Volby v Rakousku předznamenaly posun tamní politiky do pravé části politického spektra, a to i přes nemalý úspěch sociálních demokratů. To zkrátka proto, že vítězní lidovci a třetí Svobodní budou v klíčových tématech s největší pravděpodobností nacházet shodu a sociální demokracie nutně tahat za kratší konec provazu.
Co vyplývá z rakouských voleb pro šéfa českých Svobodných Petra Macha?
Já tam vidím dvě věci. Zaprvé, že rakouští Svobodní dosáhli dobrého výsledku. Zadruhé, že Svobodní svou politikou přiměli lidovce, myslím pana Kurze, změnit politiku své strany. Kurz nyní dokáže najít prostor pro spolupráci se Svobodnými a může to být ku prospěchu jak Rakouska, tak celé Evropy. Oni přicházejí s něčím, co je přítomno i v Česku v politické kampani, že chceme stejně jako oni bezpečnost, a nechtějí, aby jim stát diktoval nějakou multikulturní ideologii. Tím jsou nám ti rakouští Svobodní blízcí.
Předseda Svobodné strany Rakouska Heinz-Christian Strache tvrdí, že Kurz přitvrdil svou rétoriku, a tím odebral Svobodným i část voličské základny.
Pokud se ti lidovci dokázali přizpůsobit a změnit svůj program a to svoje chování, tak to může být ku prospěchu i kdyby na úkor těch Svobodných, ale pro občana dobře.
Jak moc je pravdivý častý komentář západních médií, že Maďarsko a Polsko má v Rakousku nového spojence?
Samozřejmě budou vždy existovat rozdíly a odlišné náhledy – třeba na jadernou energetiku – ale to nejsou věci, které budou stát v cestě jiným společným zájmům. To je třeba odpor k migračním kvótám a k Evropské unii vůbec, což já vidím jako pozitivní věc.
Nejen Polsko a Maďarsko, ale celá střední Evropa bude mít přirozeného spojence. Který nebude držet jen s Německem a Francií a bude hájit společné středoevropské zájmy.
Když se přesuneme k domácímu předvolebnímu boji, jak si vysvětlujete v průzkumech proklamovanou pozitivní reakci lidí na Okamuru a SPD? Neexistuje v určitém směru průnik mezi jejich tématy se Svobodnými?
My ve Svobodných bereme všechny ty průzkumy s rezervou. Vzpomínáme na rok 2014, kdy nám před eurovolbami ty průzkumy nedávaly nic, něco přes dvě procenta. Nakonec jsme měli přes pět procent a získali jsme mandát. I nyní si myslíme, že uspějeme podobně, a vycházíme přitom z reakcí, které máme při kontaktní kampani od voličů.
Nechci proto komentovat preference Okamury ani průzkum. Jenom výsledky voleb. Když se konaly krajské volby, měl podporu kolem pěti procent. A volby jsou nejlepším měřítkem veřejného mínění. Že by se tak moc posunulo, to nevím. Budeme do poslední chvíle oslovovat voliče, máme za to, že jich je stále spousta nerozhodnutých. Lidi pozitivně přijali krok vzdání se mandátu europoslance, tím jsme získali kredit, hodně lidí si nás povšimlo a jsem zpětně rád, že jsem to udělal. Nechtějí slyšet jen sliby a řeči, chtějí vidět čin.
A ještě jedna aktuální perlička. Ukázalo se, že kromě řetězce Lidl, přistoupil k podobné cenzuře křížů na obalech výrobků i nadnárodní potravinový gigant Nestlé. Co si o tom myslíte?
Mě by upřímně zajímalo, kdo byl první člověk z marketingového týmu, kdo zadal tu retuš, to se ale asi nikdy nedozvíme. Faktem je, že to někdo být musel a někdo v tom nadnárodním vedení musí mít tak pošahané a pokřivené myšlení, že takovou věc udělá. Připadá mi, že to mělo takovou odezvu u normálních lidí, že to budou ti marketingoví experti vnímat a nic podobného si již netroufnou. Je to multikulturalismus ad absurdum, odstranit kříže na kostele, aby obrázek neurážel. To je myšlenkové zlo. Oni si mohli vybrat obrázek přírody, když nechtěli křížek, moře a skály. Ale možná je ten obrázek jen v nějaké grafické databázi a oni ho využívají nevědomky znovu.
Fotogalerie |
