Koukalová a Konečný: Jak číst politické klaunství Pavla Novotného? Upřímný pohled jeho kolegů

Pavel Novotný (39) se chystá do Poslanecké sněmovny, protože starostování v Řeporyjích je mu už málo. Nicméně ne všichni jsou jeho myšlenkou z mnoha různých důvodů nadšeni a jedním ze zásadních je jeho politický projev. My dva jsme s ním zažili skvělé i naprosto strašné věci, proto vám se čtením jeho osobnosti můžeme pomoci.

Na úvod musíme říci, že Pavla Novotného osobně známe dlouho a dobře, je to náš kolega a kamarád. Bára s ním pracovala tři roky v redakci eXtra, kterou vedl, Petr se s ním setkával na úrovni šéfredaktora, kdy sice měli konkurenční spory, ale ve výsledku zůstávali přáteli. Pavla máme oba rádi, je to neskutečně kreativní a inteligentní člověk, jenže teď už to není náš kolega, rozhodl se být politikem, a proto je dobré, abychom poskytli náš pohled na Novotného, lidé jsou často z jeho osobnosti zmateni a nevědí, co si o něm myslet.

Zvláště když tu mluvíme o budoucím možném poslanci, který mluví jako kanál.

Většina z vás si ho samozřejmě vybaví jako samozvaného krále bulváru, nebyl by to on, aby o sobě takto nemluvil a jako „Řezník z Badenu“ si nepěstoval jednu ze svých osobnostních značek. Když opustil svět médií, byl tehdy na vrcholu, určitě nejvýraznější novinář té doby, jehož znali i ve vesnicích, silně ho vnímala nejen konkurence, ale i samotní čtenáři. Jenže za těch pět let se stal silnou personou non grata, v podstatě byl pro média nezaměstnatelný a Pavel to i sám věděl. Kolegové s ním měli neustále problémy, redaktoři pod ním nechtěli dělat a vydavatelé se ho báli proto, že namísto práce pro značku pojede pouze na sebe. Novotný se proto chvíli potloukal jako manažer Ládi Hrušky, kde se projevil coby marketingový talent a pomohl Hruškovi zpátky s kariérou, jenže poté, co se vyčerpal jeho potenciál, musel se rozhodnout, co se sebou dál.

Poslední jeho novinářská štace byla u Jaromíra Soukupa a Pavel tehdy stál za kontroverzní reportáží o financování České televize, jež skončila žalobou a nebylo to v Pavlově novinářské kariéře poprvé, čímž taky skončily jeho mediální otevřené dveře. Protože se ale léta angažoval v regionální politice Řeporyjí jako dlouholetý člen ODS, zvažoval své možnosti a jediná cesta byla zkusit stát se starostou.

Pavel Novotný

S letáčky vyrobenými doslova na koleni obrátil barák po baráku celou svou dědinu na svoji stranu a převálcoval dosavadní vedení, měl nejvíce preferenčních hlasů. Stal se vesnickým starostou, což zřejmě nikoho, kdo ho známe, nepřekvapilo, protože v možnostech jako oslovovat lidi je fascinující, ale po sladkém úspěchu prvním nepříjemným zjištěním bylo, že jeho plat starosty je na úrovni podřízeného novináře.

Od toho se taky odvíjejí další věci, které později zmíníme.

Jak prodat vlasovce televizi

Nebyl by to Pavel, aby nenaskočil do funkce svým vlastním stylem, pasoval se na krále, šerifa i soudce celé vesnice, ale mohl si to dovolit, lidé ho tam mají rádi a vědí, že by za Řeporyje položil život. Marně se ho snažila ponížit některá média, například když Josef Klíma chtěl udělat reportáž z ankety mezi místními a zjistil, že Pavel je neprůstřelný a lidé si na něj nedají sáhnout.

Jako starosta začal dobře, využil několika nástrojů, které ovládá dokonale, a to jsou sociální sítě. Už v prvních dnech ukázal, že zatočí navždy s nešvary, které lidem otravují život, a vypadalo to, že se v tom našel. Jenom my novináři, co ho známe, jsme si říkali, kdy to přijde a začne dělat politiku, která nemá s Řeporyjemi nic společného.

