1. Posílení mandátu prezidenta
Přímo zvolený prezident vytváří další mocenské centrum, které následně nutně oslabuje vládu. Jenže prezident má šanci své zájmy prosazovat jen ve spolupráci s vládou. Budou-li vzájemně v opozici, může docházet k jejímu záměrnému systematickému blokování ze strany nejvyššího ústavního činitele. Ústava ČR mluví o parlamentním systému, přímá volba ji posunuje k prezidentskému.
„Přímá volba skutečně vnesla do našeho ústavního systému disharmonický prvek. Zatímco předchozí model, který jsme měli nepřetržitě od roku 1920, viděl jediný zdroj legitimity v přímo voleném Parlamentu, najednou vedle toho máme přímo voleného prezidenta. Teoreticky se tak může stát, že z hlediska počtu získaných hlasů bude silnější mandát prezidenta než Sněmovny nebo senátorů,“ uvedl k tématu předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v rozhovoru pro iRozhlas.cz.
Zatímco Parlamentem zvolený prezident bývá zvolen v souladu s ambicemi sněmovních partají a vlády, plní funkci reprezentační na mezinárodním a na vnitropolitickém poli. Přímo zvolený prezident se silným mandátem si může ve svých zájmech s vládou konkurovat a komplikovat její fungování, přestože nemá exekutivní pravomoci. Ale jmenuje premiéra, podepisuje zákon o rozpočtu, jiné může vetovat. A jak se ukazuje, poměrně pružná Ústava mu dává celou řadu možností.
Také bývalý prezident Václav Klaus opakovaně označil přechod k přímé volbě hlavy státu za fatální chybu a omyl, kdy konstatoval, že pravomoci bude mít prezident stejné, ale jeho postavení posílí.
