Od kopírek k miliardám: Co tajemného boháče Petra Kellnera (†56) vyšvihlo do čela?

I když kvůli špatným výsledkům skupiny Home Credit zchudl o 57 miliard, se svým majetkem Petr Kellner (†56) v roce 2020 s přehledem kraloval žebříčku českých boháčů, který zveřejnil Forbes. Agentura Bloomberg jeho jmění odhadla na 15,7 miliardy dolarů (skoro 350 miliard korun), což z Kellnera činilo 123. nejbohatšího člověka na světě. Co stálo za úspěchem podnikatele, který začínal jako prodejce kopírek?

Už v mládí Petr Kellner věděl, kterou cestou se vydat, když v  roce 1982 vystudoval Střední ekonomickou školu v Liberci a pak pokračoval na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde se zaměřil na obor ekonomika průmyslu. Cenné zkušenosti a kontakty nasbíral v praxi díky pozici referenta zahraničního obchodu Strojimport Praha a jako asistent produkce ve Filmovém studiu Barrandov.

Na Barrandov se po letech vrátil ve velkém stylu, když jeho PPF loni převzala mediální skupinu CME, jejíž součástí je i TV Nova.

Po roce 1989 se Kellner vrhl na prodej kopírek. I když mu podnikání slušně vynášelo, ambice mladého podnikatele uspokojit nemohlo a bylo jen „zahřívacím kolem“.

Jeho chvíle přišla až s kupónovou privatizací, kterou mistrně využil. Tehdy se začala psát první kapitola obrovského impéria, jemuž bylo a je Česko malé.

Do první ligy Kellner vstoupil společně s Milanem Maděryčem a Milanem Vinklerem, když v roce 1991 založili Správu prvního privatizačního fondu, a. s. Není žádným tajemstvím, že mu tehdy velmi hodily informace, ke kterým přišel během praxe u zahraničního obchodu ještě za minulé éry.

Zrodila se hvězda

Kellner ke svému nespornému talentu a cenným kontaktům přidal i schopnosti znalce procesu velkých investic. Když nově vzniklé společnosti půjčil šéf společnosti Sklo Union Štěpán Popovič 40 milionů, ještě netušil, že tak pomohl nastartovat nově vznikající gigantické impérium, které dnes známe pod názvem PPF.

Později své dva společníky vyplatil a spravoval privatizační fondy, kterým se i díky velmi dobré reklamě podařilo přilákat 200 firem. Sečteno a podtrženo, privatizační fondy měly pod správou firmy ve výši 5 miliard korun. To Kellnera katapultovalo na pozici číslo dva, hned za nechvalně proslulého Viktora Koženého.

K miliardovému majetku Kellnerovi, který si vždy úzkostlivě chránil soukromí a stranil se veřejného života, pomohlo ovládnutí České pojišťovny. Společnost s aktivy přes 100 miliard korun v roce 1996 svěřil a transformoval do správy PPF. Celému procesu byla nápomocna i česká vláda a tehdejší ministr vnitra Ivan Kočárník, který se po odchodu z vlády stal členem nejvyššího vedení.

Ta za vedení Petra Kellnera nabízela nové služby, atraktivní i pro zahraniční podnikatele, a tak expandovala směrem na východ. Ne náhodou byl nejbohatší Čech, který miloval kitesurfing, snowboard a parkur, vlastníkem nemovitostí v Pekingu a Moskvě.

PPF se postupně stala jednou z největších investičních společností ve střední a východní Evropě. V portfoliu firem, které vlastnil, nechyběly telekomunikační společnost O2 a finanční služby zahrnující splátkovou Home Credit a banky jako Air Bank či PPF banka. V zastoupení odvětví firem, jež spadají pod PPF, ale najdeme i zemědělství, strojírenství, reality, biotechnologie či kulturu.

Muž v pozadí

Na rozdíl od „klasických“ boháčů se nikdy rád nevyhříval v záři reflektorů a velký svět i červené koberce mu byly celkem ukradené. Jezdil v range roveru, a když přišel do restaurace nebo kavárny, seděl v ústraní a nijak zvlášť na sebe neupozorňoval. Introvertní podnikatel byl ve chvílích, kdy ho u stolu někdo poznal, spíše v rozpacích, než aby se bil v prsa a opájel se slávou.

Kellner byl dvakrát ženatý, se svou druhou manželkou Renátou založili nadaci The Kellner Family Foundation. Z ní jsou například poskytována stipendia studentům gymnázia Open Gate. Nadace manželů Kellnerových však podporuje vzdělání obecně. Vedle projektu Open Gate financuje také projekt Univerzity či Pomáháme školám k úspěchu. Nadace také přispívá dalším jednotlivcům a institucím na projekty z oblasti kultury a podpory zdraví. Mezi ně patří například Institut Václava Klause.

Petr Kellner měl čtyři děti, jedním z nich je parkurová jezdkyně Anna Kellnerová.

Fotogalerie