Ve většině zemí Evropské unie nejčastěji loni žádali o azyl Syřané, Afghánci či Iráčané. Jednou z výjimek je například Polsko, kde nejpočetnější skupinu tvořili Rusové, Itálii, kde žádali v první řadě Nigerijci a na Maltě pak Libyjci.
Nejvíce žádostí o azyl, a to dokonce přes třetinu celkového počtu, zaznamenalo Německo (441 800 lidí), Švédsko (156 100) a Maďarsko.
Byli to přitom Maďaři, kteří kvůli přílivu uprchlíků postavili plot. Očividně počet běženců nezastavil a v zemi jich o azyl požádalo na 174 tisíc lidí.
Fotogalerie |
Nejméně žádostí v přepočtu na velikost populace eviduje Eurostat na Slovensku, v Chorvatsku nebo Rumunsku. Běžencům se moc nechce ani do Litvy nebo Portugalska.
Co se samotného Česka týče, u nás požádalo o azyl 1235 lidí, přičemž 565 žádostí je od Ukrajinců. Syřanů u nás pořádalo o pobyt jen 130.
Uvedená čísla jsou však jen za minulý rok a počet uprchlíků může být od nového roku ještě vyšší a do Evropy míří další.
Těm ve čtvrtek vzkázal předseda Evropské rady Donald Tusk: „Všem potenciálním ekonomickým migrantů, ať už jste odkudkoli, do Evropy nechoďte.“
