13 otázek pro pracovníka bezpečnostní služby: Mlejnek mohl být utajený agent, Rakušan je diletant

Rakušan je diletant, propálil rozvědčíka a tip na šéfa ÚZSI mu dal „nějaký terapeut z KDU-ČSL“. | foto: Expres

Kolem jmenování šéfa civilní rozvědky (Úřadu pro zahraniční styky a informace, ÚZSI) Petra Mlejnka (49) a jeho jmenovatele, ministra vnitra Víta Rakušana (44), je stále větší horko a celou kauzu teď navíc přikryl i premiér Petr Fiala (57). Vzduchem létají prověrky, unikají informace ze živého spisu a došlo dokonce i k prozrazení vojenského špiona. Normální smrtelník se v tom začíná ztrácet, my také, a proto jsme požádali bývalého pracovníka bezpečnostních služeb České republiky, jenž si z objektivních důvodů nepřál být jmenován, aby nám i vám vše vysvětlil polopatě a „blbuvzdorně“.

Pojďme si na začátek jen v rychlosti prosvištět kauzu šéfa rozvědky Petra Mlejnka, která povážlivě Rakušanovi rozhoupala židli. Ministr vnitra Vít Rakušan jmenoval Petra Mlejnka do čela ÚZSI v červnu tohoto roku a následně vyšel článek novináře Janka Kroupy ze Seznam Zprávy, že Mlejnek udržoval kontakty s údajnou hlavou organizovaného zločinu, „nesvéprávným“ lobbistou Michalem Redlem (48), jedním z obviněných v kauze Dozimetr, která se dotýká Hnutí STAN. Rakušan do médií prohlásil, že Mlejnek má prověrku na stupeň Tajné a že o jeho kontaktech s Redlem věděl.

Petr Mlejnek potvrdil kontakty s Redlem jak pracovní, tak soukromé, a dodal, že v kauze Dozimetr ale nijak nefiguruje. Rakušan dále prohlásil, že Mlejnka mu doporučil poslanec za KDU ČSL Jan Bartošek, jehož odborností je zdravotnictví. Premiér Petr Fiala, kterého kauza zastihla na dovolené v Chorvatsku, řekl, že až se vrátí, bude chtít vysvětlení. Mezitím Rakušan předhodil médiím, že Mlejnka mu doporučili dva zpravodajci rozvědky včetně bývalého náčelníka Generálního štábu Aleše Opaty (67) a podle dalšího článku na Seznam Zprávy vyšlo najevo, že se toto tvrzení nezakládá na pravdě a novináři vyzvali Rakušana, ať předloží důkazy. Rakušan se to snažil dokázat tím, že má jakousi SMS od Mlejnka, v níž ho mají tito zpravodajci doporučovat, a ještě navíc jednoho z nich propálil jménem jako špiona, čímž ho kompromitoval. Na Rakušanův krok reagovalo Ministerstvo obrany s tím, že nikdo z těchto lidí, které Rakušan uvedl, Mlejnka do funkce ÚZSI nedoporučil.

Mezitím se nám vrací z dovolené slušný premiér Petr Fiala, jenž si s vládou pozval Mlejnka na kobereček, a po třech hodinách Fiala vystupuje na tiskové konferenci, postaví se za Rakušana, podrží Mlejnka a prohlásí, že Mlejnek pozitivně figuroval v kauze Dozimetr. Další den vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová řekne, že neví nic o tom, že by Mlejnek jakkoliv ovlivňoval kauzu Dozimetr a nabízí se tedy otázka, jestli premiér lhal, jestli neměl správné informace, jestli Mlejnka taky propálil jako agenta a proč se uveřejňují informace ze živého spisu.

Nás nejprve zajímalo, proč (ne)měl Petr Mlejnek bezpečnostní prověrku už v době, kdy pracoval v obchodní sféře.

Jaký typ prověrky Mlejnek měl a proč ji vlastně potřeboval?

Pro člověka z obchodní sféry, v tomto případě firmy, která nabízí zejména komplexní slaboproudá řešení včetně řešení a instalací bezpečnostních technologií, tak pro takové firmy a její pracovníky je tento typ prověrky na stupeň Tajné normální a rutinní záležitost. Tímto typem prověrky disponuje drtivá většina solidních firem v tomto segmentu.

Proč Mlejnek rovnou neměl prověrku na stupeň Přísně tajné?

U větší firmy jakou je firma, ve které Mlejnek působil, a které nabízejí výše uvedené služby zejména pro státní sektor a armádu, určití pracovníci disponují prověrkou NBÚ (Národní bezpečnostní úřad) na Přísně tajné. Pokud tedy Mlejnek byl součástí vrcholového managementu, např. jako ředitel pro strategický rozvoj a ekonomiku, a byl odpovědný firmu rozvíjet ve smyslu získávání zakázek včetně státní správy jako jsou ministerstva či armáda, neměl by být problém mít prověrku na stupeň Přísně tajné. Vzhledem k tomu, že prověrku na stupeň Přísně tajné mají mnohé jiné podobné firmy a jejich odpovědní pracovníci, je argument, že Mlejnek má prověrku jen na stupeň Tajné, úplně mimo mísu!

