Největší přínos pro německou ekonomiku, co se týče využití sil uprchlíků, podle odborníků nepřinesou imigrační programy, ale hlavně praxe, kterou zaměstnavatelé velmi cení. Výhodou je podle listu The Washington Post fakt, že učňovství má v Německu dlouhou tradici, která sahá až do středověku, a tak je na co navazovat.
V učňovském programu je aktuálně 44 tisíc uprchlíků, od nichž si ekonomové slibují, že v budoucnu doplní chybějící pracovní síly. Mladí Němci spíš než řemeslu dávají přednost studiu na vysoké škole.
To může, podobně jako v okolních zemích, znamenat v budoucnu velké problémy na trhu práce, nehledě na to, že bude koulí u nohy v otázce hospodářského růstu. Loni třetina německých firem uvedla, že měla neobsazena učňovská místa.
Kvůli dlouhodobému nedostatku pracovníků musí Němci několik týdnů čekat na elektrikáře. Zaučením uprchlíků řemeslu si nejen úřady slibují, že by to do budoucna mohlo vyplnit tolik potřebná místa.
„Přesně tyto profese potřebujeme zaplnit, po dobrých řemeslnících je hlad všude,“ svěřil se Hafale Kühn, který jako elektrikář působil v několika zemích Evropy.
Má to háček. Aby migranti mohli fungovat na těchto, pro místní ekonomiku tolik důležitých pozicích, musí znát technickou němčinu. Mnozí uprchlíci přitom nezvládají ani tu běžnou, a to i po několika letech v Německu a integračních kurzech.
Fotogalerie |