Vedle něj stojí další dvě jména: Adam Dolejš, samozvaný expert na vyjednávání, a Radim Pařík, bývalý manažer z retailu, který se dnes prezentuje jako světový vyjednavač, „autor bestselleru“ a prezident Asociace vyjednavačů, jenž dle vlastních slov vyjednal smlouvy za půl miliardy eur. Jenže pod lesklými sliby o seberozvoji se skrývá realita, která má k odbornosti a etice dál než Vojnar ke čtení myšlenek.
Kurz, který ti změní život! Anebo jen vyprázdní peněženku?
Vojnar se na sociálních sítích pasuje do role průvodce mistrovskou komunikací. Tvrdí, že jeho akademie je nejrychleji rostoucí vzdělávací institucí v zemi a kurz popisuje jako „realitu, která se zhmotní po osmi hodinách“. Co konkrétně se v tomto „zhmotnění“ skrývá? Naučíte se například odhalit lež na první pohled nebo vždy prosadit své myšlenky. Ledaže byste byli jasnovidci, jinak vás čeká jen pár triků, které by stěží obstály v hodině psychologie na střední škole.
Ještě absurdnější je rétorika jeho partnera Adama Dolejše, který slibuje, že vás naučí číst „myšlenky obchodních partnerů ještě předtím, než promluví“. Dolejš je výkonným ředitelem Asociace vyjednavačů, spolku, jehož existenci dodnes obestírá mlha. Jeho profesní minulost sahá k recepčnímu v autosalonu, odkud se po absolvování školení Radima Paříka bleskově vyšvihl na seniorního obchodníka (v překladu: prodejce ojetých aut) a nakonec CEO mezinárodní vyjednávací sítě s pobočkami v Bostonu, Londýně, Hongkongu, Praze a Bratislavě. V praxi se však po těchto pobočkách slehla zem a během fungování zmizela jména několika zakladatelů, zůstalo jen pár věrných studentů.
Na LinkedInu Dolejš vystupuje s urputností podomního prodejce Herbalife, jen místo šejků prodává „revoluční schopnosti“. Reakce lidí? „Uč se od kapacit skutečně nevídaného formátu: céčkového exmoderátora Divošek a prodejce ojetin z Průhonic.“ Jiný sledující glosuje: „Člověk se nějak živit musí. Pokud nemáš co nabídnout, jedeš fake it until you make it.“
Když se kouč ptá, jestli víš, nebo jen věříš. Sebedůvěra místo důkazů
Když vám guru osobního růstu změní život nečekaným směrem.
Odborníci bijí na poplach: lži nelze poznat pohledem
Marketing těchto kurzů slibuje zázračné dovednosti. Přesvědčovací „experti“ tvrdí, že vás naučí odhalit lež pouhým pohledem do očí či na gesta druhé osoby. Jiní „mentalisté“ se ohánějí neurolingvistickým programováním (NLP) a tvrdí, že díky němu proniknou do mysli klientů či obchodních partnerů. Podobné příručky řeči těla hlásají, že každé gesto má jediný význam, stačí si zaplatit kurz a získáte tajný slovník lidských emocí. Bohužel, věda říká něco úplně jiného.
Odborné studie už desítky let ukazují, že žádný univerzální „jazyk těla“ neexistuje. Vincent Denault, psycholog z McGill University, upozorňuje, že přiřazovat konkrétním gestům konkrétní významy a vydávat to za vědu spadá do kategorie pseudovědy. Lidé různých kultur a povah se projevují odlišně a stejné gesto může mít různé příčiny, třeba nervozitu, stres nebo prostě osobní zvyk.
Slavný bývalý agent FBI Joe Navarro shrnuje hlavní problém: „Žádné jediné chování není spolehlivým indikátorem lži.“ Lidé jsou ve lhaní příliš vynalézaví a projevy příliš různé, pokusy odhalit lháře podle řeči těla dopadají jen na úrovni náhody. Empiricky víme, že člověk pozná lež jen zhruba v 54 % případů, tedy jen o chlup lépe než hod mincí. Ani slavné mikroexprese (letmé výrazy v obličeji), proslavené televizí, nejsou zázračný detektor pravdy, sám jejich objevitel Paul Ekman přiznává, že mikroexpresí je málo a nelze z nich spolehlivě číst lži. Žádná studie dosud nedokázala, že by člověk dokázal během pár vteřin prohlédnout lháře jen podle výrazu tváře či postojů.