Pavel totiž potřeboval peníze.

Plat starosty v takové obci je věc, ze které nemůžete moc vyžít, takže nemohl nekývnout na nabídku Mall.TV natáčet seriál Extrémní starosta, kde ukazuje, jak řeší problémy ve svém přehnaném stylu, což byl nejlepší formát, co ta televize do té doby vyprodukovala. Téma to bylo přelomové, protože se nikdo nezajímal o práci obyčejného vesnického starosty. Pavel začal čistit černé ubytovny, odstavené vraky, černé skládky a vždy tvrdil, že Řeporyje jsou pro něj všechno, že na vysokou politiku kašle. Jenže my, co ho známe, jsme tušili, že mu skromnost dlouho nevydrží.

Klíčovým momentem celé eskapády jsou vlasovci a vy, kdo jste si kdy mysleli, že o pomník a pravdu a lásku a vlasovce zase tak nejde, že jsou docela fuk a je to pouze jen o upoutání pozornosti na sebe, jste měli pravdu. Pavel jako showman byl naprosto ideální k tomu ho uskutečnit, kdy sedne na multikáru a doveze svoje břicho k ruskému velvyslanectví.

Traduje se historka, že tam byl ještě rychleji než štáb, zatímco oni si teprve smotávali kabely, Pavel už tam mával svými výhrůžkami.

Máme z něj šest titulků, ale vlastně nevíme, co říká

Tímto krokem vstoupil do celostátní politiky a samozřejmě si liboval v sériích rozhovorů, kdy se zrovna tady projevuje Pavlův mimořádný intelekt. On ví, komu nahodit jakou udičku, prohlásí se například za vítače a milovníka Bruselu, ale ví někdo doopravdy, co si myslí Pavel Novotný? Jaké má skutečné názory? Všimněte si, že v žádném rozhovoru neřekne nic podstatného, nikdy se neotevře a nepředloží svůj světonázor. Ví proč, protože byste mu viděli do duše, jen málokteré lidi tam pustil, moc dobře ví, nakolik se tím dá ublížit, sám to ještě jako novinář dělával taky.

Je to pouze smršť jeho glos a vulgarit, většinou se ho novinář na druhé straně ani nemá na co zeptat, jen se tetelí nad tím, jakou to zase bude mít sledovanost a čtenost, aniž by to mělo myšlenku. Pavel je jako úhoř, vysmekne se z otázky a převede ji do nadsázky, z níž se dá udělat šest titulků, ale nikdo nezná obsah odpovědi. Pavel dokonale ví, jak fungují média, nakrmí je broky, aby měla co dávat na první strany, aniž by novináři postřehli, že si v každé druhé větě protiřečí a nemá to hlavu ani patu, jsou to jen jakési vtipy, jimž se smějí lidé v diskuzích.

Daří se mu to velice snadno, protože Pavel Novotný si rád vybírá slabší soupeře, stačí si toho jen dobře všímat. Sahá po obskurních politicích s ještě obskurnějším publikem, jako je Foldyna nebo Ondráček, zkrátka jeho váhová skupina. Na ně s podporou svých facebookových oveček útočí, aniž by jim kdy došlo, že Foldyna je pro něj nová Kristelová. Politici samozřejmě na sebe útočí běžně, ale Pavel je v tomhle extrémní tím, že přechází do osobní roviny a vyvolává nenávist.

V sobě má farizejství, usmívá se na vás a říká vám, jak vás má rád, ale za rohem vás zmasakruje a vy si pak zapnete Facebook a zjistíte, že o vás píše, že jste úplná... Ano, ta.