K čemu ho prověrka na stupeň Přísně tajné opravňuje a proč ji člověk z byznysu vlastně potřebuje?

V ČR problematiku utajovaných informací a jejich klasifikaci a způsob nakládání s nimi řeší zákon č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Stupeň utajení je klasifikace utajované informace na základě závažnosti důsledků jejího vyzrazení. Stupně jsou:

Vyhrazené – nevýhodné pro zájmy České republiky, například narušení činnosti ozbrojených sil, zpravodajských služeb, poškození významných ekonomických zájmů apod.

Důvěrné – prostá újma zájmům České republiky, například zhoršení vztahů s cizí mocí, bojeschopnosti, ohrožení bezpečnosti jednotlivce apod.

Tajné – vážná újma zájmům České republiky, podobně jako u přísně tajné, avšak ne bezprostřední, a méně závažné.

Přísně tajné – mimořádně závažná újma zájmům České republiky, například bezprostřední ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti nebo demokratických základů, rozsáhlé ztráty na životech nebo újmu na zdraví občanů, mimořádně vážné nebo dlouhodobé poškození ekonomiky. Oprávnění pro přístup k utajovaným informacím na základě bezpečnostní prověrky se vydává NBÚ.

Pokud se soukromá firma zabývá ve své činnosti problematikou, která by mohla souviset s bezpečností a chce se ucházet o zakázky ve státní správě, kde je to v podstatě podmínka, nebo i v korporátech, musí mít toto oprávnění jak firma, tak odpovědní jednotlivci.

Kdo pana Mlejnka prověřoval a kdo rozhodl o udělení prověrky?

O udělení prověrky rozhodl NBÚ. Podle posledních informací tak NBÚ rozhodl na základě informací, které si od vyžádal od vojenského zpravodajství, kde Petr Mlejnek do roku 2010 pracoval. Podle posledních skutečností, které vyšly najevo, nebyla provedením prověrky pověřena ani požádána BIS (Bezpečnostní informační služba), ani NCOZ (Národní centrála proti organizovanému zločinu) a ani jiná služba. O prověrku Mlejnek údajně požádal v roce 2018 a NBÚ rozhodl na základě již dříve udělené prověrky z let, kdy pracoval na vojenském zpravodajství na základě tehdejšího oprávnění pro Tajné. Takže jeho činnost a styky po roce 2010 prověřovány nebyly.

Pojďme si ujasnit, kdo koho prověřuje a kdo uděluje prověrku. NBÚ, BIS nebo NCOZ?

NBÚ uděluje prověrku, oprávnění. NBÚ prověrku neprovádí, požádá o vykonání prověrky většinou BIS, případně NCOZ, případně jinou službu. Pokud od těchto služeb přijde informace o prověřované osobě, tuto NBÚ zpracuje v závěr a rozhodne udělení nebo neudělení prověrky.

Je tedy podle vás nepravděpodobné, že by služby, které prověřovaly pana Mlejnka, nevěděly o jeho kontaktech s Redlem?

Pokud se Mlejnek potkával několik let několikrát ročně, jak sám uvádí, s Redlem, tak služby, které ho prověřovaly, toto musely, pokud za něco prověrka stála, vědět. Stejně tak obě tyto služby musely vědět, že Redl je nebo byl člověk blízký Krejčířovi, a to proto, že obě služby (BIS a NCOZ) na Krejčířovi intenzivně pracovaly. Proto taky musely vědět, jak to Redl má s nesvéprávností. Takže buď uvedly styky s „nesvéprávným podnikatelem“ jako vyhodnocený nezávadný kontakt, tedy musely mít pro to důvod, nebo to jako kontakt neuvedly, a pro to také musel být nějaký důvod. Ať tak či onak, NBÚ vycházel při udělení prověrky jenom z toho, jakou informaci dostal.

Jaké mohly být podle vás důvody pro vyhodnocení, že styky Mlejnka s Redlem byly nezávadné? Může být jeden z důvodů, proč toto bezpečnostní služby vyhodnotily jako nezávadné, to, že Mlejnek fungoval jako tajný agent? Ostatně premiér Fiala prozradil, že Mlejnek měl pozitivně figurovat v kauze Dozimetr.

