Uvnitř katedrály Notre-Dame: Zářící kříž, kousky nebe a zachráněné relikvie

V pařížské katedrále Notre-Dame, kterou včera v podvečer zachvátil ničivý požár, se nacházely i jedny z nejposvátnějších křesťanských památek. V předsálí ohnivého pekla se tak v mžiku ocitla trnová koruna, kterou podle tradice měl na hlavě Ježíš Kristus při ukřižování, i hřeb, jímž měl být přibit na kříž. Díky včasnému zásahu a hlavně lidskému řetězu se je naštěstí podařilo včas odnést do bezpečí, podobně jako roucho svatého Ludvíka.

V pondělí po 18:30 se začaly katedrálu Notre-Dame v Paříži ohrožovat plameny. Řádění ohnivého živlu, které s velkou pravděpodobností souvisí s probíhající rekonstrukcí populární památky, sice početné jednotky hasičů dostaly po patnácti hodinách pod kontrolu, značným škodám se ale zabránit nepodařilo. 

Francouzský prezident Emmanuel Macron i přesto prohlásil, že katedrálu vybudují znovu v původní podobě.

V ohrožení byla trnová koruna, kterou měl na hlavě Ježíš Kristus při ukřižování. Každý první pátek v měsíci se koná její uctívání. Společně s úlomkem Kristova kříže a hřebem patří k nejvzácnějším relikviím, které jsou v katedrále uchovávány. Nejvýznamnější křesťanské památky se naštěstí díky včasnému zásahu podařilo odnést do bezpečí.

Lidé velmi pohotově zformovali živý řetěz, který tyto a další vzácné památky pomohl transportovat z ohrožené katedrály do míst, kam plameny nedosáhly.

Kristovu korunu podle pověsti do Francie přivezl král Ludvík Svatý v roce 1238 poté, co ji koupil od Benátčanů. Ti ji dostali do zástavy od Latinského císařství, křižáckého státu, který vznikl na troskách Byzantské říše po dobytí Konstantinopole v roce 1204.

Koruna se do Byzantské říše dostala z Jeruzaléma údajně někdy mezi 6. a 7. stoletím. Ludvík Svatý pro svoji sbírku relikvií, které si v Orientu během své křižácké výpravy opatřil, nechal po návratu do Francie postavit Svatou kapli, která stojí dodnes v areálu Justičního paláce

Relikvie tam přetrvaly až do francouzské revoluce, již přežily právě jen tyto tři nejvzácnější, které byly během revoluce uloženy v Národní knihovně a po konkordátu v roce 1801 předány kanovníkům z katedrály Notre-Dame de ParisPozději je dostali do správy rytíři řádu Božího hrobu, kteří mají relikvie v péči dodnes.

Trnová koruna, kterou podle tradice měl na hlavě Ježíš Kristus při ukřižování,...

Trnová koruna, kterou podle tradice měl na hlavě Ježíš Kristus při ukřižování, díky včasnému zásahu požár Notre-Damu přežila bez úhony.

Jednu z nejcennějších součástí výzdoby katedrály bohužel nebylo možné přemístit. Skleněné mnohabarevné výplně 176 oken jsou fascinující ukázkou dobové architektury.

Ověřený seznam zachráněných uměleckých děl zatím neexistuje, o osudu některých artefaktů se navíc stále vedou debaty. Stále například není jasné, zda požár přečkala rozetová vitrážová okna na západní a jižní fasádě. Nejsou ani zprávy o tom, zda spolu s trnovou korunou byly z hořící stavby vyneseny i další uctívané relikvie jako například úlomek z Kristova kříže a hřeb. Nikdo dosud nepotvrdil ani to, zda je v pořádku socha Madony s dítětem ze 14. století či portrét Tomáše Akvinského ze 17. století.

Žár mnoho z nich nenávratně zničil. Nedílná a v mnohém unikátní součást chrámové výzdoby byla ztracena a bude potřeba ji obnovit. „To bude dost náročné, protože nám sice nechybí nové technologie, na druhou stranu nemáme cit středověkých mistrů,“ řekla k tomu historička architektury Radomíra Sedláková.

Mezi prvními, kteří se měli možnost dostat dovnitř vyhořelé katedrály Notre-Dame, byl i novinář Robert Hardman z britského listu Daily Mail. Mimo jiné popsal, že všude cítil sůl a měl promočené nohy. Kompletně zničený byl dřevěný interiér, ve stropě se nacházely díry, které ukazovaly kousky nebe.

Co ho nejvíce uchvátilo, byl pohled pohled na kříž, který se tyčil na poničeném oltáři. Jeho záře se odrážela až na konec katedrály. Byl to prý neuvěřitelný okamžik. „Vzdor temnotě,“ napsal Hardman.


Komentáře