Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • Podcasty
  • Antiyoutuber
  • jít naiDNES.cz

    Expert o norské kauze: Barnevernet může sebrat dítě až 95 % rodin!

    Eva Michaláková a její děti. | foto: profimedia.cz/facebook

    Norské úřady rozhodly, že mladší syn Michalákové David půjde k adopci. Ke staršímu synovi Michaláková ztrácí rodičovská práva. Co si o kauze myslí expert na evropské právo a evropskou politiku Andrej Ruščák, který v Norsku žije a pracuje? Zeptali jsme se.

    Norská organizace Barnevernet (BV), která zajišťuje sociálně-právní ochranu dětí a mládeže, je strašákem rodičů, a to nejen v Norsku.

    Strašlivá pověst této sociálky se dostala až daleko za hranice.

    Podle Andreje Ruščáka není kauza Evy Michalákové ani překvapivá, ani unikátní, ale jde o symptom špatně nastaveného systému, který podobné případy generuje.

    „Ten systém se vyznačuje nedostatečnou nezávislou kontrolou, přílišnou variabilitou (každá jednotka BV je unikátní a je jich přes 400 - co je přípustné pro jednu, nemusí být přípustné pro jinou), nedostatečnou právní jistotou (člověk neví, co se od něj čeká a neví, které jednání je nepřípustné a jaké má důsledky) a zejména povinností BV prošetřovat každé oznámení, i kdyby bylo sebevíce bezpředmětné. Je to systém, který, jako v každé zemi, přitahuje lidi, kteří chtějí mít moc nad jinými a zneužívat ji, ale, na rozdíl od jiných zemí, je v Norsku nedostatečná kontrola, která by zabraňovala, aby se to dělo. Kvůli tomu, že pravomoci má BV lokálně v každé obci, v mnoha obcích, zejména v odlehlejších částech země, je problém najít dostatečně kvalitní zaměstnance,“ píše Ruščák.

    Právník paní Michalákové plánuje podání mezistátní žaloby na Norsko do Štrasburku. Bude to ale mít nějaký efekt?

    Podle mého názoru má šanci pouze na finanční kompenzaci, Štrasburk jí děti s největší pravděpodobností nevrátí. Osobně se domnívám, že se právě vyčerpaly všechny standardní možnosti, jak by děti mohla dostat nazpět, jediná šance je v diplomatické ochraně či jiném, nestandardním řešení, jehož by bylo dosaženo například skrze politickou dohodu,“ komentuje expert na evropské právo a evropskou politiku.

    Podle Ruščáka Barnevernet nesleduje, co dělají či nedělají rodiče, a odebrání dětí nechápe jako trest za to, že rodiče něco dělali či nedělali. Systém sleduje doktrínu „barnas beste“, tedy „nejlepší zájem dítěte“, a co to je, o tom rozhoduje ten který pracovník BV, znalec v oboru psychologie, popřípadě krajská rada.

    Fotogalerie

    Problém je v tom, že neexistuje definice správného rodičovství, každý pracovník BV se na to dívá jinak a tak dochází často jak k tomu, že BV šikanuje rodiny pro něco, co by jinde nestálo za zmínku, jakož i ignoruje případy, kde jsou děti týrané. Podíváme-li se na různé kontroverzní případy, zjistíme, že věci, za něž jsou děti odebírány, dělá klidně 95 % norských rodin. Protože však BV nemá, z logiky věci, takovou kapacitu, odebírá děti pouze velmi malému procentu všech rodičů; ovšem kvůli tomu, že to bývá za věci naprosto bagatelní, nikdo si nemůže být jistý tím, že zrovna jeho se to nedotkne. Nikdo v Norsku nemůže zodpovědně říct, že jemu dítě nikdy nemohou vzít, protože by neměli důvod. Každý je potenciálně „vinen“, každý jeden rodič, co v Norsku je. Je to tak mnohdy jen otázka toho, zda se člověk objeví v nesprávný čas na nesprávném místě,“ uzavírá Ruščák.

    Ohodnoťte článek
    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 18:41 pátek 5. února 2016. Anketa je uzavřena.

    • Cože
      16
    • Super
      13
    • Sladký
      11
    • Trapas
      10
    • Tvl
      10
    • Haha
      8