Facebooková válka s Řepkou není stejná jako se Zahradilem

Pavel měl mnoho motivací k tomu posunout se dál, jeho ego totálně nahodila úspěšnost vlasovců a jeho přimknutí se k Hřibovi a Kolářovi mu dodalo pozornosti. Všiml si ho konečně předseda strany Fiala a exceloval na kongresu ODS poměrně dobrým projevem. Takže už měl jasno. Oznámil kandidaturu do Sněmovny, jenže zapomněl na jednu věc, musíte mít podporu silových buněk ODS.

Místo toho, aby chytře vyjednával a snažil se přiblížit vedení, bez jakékoliv součinnosti se stranou si vyřval kandidaturu. Jak a kdo ho podporuje, je pro něj jedno, je sice známo, že Pavla dlouhodobě drbe za ušima Alexandra Udženija, ale ta vypadla z vedení strany. Jaký má k Novotnému vztah Fiala, není jasné. Na jedné straně se s ním přijel vyfotit do Řeporyjí, což mu nařídili jeho mladí poradci, kteří si myslí, že všechno musí být virál, na straně druhé je profesor Fiala totálně z jiného těsta, Pavel je na něj moc.

Se svou ohlášenou kandidaturou začal nejhůře, jak mohl, pustil se do křížku s Janem Zahradilem. Pavel si myslí, že když vyhrál jednu facebookovou válku s Řepkou, že si může dovolit si vyskakovat na jednoho z kmenových členů strany s podstatným vlivem. Nutno říct, že Jan Zahradil oslabené ODS vyhrál nad Piráty volby do EU a díky němu se do vedení strany vrátil další silák: Alexandr Vondra. Na tyhle pány nestačí nějaké poštěkávání za plotem na Facebooku a dopadlo to přesně tak, jak to dopadnout mělo.

Byl to předem prohraný boj, Zahradil jako stará liška nechal Pavla rozjet mimořádně sprostý hejt, ale sám se nenechal vyprovokovat, protože Zahradil není rodinka zpívající si Ortel, není to praštěný fotbalista Řepka nebo céčko Kristelová.

Tady se přesně ukazuje rozdíl mezi Pavlem Novotným a první ligou, na kterou stále ještě nemá. On funguje pudově na první písknutí, protože mu to leští ego, přesně jak to Zahradil pojmenoval a přesně jak to známe my. Zcela logicky s jeho povahou rozjel sérii rozhovorů, čímž začal poškozovat vlastní stranu. Z neoficiálních kruhů víme, že Fiala vzkázal Novotnému, ať toho okamžitě nechá, a jak to tak u Pavla bývá, ten okamžitě stáhl ocas. Když Pavel prohraje, hraje hru, že prohrál a vůbec mu to nevadí, namísto toho, aby jen jednoduše přiznal porážku či to vůbec nekomentoval.

Místo debaty přišla silvestrovská scénka

Dalším limitem řeporyjského starosty je jeho politická neurvalost, což se ukázalo v prvním duelu na TV Barrandov.

Neměl tam silného soupeře, a to ani v podobě moderátora Soukupa a Hřib tam byl spíš jen jako panák namalovaný na zdi. Mohlo to být snadné vítězství, ale Pavel Novotný předvedl silvestrovskou scénku než projev budoucího poslance. Dejte si ruku na srdce, kolikrát jste si vraceli video na scénu s koštětem, ale o obsahu debaty nevíte nic, co? Všem posléze dojde, že z této diskuze vlastně nikdo nezná obsah témat a místo Novotného tam klidně mohl být Zdeněk Izer.

Pavel v sobě nese něco, co známe od jiného politika, Miroslava Sládka, ten taky stoupal nahoru jako raketa. Lidé ho milovali za to, že každého urazí a s chutí poníží, než jim došlo, že vůbec nemají páru, co je zač.

Protože Pavla dobře známe, víme, že to není vyložený prospěchář, má v jádru dobré srdce a svoje možnosti si dobře uvědomuje, jen se bojí udělat chybu. Když ji udělá, jako například se Zahradilem, nastupuje u něj panika a tehdy napáchá největší škody, ztrácí integritu a zdravý úsudek. Podobně se choval, když se mu hroutila jeho mediální kariéra, urážel a ponižoval lidi kolem sebe, pak se k nim zase vracel. Je to vždycky, jako když se polije benzínem, nahý vletí do stohu a škrtne zápalkou.

