Piráti pokračují ve své kampani, kde je svět jednoduchý. Všichni kromě nás jsou špatní. Minulý týden ve sněmovně to rozjeli naplno. Třídenní masáž, nejdřív chůze pozpátku, jako že vláda nás táhne dozadu. Uf. Blbej strnulej nápad, ale ok, aspoň z toho byl záběr.
Pak přišel další tah. Konfrontace přes mladé poslankyně. Sexisticko šovinistický scénář: naše krásné pirátky versus slintající starci. Princip je banálně účinný. Nejdřív tvrdý útok, potom čekání, kdo se chytí. Kdo se ozve, ten je cíl.
Ozval se Jindřich Rajchl, přesně ten typ, na kterého tenhle způsob hry funguje nejlíp. Názorově toxický solitér. A Piráti měli žně. Rajchl napsal, co si myslí o Katerině Demetrashvili, že kdyby byl otec, dal by jí pár facek (ještě mohl napsat „naplácal na zadeček“ a přidal by se Kamil Fila a genderové aktivistky). Je to hnus, je to mimo, ale pro Piráty ideální. Protože od té chvíle už nejde o to, co kdo řekl první. Jede se jen morální rámec a hotovo.
Ivan Bartoš se toho chytil a poslal to ven. „Útok na pirátské poslankyně pokračuje.“ Zatímco Andrej Babiš podle něj láká jako sugar daddy vysokoškolsky vzdělané ženy a matky od rodin k sobě na Úřad vlády, aby jim vysvětlil, co je život, Rajchl prý vyzývá k tomu, že se mají mladé poslankyně mlátit. A Bartoš vyzval vládní politiky, aby se začali chovat jako slušní chlapi, ne jako burani v hospodě.
Jenže tady Piráti naráží na vlastní problém. Kážou slušnost, ale sami jedou invektivy, jen mají jiné terče. Filip Turek je pro ně zdroj energie, na kterém se dá točit pořád dokola. Bartoš ho nazval vyčpělou snowflake hranatou legendou a hajlujícím moštářem. A jakmile se v partaji uchytí jedna nová nadávka, je to jak razítko. Přehodí si ji Zdeněk Hřib v OVM, Olga Richterová v Partii a pak už to žije vlastním životem.
U Pirátů to totiž funguje pořád stejně. Vždycky se naučí nové slovo a pak s ním všichni vyrukují do médií. Vypadá to, skoro jako když si ve firemním chatu někdo pošle novou hlášku a za hodinu ji říká celá kancelář, protože je to teď to naše.
A přesně tohle začíná nápadně připomínat slovenský model Igora Matoviče. Permanentní konflikt, permanentní nepřítel, permanentní aktivismus. Jenže zatímco Matovičovi to jeho publikum často věří, u Pirátů se u toho člověk spíš ošívá. Vypadá to směšněji, než by chtěli, a přitahuje to protihráče typu Rajchl, kterým tohle prostředí vyhovuje.
Nejvíc mě na tom překvapuje Ivan Bartoš. Měl jsem pocit, že je poslední normální v té partaji. Asi ne. Nebo je ve straně poptávka po tomhle stylu a i on se svezl.
Vítkova trafika
Vít Rakušan po tajné volbě napsal, že v politice nemá jít o funkce, ale o principy. A že spravedlivé zastoupení stran ve vedení Poslanecké sněmovny je jeden z nich. Koalice ho nezvolila, což nepřekvapilo, ale podle Rakušana se tím demaskovala a už nemůže hrát, že respektuje zvyklosti a vůli voličů.
Jenže pak STAN oznámil, že Rakušan je jejich jediný kandidát a nabídnou ho i do další volby. I když je téměř jisté, že ho poslanci koalice opět nezvolí. Co vám to připomíná. Boj za Filipa Turka, že. Stejná disciplína, jen jiný týmový dres. „Zkusíme to znovu, třeba se tentokrát tajná volba probudí a začne mít svědomí.“
Moc nechápu, proč Rakušan na té pozici tak lpí. Nic než plat kolem tří set tisíc a auto s řidičem mě nenapadá. Po volbách přitom Rakušan mluvil o tom, jak se těší na opoziční práci, že rozjede kampaň a objede třikrát Česko. Jenže místopředseda sněmovny není road manager, ale agenda. A jak sám rád vysvětluje, měl by být sjednocující. A povinnosti sněmovní práce mu budou brát čas.
Tak proč STAN nenominuje Věru Kovářovou. Byla dobrá místopředsedkyně. Rakušan může být šéf klubu a tvrdý opozičník v terénu, kde ho lidi uvidí a kde bude dělat to, co sliboval. Tohle lpění na funkci ale začíná připomínat touhu po trafice. Přesně po tom, co stanaři tak rádi vyčítají Filipu Turkovi, který místo ministra dostal roli zmocněnce bez platu.
Protože když se to celé přeloží do lidštiny, tak to občas zní prostě takhle. Funkce nejsou, ale tahle jedna je důležitá. A to je přesně ten typ věci, který opozici zbytečně ubírá body. Ne proto, že by na místopředsedovi nezáleželo. Ale protože to celé začne působit jako boj o židli, ne o princip.
Fotogalerie |
10
12
16
11
13
18
