Oficiálním důvodem, proč předsednictvo Pirátů požádalo Tomáše Tožičku, aby stáhl svou kandidaturu v doplňovacích senátních volbách na Teplicku, měly být některé jeho názory na sociálních sítích. Rozhodující měl být příspěvek, který vložil na Facebook a psal v něm o „brutální okupaci Palestiny“ a genocidě jejích obyvatel „izraelskými okupačními vojsky“.
Přiložil k tomu navíc koláž, ve které spojil Davidovu hvězdu a hákový kříž. Piráti sice na svých stránkách odmítli, že by byl příspěvek projevem antisemitismu, přesto je však pro ně nepřijatelný.
Na celé kauze je však asi nejvíce šokující to, že o kontroverznosti svého kandidáta nic netušil předseda strany Ivan Bartoš, kterého na problém, podle jeho vlastního vyjádření, upozornili až kolegové.
Dlouhé týdny se však nic nedělo a Tožičkova kandidatura platila a na konci března se navíc mohl stát senátorem. Obrat Pirátů přišel až ve chvíli, kdy média na podivná vyjádření upozorňovala, nebylo to přitom zdaleka poprvé.
„Odmítám nálepkování a cílenou bulvarizaci Tomáše Tožičky na základě z kontextu vytržených informací či tweetů, ve kterých pro limit 240 znaků člověk musí odpověď na komplexní otázky redukovat do několika vět, kterou jsem již při jeho žádosti o nominaci zaznamenal,“ bil se v prsa na stranickém fóru předseda Ivan Bartoš.
Jenže to, co v minulosti strana přehlížela, najednou zčistajasna republikové představenstvo strany vyhodnotilo jako důvod ke stažení kandidatury.
„Zvolená forma vyjádření na sociálních sítích k operaci Lité olovo z roku 2009, jakkoliv odmítáme, že by byla projevem antisemitismu, není pro Piráty přijatelná,“ stojí v oficiálním vyjádření strany, která spíše než že by pozměnila svůj názor na Tomáše Tožičku a jeho výroky, pouze si z reakcí lidí odvodila, že jí může přinést více škody než užitku.
O Tožičkových extrémně levicových názorech přitom Piráti věděli minimálně měsíc, protože tou dobou na jejich vlastním fóru vzniklo vlákno, ve kterém se kandidatura tohoto muže probírala.
Paradoxní je, že o možném stažení nominace už Piráti hlasovali v únoru a hlasovala tehdy necelá polovina všech členů strany.
Za Tomáše Tožičku se tehdy postavilo 249 členů strany, naopak proti bylo 232 hlasujících. Referendum bylo platné, ale přesto, jak se po zhruba dvou týdnech ukázalo, Piráti svůj „kurz“ nedrží tak pevně, jak slibují na svých transparentech, a změny postojů jsou u nich častější.
Fotogalerie |
31
24
17
17
16
16
