Expres se účastnil pochodu pro Aleppo: Vynadali holce se syrskou vlajkou, brali si do pusy Palacha

Možná jste si na sociální síti všimli zvláštní akce s názvem Marching for Aleppo. Jedná se o pochod z Německa do Sýrie, jehož cílem je upozornit na syrský konflikt (trvá již pět let), na utrpení v syrském Aleppu (je zbořeno) a upoutat pozornost OSN k problému (úřady o válce jistě již vědí). Pochod v neděli procházel Prahou, Expres se proto zamíchal do davu lidí s vlaječkami a pokusil se o smyslu této akce toho co nejvíce zjistit.

Akce Marching for Aleppo, tedy pochod pro Aleppo, probíhá na sociální síti již několikerý týden a záměr celé poutě je dojít pěšky až do Sýrie, nejlépe do syrského Aleppa, aby byl svět upozorněn na hrůzy této války.

Toliko k oficiálnímu poslání pořadatelů, o němž se píše na stránce akce. V neděli pochod procházel Prahou, ráno začal v Roztokách u Prahy, pokračoval krátkou zastávkou u Úřadu vlády, dále k Filosofické fakultě, na Karlův most a skončil v odpoledních hodinách u Lennonovy zdi. To vše ve velkém mrazu a v počtu asi 250 lidí.

„Je dobře, že je taková zima, alespoň ukážeme více solidarity s těmi, co mrznou tam,“ sdělila mi jedna z účastnic, která se mnou zavedla řeč, zatímco jsem čekala na kolegu. Tím „tam“ myslela nejspíš v Sýrii, první, co nás s kolegou tedy napadlo, bylo podívat se do smartphonu, kolik je v Aleppu stupňů. Deset nad nulou a slunečno, což se o Praze říct nedalo. Úřad vlády, kde se mělo procesí kolem půl druhé odpoledne potkat s nově příchozími, byl ohrazen zábranami a kolem stála policejní auta. Na úřadě o pochod evidentně zájem neměli.

U Úřadu vlády se na ně nikdo z úřadu nepřišel podívat, udělali jen vstup do vysílání České televize.

Na místo setkání nakonec dorazili lidé všech věkových kategorií, někteří s bílými vlaječkami Pray for Aleppo, dohromady jich bylo něco kolem dvou set. Matky s dětmi, mladí i staří, cizinci. Dávám se do řeči s jedním Němcem, říká mi, že je z Berlína a dnes jede autobusem domů, v Praze byl na výletě. Chci se ho zeptat, proč nejde až do Sýrie nebo proč je vlastně účasten pochodu, ale dělí nás jazyková bariéra. Špatně mluví anglicky a já zase špatně německy. Jak se později ukazuje, problém vysvětlit svůj záměr nemají jen cizinci.

Kdyby Jan Palach žil, určitě by také šel pochod do Aleppa

Procesí se dává Prahou do pohybu, jeden z organizátorů si přes ramena přehazuje ukrajinskou vlajku, zřejmě na znamení toho, že nesouhlasí s Ruskem, doprovází nás mnoho policistů a policejních aut, řidiči za volantem musí poslušně čekat, než se šňůra lidí přesune přes silnici. Když procházejí kolem kamer České televize, mávají do nich a ukazují vlajky, u Rudolfina se dav zastavuje a lidé se fotí s vlajkami na schodech nebo si dělají selfíčka. Mezitím promlouvá jeden z organizátorů a říká, že zapálíme svíčku za Jana Palacha.

Hashtag Peace for Syria v živém podání na kusu papíru. Tak snad si toho OSN všimne a Bašár Asad taky.

Zmateně se s kolegou po sobě díváme a čekáme na vysvětlení, jak Palach souvisí se Sýrií. Podle jeho slov hodně. Palachovi také záleželo na tom, co se ve společnosti děje, a proto kdyby o této válce věděl, jistě by se k pochodu také přidal. „Byl jako my,“ zní z megafonu na schodech, „a nebylo mu to jedno“.

Netušíme, jak mohl řečník přijít na to, co by si historická postava myslela, natož proč ji zneužívají k něčemu, za co ani nikdy nebojovala, ale organizátorovi je špatně rozumět a většina lidí nedává pozor, prozatím se cítíme jako ve skupině školního výletu, policejní dozor se dá označit za znuděné učitele.

Organizátoři si brali do pusy Jana Palacha a přiřknuli mu výroky, které nikdy neřekl. Jako že třeba osud Sýrie mu není lhostejný a byl by jako oni. Nutno dodat, že Jan Palach se ve své víře ve vyšší cíl upálil. Tito lidé jen šli kousek po Praze.

