V Maďarsku se dnes rozhoduje o jedněch z nejsledovanějších voleb v Evropě. Po šestnácti letech může skončit vláda Viktora Orbána, který z Maďarska udělal zemi s trvale napjatými vztahy s Bruselem, zablokovanými evropskými penězi a stále tvrdší domácí politikou. Jeho soupeřem je Péter Magyar, šéf opozičního hnutí Tisza, který šel do voleb s překvapivě silnou podporou. Podle Reuters ukazovaly poslední průzkumy náskok Tiszy před Orbánovým Fideszem a hlasování je považováno za největší test Orbánovy moci od roku 2010.

Politolog Ladislav Mrklas v tom má jasno.

„Pokud vyhraje Orbánův soupeř Magyar, nebude to pro Česko žádná reálná potíž. Nový premiér bude mít lepší vztahy v Evropě, což otevře možnosti pro větší spolupráci i Česku. Jediný, kdo se případně bude muset chytit za nos, budou ti, kdo Orbána podpořili, nebo dokonce tak adorovali jako ministr zahraničí Macinka.“

To je vlastně hlavní zpráva pro českého voliče. Kdyby Orbán padl, Česko by o nic zásadního nepřišlo. Naopak by vedle sebe pravděpodobně mělo maďarskou vládu, která by se méně hádala s Evropou a víc hledala dohodu. A to je pro Prahu prakticky lepší varianta než další roky permanentního maďarského konfliktu s Bruselem. Podle Reuters totiž řada evropských lídrů otevřeně doufá, že konec Orbánovy éry by odblokoval důležité evropské dohody a ukončil jeho časté blokace.

Proč je Orbán tak problematický i pro vlastní zemi

Mrklas připomíná, že Orbánův problém není jen jeho styl, ale hlavně to, co v Maďarsku za roky vlády vybudoval.

„Po roce 2010 změnila Orbánova strana ústavu. Posílila vládu a oslabila některé kontrolní mechanismy. Oslabila i Ústavní soud, který do té doby kontroloval, zda vláda a parlament dodržují práva dané ústavou. Prakticky veškeré funkce byly obsazeny Orbánovými lidmi. Včetně prezidentského úřadu, což dokonce vyvrcholilo skandálem kolem prezidentky, která udělila milost člověku odsouzenému za dlouholeté zneužívání dětí ve státním dětském domově.“

To není jen politická nálepka. Evropská komise, Rada EU i velká média dlouhodobě popisují, že Maďarsko má vážné problémy s právním státem, střetem zájmů, korupcí a nezávislostí institucí. Kvůli těmto výhradám byla Maďarsku pozastavena část evropských peněz. Evropská komise to znovu připomínala i v posledních hodnoticích materiálech.

„Viktor Orbán kolem sebe vytvořil síť lidí, kteří dostávají různé výhody od státu. Například podnikatel Lőrinc Mészáros, Orbánův blízký známý, získal mnoho státních zakázek a stal se jedním z nejbohatších lidí v zemi.“

Lőrinc Mészáros je skutečně dlouhodobě symbolem Orbánova systému. Reuters už dřív popsala, že lidé z premiérova okruhu, včetně rodiny a spojenců, byli mimořádně úspěšní při získávání veřejných zakázek a státních výhod.

Proč Magyar tak raketově vyrostl

Péter Magyar nevyrostl jen proto, že je nový. Vyrostl hlavně proto, že část Maďarů už nechce poslouchat stejné Orbánovy sliby. Reuters píše, že voliče dnes mnohem víc trápí drahota, slabý růst, korupce a únava z dlouhé vlády jedné strany. Magyar navíc není outsider z ulice. Je to člověk, který systém Fideszu zná zevnitř, a právě to mu dává pro mnoho voličů větší důvěryhodnost.

Orbán se v závěru kampaně znovu snažil přesvědčit voliče, že jedině Fidesz ochrání Maďarsko před zatažením do války na Ukrajině. Jenže podle aktuálních agenturních zpráv letos zabírají víc domácí témata než velká geopolitická hesla. Voliči řeší ceny, nemocnice, školy a to, že se země po tolika letech silného vůdce neposunula tam, kde čekali.

Co to znamená pro Maďarsko

Kdyby Orbán prohrál, neznamenalo by to, že se Maďarsko přes noc promění. Orbánův systém je zapuštěný hluboko. Jeho lidé sedí v institucích, ve státní správě i ve strukturách, které vybudoval za šestnáct let. Ale znamenalo by to začátek změny.

Mrklas upozorňuje i na to, že Orbánův model má konkrétní ekonomické důsledky.

„To se projevuje i v ekonomice, např. v roce 2023 mělo Maďarsko inflace kolem 17 %, zároveň se zhoršila důvěra investorů a část peněz z EU byla pozastavena kvůli podezření z korupce. Češi mají v průměru o třetinu vyšší příjmy a rozdíl se pořád zvyšuje. Zhoršuje se taky kvalita maďarského zdravotnictví nebo školství.“

Část těchto čísel potvrzují i evropské instituce. Evropská komise uvádí, že Maďarsko mělo v roce 2023 průměrnou inflaci kolem 17 procent, nejvyšší v celé EU. Zároveň Brusel kvůli pochybnostem o právním státu a korupci dál blokoval část peněz. Evropská komise také popisuje, že maďarská ekonomika v posledních letech trpěla slabým růstem, horší důvěrou a strukturálními problémy.

Přesný údaj o „o třetinu vyšších příjmech“ se liší podle toho, jakou statistiku člověk srovnává, ale mezinárodní data potvrzují, že maďarské příjmy a životní úroveň za Českem zaostávají a že Maďarsko patří v EU mezi slabší země i podle příjmů domácností. Eurostat například uvádí, že v roce 2024 bylo Maďarsko na samém dně EU v mediánu ročního disponibilního příjmu.

Co by to znamenalo pro Česko a Babišovu vládu

Pro Česko by změna v Budapešti znamenala hlavně méně problémového souseda. Ne zemi, která si opakovaně dělá vlastní zahraniční politiku proti zbytku EU, ale partnera, který by se mohl vrátit k běžnější spolupráci.

A pro Andreje Babiše by to byla nepříjemná symbolická rána. Reuters připomíná, že Babiš se před volbami za Orbána veřejně postavil a v evropské politice patří do stejného tábora jako on. Kdyby Orbán padl, Babiš by přišel o důležitého spojence i o jeden z hlavních vzorů tvrdé středoevropské politiky proti Bruselu.

Právě proto jsou tyto volby důležité i pro Prahu. Nejde jen o to, co se stane v Budapešti. Jde i o to, jestli ve střední Evropě zůstane Orbánův model dál silný, nebo jestli se začne drolit.

Fotogalerie 17 fotografií