Potud klasická politická cesta. Jenže pak se z ní začala stávat zvláštní instagramová road movie.

Na sociálních sítích Miloše Vystrčila se objevila videa, na kterých předseda Senátu chodí po letišti s batohem na zádech, v obleku, s mikrofonem na klopě a s globusem v ruce. Vypadá to jako pečlivě připravený obraz: nejsem žádný papaláš, jsem obyčejný cestující, letím linkou, mám ruksak a hodnoty.

Globus má být zjevně narážka na Andreje Babiše a jeho dávné hledání Grónska. Jenže celé to působí spíš jako epochální výlet pana Broučka, tentokrát do nějakého století a na Tchaj-wan.

A tady přichází zajímavější postava celé výpravy. Vedle Vystrčila se ve videích objevuje Svatopluk Barek, známý jako Sváťa Barek. Influencer na zakázku, tiktoker, popularizátor umělé inteligence, člověk s více než 400 tisíci sledujícími na TikToku a autor projektu Generace AI. Je to člověk, kterého veřejnoprávní rozhlas pozval komentovat americké volby, kde vysvětloval, jak Kamala Harrisová umí sociální sítě, jak jí může pomoct Taylor Swift a jak se z politiky stává souboj krátkých videí, celebrit a algoritmů.

Jinými slovy: člověk, který ještě nedávno v éteru řešil, jestli Harrisové vyhrají volby popové hvězdy, teď letí s předsedou českého Senátu na Tchaj-wan a vysvětluje národu, proč je tahle cesta skvělá.

Na jednom z videí sedí Barek v letadle. Popisek zní: „Letíme s @milosvystrcil na Tchaj-wan!“ Na dalších záběrech je Vystrčil na letišti, drží globus a Barek z toho staví skeč. „Co tady děláte?“ ptá se. Vystrčil odpovídá, že hledá Tchaj-wan. Pak mu Barek vysvětluje, že na to globus nepotřebuje, protože se tam letí přímou linkou.

Vy se máte strašně zasmát. A pak už začne edukace.

Svatopluk Barek vypočítává, co všechno Česku Tchaj-wan přináší. Přímá linka. Roušky. Investice. Pracovní místa. Spolupráce. Technologie. Demokracie. Ty kráso, to je snad lepší než Německo.

Jenže právě tady začíná problém.

Není divné, že politik komunikuje na sociálních sítích. Divné je, když druhý nejvyšší ústavní činitel České republiky jede na významnou zahraniční cestu a najednou to celé vypadá, jako kdyby si k tomu přibalil tiktokera, aby mu vysvětlil, jak má občanům prodat vlastní politiku.

Protože vy jste nevolili Barka. Vy jste volili Vystrčila. Barek za tu cestu žádnou politickou odpovědnost nenese. Není senátor, není člen vlády, není diplomat. Je to člověk z internetu, který umí vyrábět krátká videa. Za prachy. Což může být užitečné. Ale taky to otevírá jednoduchou otázku: v jakém režimu na té cestě je? Je člen delegace? Mediální doprovod? Dodavatel obsahu? A kdo ho platí?

Barek přitom není neznámé jméno. V rozhovoru pro Forum 24 říkal, že argument, že premiér na TikTok nepatří, je nesmysl, a že vládní strany zaspaly krátká videa nejméně o tři roky. Zároveň ale sám připustil, že politická kultura v Česku upadá a některá videa ji podkopávají ještě víc.

A tak tu máme předsedu Senátu, který chtěl ukázat autoritu České republiky. Zatím ale nejvíc ukazuje, že i zahraniční politika se dá zabalit do reelska. Stačí k tomu oblek, batůžek, globus, tiktoker a pocit, že když se to rychle sestříhá, bude z toho státnická komunikace pro mladé.

Možná to celé dopadne skvěle. Možná z toho budou investice, nové pracovní příležitosti, spolupráce univerzit a přímá linka, po které k nám z Tchaj-wanu přiletí nejen čipy, ale i ztracená důstojnost české politiky.

Zatím to ale vypadá spíš jako školní výlet kabinetu občanské výchovy. Pan učitel Vystrčil se ztratil na letišti, vytáhl globus, aby našel Tchaj-wan, a šikovný žák ze sociálních sítí mu vysvětlil, že dnes už se svět nehledá na mapě, ale v algoritmu.

Jistě, člověk může namítnout, že je to jen forma. Že mladí lidé jsou na Instagramu a TikToku. Že politika musí umět mluvit novým jazykem. Jenže otázka je, kdy je to ještě komunikace a kdy už jen politická infantilizace.

Vystrčil říká, že cesta je hodnotová i pragmatická. Dobře. Jen by bylo fajn vědět, jestli je taky dospělá. Protože jestli druhý nejvyšší ústavní činitel potřebuje na cestě na Tchaj-wan tiktokera, aby mu z toho udělal dobrodružství pro mladé, pak už se nemusíme ptát, kde je Tchaj-wan.

Měli bychom se ptát, kdo sakra drží tlačítko „vypnout“-

Čína cestu kritizovala, protože Tchaj-wan považuje za součást svého území. Vystrčil naopak říká, že Čína nemůže Česku říkat, s kým se má přátelit. To je legitimní politický spor. Dokonce důležitý spor. Jenže právě proto by si zasloužil víc než instagramovou taškařici.

Miloš Vystrčil zatím jede svoji spanilou cestu po Tchaj-wanu. Ochutnávky čajů, setkání, výměny dresů, řády padajících obláčků, úsměvy do kamer a k tomu simultánní překladatel, protože asi i hodnotová pragmatická politika občas narazí na praktický problém jménem angličtina.

Možná to opravdu přinese užitek. Možná z toho budou investice, spolupráce a nové příležitosti. To se má měřit tvrdými výsledky, ne srdíčky pod reelskem.

Fotogalerie 5 fotografií