Vše probíhá v mírumilovném klidu, pozorujeme tedy okolí. Z celého davu má jen pár lidí krosnu s karimatkou, zřejmě v úmyslu opravdu někam jít a složit hlavu klidně i pod širákem, dají se napočítat na prstech jedné ruky. Pochod se přesouvá na Karlův most a žena jdoucí před námi je oslovena, aby něco o tomto pochodu řekla.

„Proč jste tady?“ ptá se jí muž držící kameru. „Protože jsme lidi,“ odpovídá postarší dáma, cizinka. „Dobře, ale proč tu jste?“ nedá se odbýt. Žena mává vlaječkou a znovu opakuje: „We are humans,“ jak zní její tvrdohlavá a jediná odpověď, tedy jsme lidé. Dál to nevysvětluje a kameraman to vzdá. Dva muži se v chůzi baví o tom, že ministr vnitra Chovanec je nastrčený agent ministra Babiše a rozvíjejí konspirační teorii o tom, jak tito dva spolu ovládají chod našeho státu. Zásluhy za nezhroucení republiky do spárů dvojky Babiš-Chovanec pak dávají za vděk Okamurovcům.

Krásná dívka se špatnou syrskou vlajkou

Na Karlově mostě dochází k prvnímu a jedinému mrzení. Turisty moc nezajímá, co se dneska v Praze děje, zato organizátory zajímá pohledná dívka, která se k pochodu přidala a nesoucí syrskou vlajku a vlajku se symbolem míru. Skokem jsou u ní a vysvětlují ji, co je na tom špatně.

Této dívce bylo vynadáno, že má špatnou vlajku - totiž syrskou. Zvláštní, když to byl pochod pro syrské Aleppo. Syrská vlajka ale podle pořadatelů podporuje Bašára Asada. Mladá kráska z Česka se nakonec otrávila a pochod vzdala.

„Vy máte syrskou vlajku, ale tím podporujete režim Bašára Asada,“ vyčítá jí jeden z nich, který po celou dobu třímá ceduli Pěší pochod pro Aleppo. Dívka se brání. „Nic takového netvrdím, nesu vlajku země, o kterou jde, protože mi ta země není jedno,“ usmívá se trpělivě, zatímco ji fotografové berou útokem. „Ale vy máte vedle sebe vlajku Sýrie a symbol míru, to se vylučuje, Asad je terorista,“ zkouší to pořadatel znovu a snaží se ji přesvědčit o své pravdě. Dívka se u schodech na Kampu zastavuje a chvíli si s námi povídá.

„Vyhodili vás? ptáme se. „Ne, ale už dál nejdu, nechápu, co to má znamenat. Tohle je syrská vlajka a je to přece pochod pro Sýrii, nemůžu za to, jakou mají vlajku,“ brání se a je na ní vidět, že je trochu otrávená. „Tady končíme, nehodlám se s nimi hádat, každý to vidíme jinak, kdo tady určuje, kde je pravda?“ loučí se s námi a kolem nás procházejí lidé, kteří nesou cedule Peace for Syria.

Zvláštní. Dívka se syrskou vlajkou má problém, ale lidé s cedulemi za celou Sýrii, do níž patří z logiky věci i Asad a všichni Syřané stojící na obou stranách konfliktu, už ne.

Snad procházka Prahou nastolí v Sýrii okamžitě mír

Procesí dochází k Lennonově zdi a je značně prořídlé, je tam odhadem tak 70 lidí, kde je ten zbytek nemáme tušení, ale asi byly vážně velké mrazy. U zdi se opět dělají selfíčka a jedna z organizátorek žádá kytaristu, aby zahrál Lennovovu Imagine. Skoro nikdo nezpívá, ale na konci si všichni zatleskají a zbytky lidí jsou rozpuštěny.

U Lennonovy zdi se zazpívala píseň Imagine a dav se rozešel. Respektive - zbytky původního davu.

Tajní policisté v civilu odjíždějí auty, ti v uniformách, kteří byli náš doprovod, začínají odcházet. Malá hrstka nadšenců s krosnami pokračuje nejspíš dále ve své pouti, ostatní šli buď domů, nebo na večerní besedu s organizátory.

Zda tito poutníci dojdou až do Sýrie a nenarazí hned v Turecku samozřejmě budeme pro vás dál sledovat. Stejně tak budeme zvědavi na ozvy Marching for Aleppo přímo v OSN a budeme doufat, že tento pochod Prahou přispěje k okamžitému ukončení velmi složitého konfliktu, kterému nikdo neví hlavu ani patu.

Za nás tato akce měla přínos jen v jednom - lidé milují konspirační teorie, milují zneužívání historických postav, milují víru ve svou pravdu a pražská policie má ve svých řadách velmi pohledné členy.

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 2:10 úterý 16. května 2017. Anketa je uzavřena.

  • 133
  • 90
  • 43
  • 33
  • 17
  • 16