Za ještě větší šarlatánství pak odborníci považují NLP (neurolingvistické programování), které často figuruje v nabídce těchto kurzů. Americká psychologická asociace ho opakovaně označila za pseudovědu. Aldert Vrij, psycholog z University of Portsmouth, říká jasně: „Mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné důkazy. A ty tu nejsou.“
Specialista na všechno. Pokud si to napíšete na triko, je to přece pravda.
Radim Pařík: Bestsellerový autor na objednávku
A teď k muži, který celou tuhle trojici přesahuje rozsahem svých ambicí i kontroverzí. Radim Pařík, prezident Asociace vyjednavačů, prezentuje sám sebe jako globálního lídra v oblasti komunikace. Jeho životopis připomíná směs amerického snu, reklamní brožury a scénáře k parodii. Podle vlastních slov vystudoval Harvard, prošel několika výcviky, vyjednával za FBI a školil se metodami agentů Mossadu. A za krátkou kariéru vyjednavače vyjednal smlouvy za miliardy eur. Důkazy? Chybí.
Pařík však předvedl mistrovský tah v budování image: stal se autorem „světového bestselleru“, aniž by knihu skutečně sám napsal nebo se jí prodalo víc než pár stovek výtisků. Využil služeb agentury Celebrity Branding Agency, která v rámci balíčku Success Books nabízí možnost připsání ke knize slavného autora (např. Chris Voss nebo Jack Canfield) a následné marketingové kampaně, která titul dostane na jeden den na vrchol vybrané kategorie Amazonu.
Stačí několik set objednávek, pečlivě načasovaných nákupů a PR balíček a „bestseller“ je na světě. Nechybí ani červený koberec, zlatá soška Quilly Award a video „z americké televize“, které agentura natočí sama. Náklady? Zhruba 30 000 dolarů a špetka sebevědomí. Pařík za tuto operaci převzal dvě ceny a pochlubil se: „Oscar za knihu, díky vám budou ti Oscaři dva.“
Petr Vojnar oznámil spuštění svého nového podcastu. Tento díl se zaměřil na komunikaci a manipulaci – téma blízké oběma protagonistům (Pařík je expert na vyjednávání, Vojnar na rétoriku).
Radim Pařík na konferenci.
Pražský hrad, 228 tisíc za lístek a ticho po pěšině
S Asociací vyjednavačů Pařík prorazil až na Pražský hrad, kde uspořádal konferenci s cenami lístků až 228 tisíc korun. Akce měla být vrcholem „vyjednávací sezóny“, jenže skončila fiaskem, kancléřka Jana Vohralíková, uvedená na materiálech jako členka Asociace, byla obratem obviněna z nepřiznaného střetu zájmů a po tlaku Transparency International skončila ve funkci. Odborný obsah akce? Pompézní sebeprezentace, recyklované citáty z LinkedInu a předražený raut.
A co na to veřejnost? Komentáře pod videi a příspěvky Vojnara, Paříka i Dolejše hovoří za vše. „Skills mentálně dvanáctiletého kluka,“ píše sledující. Jiný se směje tomu, že „školitel mistrovství komunikace“ neumí zvládnout ani vlastní krizovou komunikaci.
Závěr: Iluze úspěchu jako produkt
Petr Vojnar, Adam Dolejš a Radim Pařík reprezentují novou generaci guru, kteří neprodávají dovednosti, ale pocit moci a nadřazenosti. V době, kdy je krize identity běžnější než káva bez laktózy, lákají na kurzy, které slibují zázračné schopnosti a končí tím, že vás naučí akorát dobře se tvářit. Ti, kteří poctivě studují psychologii a roky pomáhají lidem skutečně se zorientovat v sobě samých, jen nevěřícně sledují, jak se z neverbálních mýtů, NLP triků a koupených titulů stává výnosný byznys.
Dalším vážným problémem těchto kurzů je jejich morální rozměr. Mnohé techniky, které „guruové komunikace“ učí, balancují na hraně etiky, nebo ji přímo překračují. Například kurzy manipulativního vyjednávání či svádění někdy otevřeně radí, jak využít psychiku druhých ve svůj prospěch, bez ohledu na jejich souhlas či důstojnost.
Zbývá tedy položit poslední otázku: Kdo tu vlastně lže? Ten, kdo tvrdí, že pozná lháře na první pohled? Nebo ten, kdo věří, že osmihodinový kurz od těchto samozvaných expertů z vás udělá mistra lidské mysli?
A možná je nejlepší odpovědí jeden z komentářů pod Vojnarovým videem:
„Větší kouzlo než číst myšlenky by bylo naučit se číst kontext.“
Fotogalerie |
