Komentář: ODS v poločase přeměny aneb Fiala může skončit jako Nečas

Šťouchance současného vedení ODS vůči Václavu Klausovi ml. potvrdily, že diskuze o programové a strukturální obměně ODS zdaleka nekončí. Klausovi se nelze divit, že poté, co ve sněmovních volbách získal nejvyšší počet preferenčních hlasů po Andreji Babišovi, a po neúspěšné volbě do vedení pražské organizace pokračuje ve vlastní kampani a apeluje na členskou základnu ODS, aby se strana zaměřila primárně na realizaci programu, nová témata a případná pragmatická spojenectví, jež přinesou konkrétní výsledky a umožní straně realizovat aspoň část programu.

Pokus o dohodu, nebo zákopová válka?

Klausovi je vytýkáno jeho povolební chování ve Sněmovně, kdy například podpořil člena SPD Radka Kotena do čela bezpečnostního výboru. Dále se někteří podivují nad Klausovým vyjádřením, že zváží podporu vlády až poté, co předloží programové prohlášení a bude žádat o důvěru Sněmovny.

Když se na věc podíváme bez falešného nálepkování, pak Klaus mladší neudělal nic jiného, než že svým hlasováním naplnil politickou dohodou parlamentních stran a odmítl kádrovací scénář, kdy by si strany do nekonečna vetovaly navržené kandidáty.

Petr Fiala má styl.

Co se týče případné podpory nebo toleranci vládě, pokud by vláda v programovém prohlášení přišla s návrhy důchodové a zdravotní reformy, nezbytné reformy školství a návrhy na snížení daní, proč by takováto témata ODS nemohla nebo neměla podpořit? V rámci ideologického taktizování je možné shodit vše, pak se ale ODS nemůže divit, že ve vnímání veřejnosti bude tím pracovitým Andrej Babiš, jenž opět sklidí politické body.

Klaus si uvědomuje, a není v tom v pravicovém táboře zdaleka sám, že Babišova vláda, nejenže může v nějaké podobě vydržet 4 roky, ale také že může být úspěšná. Babiš může opoziční strany, ODS nevyjímaje, postavit do role statistů, kteří budou mít funkce ve Sněmovně, ale na přípravě zásadních rozhodnutí a reforem se budou podílet okrajově nebo vůbec. Štěkot o budování „Babišistánu“ a „politické katastrofě“ na tom může změnit poměrně málo a Babišovi naopak dodat další voliče.

Klaus mladší chce změnu, Fiala jede údržbu

V současné ODS existují minimálně dva názorové proudy, které mezi sebou soupeří o budoucí vliv. Jedním z nich je „transakční“ proud reprezentovaný současným předsedou Fialou a vlivnými zástupci v jeho okolí. Tento proud se zaměřuje spíše než na program na udržování pozic metodami, jež ODS v minulých letech připravily o výrazný odliv voličů. Vedle toho funguje proud orientovaný hlavně programově, který chce ODS prezentovat jako jasně vyprofilovanou stranu, jež zastává k důležitým otázkám jasné postoje, nebojí se kontroverzí a nastoluje nová témata zajímavá pro pravicové voliče.

Petr Fiala se raduje z povolebního úspěchu.

Zásadní problém tkví v rozporu rozhodování stranických struktur s vnímáním a očekáváním voličů. Ti mohou mít oprávněný pocit, že názorový proud, který představuje změnu a může i do budoucna přinášet další politické body, nemá v současném vedení dostatečnou podporu. Klaus mladší zcela pochopitelně chce, aby ODS v budoucnu opět skutečně vyrostla, přičemž za Fialy jen povyrostla.

Klaus umí nastolovat témata k diskuzi, jež pravicového voliče mohou přesvědčit, že ODS umí kromě obsazení několika funkcí ve Sněmovně převzít strategickou iniciativu a přijít se skutečně reformním étosem. Potřebuje ČR reformu institucí? Kdy sehrál senát roli pojistky demokracie a co přinesl občanům za 16 let svojí existence kromě toho, že daňové poplatníky stojí skoro 600 mil. korun ročně? Poněkud ve vzduchoprázdnu a neuchopená zůstávají například i témata daňové reformy, skutečné modernizace veřejné správy a kvalitativní posun ve školství.

Program, nebo zájmy lobbistů?

Pokud se Fiala a jeho okolí soustředí na „transakční“ metody, jež se na úkor programových priorit a reforem zaměřují na funkce a udržování vlivových struktur a přidá k tomu poněkud nešikovné spojenectví s TOP 09, mohou voliči velmi brzy opět odejít „jinam“. Voličská podpora ODS ve sněmovních volbách byla podmíněná. Myslet si opak znamená předjímat zpětný obrat a další možný volný pád.

ODS by se tedy měla soustředit na program, nová témata a pragmatickou politiku, jež přinese výsledky. Pokud se současné vedení strany bude soustředit na zákulisní vazby a prosazování lobbistických zájmů, pak se dočká postupné eroze, jež může vyvrcholit i další „Nagygate“. Stranu to může pohřbít podobně jako v Nečasově éře.

Nečasová v černé působí dominantním dojmem. To Nečas vypadá, jak kdyby kráčel na vlastní funus.

V nadcházejících měsících a poté v komunálních volbách mohou voliči vyslat zřetelný signál, že takhle si „novou“ ODS nepředstavovali. Podobný osud jako u předchůdce současného předsedy strany pak nemusí být čistě náhodný. Kongres, který mají občanští demokraté naplánovaný na polovinu ledna 2018, mnohé napoví.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii