přijímat i okolní země. Jenže ty o tom nechtějí ani slyšet a konkrétně severské země se probouzejí do špatného imigračního snu, zatímco na jihu horkokrevní Balkánci staví ploty.
Merkelová se ovšem stále drží politiky otevřených hranic a v ní podle Sprenga (a hlavně podle evropské veřejnosti) nemá už téměř žádnou podporu od nikoho.
Nálada po silvestrovských útocích kancléřce nenahrává i z toho důvodu, že Německo čekají 13. března volby v pěti ze 16 spolkových zemí. Je možné, že pokud Merkelová nezmění kurz řešení uprchlické krize, dostane od voličů jasný vzkaz, že „musí pryč.“
Jenže to také není řešení. Nebude pak totiž sklízet to, co sama zasela.