Přitom by stačilo nebláznit. Když Pavel začal starostovat, velice příjemně nás překvapil a ze stylu, jakým to dělal, nám spadla brada. Fandili jsme mu upřímně v tom, jak dělá regionální politiku, a stejně jako on jsme si pokládali otázku, jak je možné, že je venkovský politik známější než celá brněnská a pražská ODS dohromady. Pavel mohl být ukázkový prototyp regionálního politika, který si může dovolit tepat vedení na plnou hubu, protože má za sebou skutečné výsledky, celá dědina stojí za ním a on se o její obyvatele příkladně stará.

Rád podrží dveře a rád taky podrazí nohy

Dokážeme si představit, že kdyby místo nynějších sraček, které předvádí, jel raději kampaň v rámci kraje po jednotlivých obcích a podporoval vesnické starosty, případně je rovnou učil, že to jde i jinak a s efektivními výsledky, byla by mu Poslanecká sněmovna nabídnuta sama. Jenže on si kandidaturu sám zahájil a pak nebyl schopen unést ani první kritiku, která od vedení padla. Rozhodně tedy neukázal předsedovi Fialovi, že by mohl být loajální poslanec. To, že se někteří bojí, že Pavel bude druhý VK ml., je naprosto namístě, protože Pavel Novotný je loajální jen vůči sobě a svým zájmům. Abyste to mohli říci, musíte ho znát, a my ho známe vážně dobře. Jeho ambice vysoce překračují jeho možnosti a i přes svou mimořádnou bystrost nevidí za kopec.

Svoje limity si ale dobře uvědomuje, přesto toužil v novinách i v politice po jediném, a sice po uznání. Ale ne po uznání lidí, ale těch, kdo jsou nad ním. A tady je meritum věci, Pavel je vlastně lokaj. Ten, co rád podrží dveře a rád taky podrazí nohy. Je zaslepen mocí a obzvláště pak pocitem, že ovládá svoje digitální ovečky. Já tě zničím, víš, kolik lidí mě sleduje na Facebooku? je jeho oblíbená výhrůžka, ale k pochopení Pavlovy osobnosti byste měli vědět, že ve skutečnosti těmito přicmrndávači pohrdá. Nejsou mu k ničemu, protože Pavlovi fanoušci nejsou voliči ODS. Naučil se s tímto facebookovým stádem dobře pracovat a je marketingově zdatný na úrovni Marka Prchala, akorát s tím rozdílem, že nepracuje pro celek, ale jen a pouze na svém jménu. Jak jednou řekl jeden vydavatel: Pavla mám rád, je to talent, ale neumí budovat jinou značku než sebe. To je v politice velký problém, když jste součástí celku.

Sice potřebujete svoje vlastní preference, ale zároveň nemůžete všechny naposílat do hajzlu.

Bez podpory a loajality nejste v politice nic a zůstanete vždy přede dveřmi. Část Pavla Novotného je tak skvělá, že by bylo fajn, kdyby se v politice promítla, dovede vás dojmout k slzám a zároveň tak moc rozesmát, že si trochu pustíte do kalhot, zažili jsme s ním věci, které si jako báječné vzpomínky budeme hýčkat navždy a uchovávat si v hlavě jen to nejlepší z jeho povahy, ale ta její druhá část je tak odpuzující, že bychom to nepřáli ani voličům ODS a hlavně ani jemu samotnému.

P. S. Kdysi jsme byli na stejné lodi, ale teď jsi politik a musíš se naučit přijmout kritiku. Dlouho jsme přemýšleli, jestli si vůči kamarádovi tohle můžeme dovolit, ale kdo by ti to měl říci jiný než my, tvoji kdysi nejbližší?

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 2:18 úterý 15. září 2020. Anketa je uzavřena.

  • 488
  • 150
  • 45
  • 43
  • 37
  • 31