Důvody pro vyhodnocení styků Mlejnka s Redlem jako nezávadný kontakt nebo neuvedení těchto styků mohly být zejména dva. Za prvé Mlejnek fungoval jako zdroj informací z onoho zájmového prostředí, tedy pracoval pro některou zpravodajskou službu nějakou existující formou, například jako kmenový pracovník, agent, důvěrník a podobně. Což je ta lepší varianta pro jeho další angažování ve zpravodajských službách. Nebo za druhé nepracoval pro žádnou zpravodajskou službu a neudělení prověrky, o kterou požádal, by ho mohlo „vyplašit“ z udržování dalších kontaktů na toto zájmové prostředí. Mlejnek měl být údajně pro skupinu lidí kolem Redla tou osobou s dosahem do bezpečnostní komunity, údajně měl přezdívku Plukovník. A to je ta horší varianta.

První velkou kauzu Redla a Krejčíře prověřovala BIS v čele s operativcem Jiří Langem. Lang je nyní šéfem NBÚ. Musel podle vás minimálně vědět o Redlově nesvéprávnosti a jeho kontaktech na pana Mlejnka?

Nevím, jestli osobně Lang, ale obecně BIS musela vědět o Redlově nesvéprávnosti, protože se jednalo o osobu v blízkém kontaktu na Krejčíře a na Krejčířovi BIS pracovala velmi intenzivně. A jestli nevěděla, tomu se mi snad ani nechce věřit.

Již jste naznačil, že je irelevantní se točit v diskuzích o stycích pana Mlejnka s nesvéprávným lobbistou Redlem a mnohem nosnější informací má být, zda Mlejnek byl či nebyl agentem nějaké bezpečností služby? Proč je tedy jeho jmenování problematické?

Když se bude vycházet z toho, co tvrdí ministr vnitra Rakušan, že Mlejnek jako ředitel pro strategický rozvoj a ekonomiku soukromé firmy pracoval vlastně jako obchodní zástupce, který jenom sháněl kšefty pro svého zaměstnavatele, tak potom je to ovšem naprostá tragédie v kompetentnosti ministra vnitra, že jmenuje ředitelem civilní rozvědky obchodníka, který je i podle Rakušana minimálně deset let mimo zpravodajské prostředí! Prý mu to navrhl nějaký terapeut od lidovců Bartošek a ten tomu prý rozumí. Je evidentní, že Rakušan nemá přehled o lidech ve zpravodajské komunitě, kteří by byli vhodní kandidovat na místo ředitele rozvědky.

Kromě Bartoška se Rakušan oháněl i doporučením od několika důstojníků zpravodajské rozvědky včetně armádního generála Opaty. Co si o tom myslíte?

Ano, to psali novináři ze Seznam Zprávy, že dostal reference na Mlejnka od tří lidí a mezi nimi jmenoval jednoho, o kterém do rádia sdělí, že je pracovníkem vojenské rozvědky. Je úplně jedno, že tento pracovník vojenské rozvědky je v současnosti v diplomatické službě, zřejmě je nějaký přidělenec, a každý v zahraničí to něm ví, že je špion. Ale i kdyby to bylo stokrát „provařeno“, tak to, že je někdo pracovníkem rozvědky, se prostě říct nikdy nesmí! To se neříká ani u lidí, kteří rozvědčíci byli! Ministr vnitra je totální diletant, k tomu se ani snad nejde vyjadřovat. Opět to ukazuje na Rakušanovu nekompetentnost.

Je běžný postup, že se nejdříve vybere člověk z privátní sféry na pozici šéfa civilní rozvědky a až potom se začne řešit jakou vlastně má prověrku?

Není to normální postup. Ideálně se nejdřív vybere kandidát nejlépe ze zpravodajské komunity, prokonzultuje se v delikátním okruhu zainteresovaných lidí a řádně se prověří právě proto, aby se neukázalo v budoucnu, že by mohl tuto službu oslabit na prestiži. A poté, co je řádně prověřen, ale pozor, nesměšovat zatím s prověrkou od NBÚ, se teprve vyžádá prověrka od NBÚ na požadovaný stupeň podle zákona. Nehledě na to, že taková pozice se vybírá ze seniorské zpravodajské komunity. Kandidát do takové funkce se po příslušných delikátních konzultacích vybere, prověří a až po prověření a získání oprávnění, v tomto případě Přísně tajné, se následně jmenuje.

Mohl tedy svým prohlášením premiér Fiala Petra Mlejnka propálit jako agenta v kauze Dozimetr?

Je možné, že Mlejnek byl v utajení v soukromé firmě jako pracovník vojenského zpravodajství.

Jaké světlo tohle celé vrhá na bezpečností služby ČR?

Ta služba si s tím poradí, tam jsou lidé, kteří vědí, co dělat, a fungují dál. Pracují se svými kontakty, které se nebudují ze dne na den. Vrhá to spíš špatné světlo na ty, kteří takovým způsobem Mlejnka instalovali do funkce. Ten hlavní instalátor, tedy Rakušan, je splachovací, může to ale uškodit nebo oslabit respekt k takto jmenovanému řediteli ÚZSI.

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 23:21 pátek 16. prosince 2022. Anketa je uzavřena.

  • 215
  • 24
  • 13
  • 11
  • 10
  • 7