Radarové satelitní snímky z 13. dubna pořízené v severní části Černého moře zřejmě přesně určují pozici válečné lodi Moskva krátce po zásahu dvěma řízenými střelami Neptun vypálenými jednou z jejích baterií poblíž oděského přístavu. Na místě jsou vidět i další plavidla, přičemž zprávy naznačují, že se jedná o záchranné lodě.
Satelitní snímky americké firmy Maxar Technologies ukázaly, že křižník se 10. dubna nacházel severozápadně od krymského přístavu Sevastopol. Jeho současnou polohu nešlo přes satelit určit kvůli velké bouři nad Černým mořem, upozornil server CNN.
„Na pomoc Moskvě přispěchala čtyři ruská pomocná plavidla. V té době zuřila bouře,“ napsal list Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenovaný zdroj z ukrajinské rozvědky. Ke všemu podle něj došlo asi dvacet námořních mil (asi 37 kilometrů) od Hadího ostrova.
Nové satelitní snímky, které využívaly radar se syntetickou aperturou (SAR), technologii, která dokáže „vidět“ skrze mraky, už určily přesnou souřadnici Moskvy, která se v dané chvíli nacházela v zoufalé situaci.
Podrobnější analýza satelitního snímku rovněž zjistila, že v okolí lodi Moskva se ve vodě nacházela další plavidla, což naznačuje, že Rusko zahájilo misi na záchranu posádky lodi, která se podle něj potopila v důsledku požáru na palubě, jenž vyústil v explozi munice. Moskva ukrajinský útok nepotvrdila.
Radarové satelitní snímky Černého moře z 13. dubna podle všeho přesně identifikují válečnou loď Moskva, která byla podle Ukrajiny zasažena dvěma řízenými střelami Neptun vypálenými jednou z jejích baterií poblíž přístavního města Oděsa. Na snímku jsou vidět další plavidla.
Ukrajinská strana varovala, že Moskva mohla mít v době potopení na palubě dvě jaderné hlavice. Podle odborníků by se na palubě pravděpodobně nacházel taktický jaderný arzenál s velmi krátkým doletem a omezeným spadem.
Nejasnosti panují ohledně osudu pětisetčlenné posádky ruského raketového křižníku Moskva, vlajkové lodi Černomořské flotily, který se ve čtvrtek potopil. Ruské ministerstvo obrany podle ruskojazyčné verze zpravodajské stanice BBC původně tvrdilo, že se evakuovali všichni námořníci. Z ukrajinských zdrojů ovšem přicházejí informace, že zkáza Moskvy si vyžádala lidské oběti.
Ruské ministerstvo obrany už v noci na čtvrtek připustilo, že v důsledku požáru na křižníku explodovala munice. Uvedlo tehdy, že „celá posádka“ byla evakuována. Podle Kyjeva křižník zasáhly dvě protilodní střely Neptun. Během čtvrtka ruské úřady tvrdily, že ohnisko požáru se podařilo lokalizovat a že plavidlo bude odtaženo do přístavu v Sevastopolu. Večer ale informovaly, že v bouři se vlečená loď potopila.
„Jak jsme oznámili už dříve, posádka lodi byla evakuována,“ uvedlo ministerstvo obrany. BBC ovšem podotýká, že v prohlášení resortu už chybí slovo „celá“.
Novinář Roman Cymbaljuk píšící pro ukrajinskou tiskovou agenturu Unian na sociálních sítích napsal, že ve čtvrtek dopoledne bylo do Sevastopolu na člunu dopraveno 14 členů posádky křižníku Moskva, mezi nimi šéf zdravotníků. V přístavu na ně čekaly sanitky. „Osud dalších 496 členů posádky je neznámý,“ uvedl Cymbaljuk.
Bývalý ruský poslanec a opoziční aktivista Ilja Ponomarjov podle běloruské exilové televize Nexta tvrdí, že se zachránilo jen 58 lidí z 510.
Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko uvedl, že kapitán Moskvy Anton Kuprin přišel o život při výbuchu a požáru na palubě, informovala Nexta na Twitteru. Kuprin první den současné ruské invaze na Ukrajinu vydal rozkaz bombardovat ukrajinský Hadí ostrov.
Podle BBC není známý přesný počet členů posádky Moskvy. V médiích se objevily údaje od 500 až do 700 lidí. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč tvrdí, že na lodi bylo 510 námořníků.
Ruský křižník Moskva, vlajková loď Černomořské flotily, se stal s délkou přes 186 metrů největší zničenou válečnou lodí při bojové akci od konce druhé světové války a největší ruskou válečnou lodí zničenou nepřítelem od roku 1941, kdy Němci potopili bombami bitevní loď Marat, která tehdy kotvila v Kronštadtu.
Fotogalerie |
104
22
15
15
14
12
