Olympijské hry jsou co dva roky největší sportovní slavností na světě. Nezáleží na tom, zda se jedná o olympiádu zimní nebo letní, ve všech případech je pořádání her velkou ctí pro hostitelskou zemi. Jinak tomu nebylo ani v případě Brazílie, kde se konala zatím poslední letní olympiáda.
Brazilské hlavní město Rio de Janeiro, kde se olympijské hry konaly, se pochopitelně pokoušelo se světu ukázat v té nejlepší podobě. Už během příprav bylo ale patrné, že realita města je poněkud jiná než supermoderní sportoviště a vybavené olympijské vesničky. Nyní po půl roce od konce olympiády je vše ještě více patrné.
To, co mohli vidět sportovci a členové olympijských delegací, byla jen předražená Potěmkinova vesnice. Stranou jejich pozornosti byly městské slumy, tuny zapáchajícího odpadku v moři a všudypřítomná bída a chudoba. Mnozí kritici prorokovali, že olympiáda přijde Rio draho a ve finále bude jejího pořádání město litovat. Tyto obavy se ukázaly být pravdou.
Hlavní a největší stadion Maracaná, na kterém se kromě úvodního a závěrěčného ceremoniálu odehrála i četná sportovní klání, připomíná dnes spíše scénu z hororu. Celá gigantická stavba se rozpadá, v hledišti jsou vytrhané tisíce židlí, zdmi prosakuje voda a travní plocha stadionu je hnědá a hnije, což je doprovázeno nelibým zápachem.
Stadion byl pro hrozící nebezpečí úrazu návštěvníkům uzavřen, čelí ale četným nájezdům vandalů a zlodějů, kteří ukradnou cokoliv, co jde zpeněžit. Jen za energie dluží provozovatelé stadionu zhruba 50 milionů korun. To je ale pouhou kapkou v moři celkové výše dluhu, který brazilskému Riu díky olympiádě vznikl. Stadion je tak smutnou ukázkou odvrácené strany nejslavnější sportovní události.
Fotogalerie |