Pálení čarodějnic: Milovaná tradice, nebo temná oslava minulosti?

Pálení čarodějnic

Pálení čarodějnic | foto: Profimedia.cz

Každý rok 30. dubna zaplní louky, kopce a vesnické návsi davy lidí, vzduchem voní buřty, děti pobíhají s košťaty a na hranicích hoří čarodějnice z hadrů. Čarodějnice alias Filipojakubská noc je u nás hluboce zakořeněný lidový svátek. Jenže letos se na sociálních sítích rozjela nečekaná debata – prý jde o oslavu upalování žen! Má to ale vůbec nějaké reálné základy?

Debatu vyvolal dotaz jedné ze známějších uživatelek sítě X. „Jsem jediná, komu přijde „pálení čarodějnic“ strašně divné a nevkusné? V podstatě si děláme legraci ze skutečných historických událostí, kdy (hlavně) ženy byly upáleny k smrti jenom proto, že byly jiné,“ napsala Enola. Naznačuje tak, že v případě pálení čarodějnic jde vlastně o morbidní připomínku čarodějnických procesů a násilí na ženách.

Jenže realita je jinde. Pálení čarodějnic v české podobě s historickými inkvizičními procesy prakticky nesouvisí. Jde o starý pohanský rituál, který měl především symbolizovat očistu přírody a lidí na přelomu zimy a jara. Oheň měl zahnat zlé síly, přinést novou energii a ochranu domácnostem a hospodářstvím. Postava čarodějnice tu zastupuje právě ty zlé síly, ne reálné ženy. V našich končinách se začal objevovat až s německým vlivem, starší historické knihy o žádném podobném zvyku nemluví. Komunisté svátek chtěli zbavit jejich pohanského nádechu, takže jej přejmenovali na vatry míru, což se ale příliš neujalo. V některých částech Česka tento zvyk zcela zanikl.

V dnešní podobě jedná hlavně o komunitní slavnost – příležitost sejít se, popovídat, opéct špekáčky a rozesmát děti, které v převlecích běhají kolem. Nikdo tu nikoho neupaluje ani nevzývá středověkou brutalitu. Je to podobné jako s Halloweenem, který také není oslavou smrti, ale jen zábavou tradici. Pálení čarodějnic rozhodně není odkazem na nechvalně známé čarodějnické procesy, které vedla svatá inkvizice.

Někdy je zkrátka lepší věcem nepřikládat větší význam, než ve skutečnosti mají. Mohli by se totiž ozvat někteří, kterých se svátek dotýká osobně nebo jim působí trauma, a to by pak mohlo dojít i ke zrušení. V berlínské čtvrti Friedrichshain-Kreuzberg takto před několika lety zrušili veřejné oslavy vánočních svátků, tak abychom se pak nedivili.

Fotogalerie

Ohodnoťte článek