Nejstarší kandidáti komunálních voleb: Architekt Rudiš nebo předsedkyně Kloboučnického klubu

  7:00
Kateřina Konečná při práci europoslankyně.

Kateřina Konečná při práci europoslankyně | foto: FB

Věk překračující devadesátku, nebo dokonce pomalu stovku? Pro řadu uchazečů v letošních komunálních volbách žádná překážka. Dlouhodobý pohled na kandidátky potvrzuje, že zájem o to, jak vypadá a funguje vlastní město či obec, penzí pro mnohé rozhodně nekončí.

Absolutním šampionem mezi letošními nejstaršími kandidáty do zastupitelstva je architekt Viktor Rudiš. Kromě toho, že je nejspíše zároveň i nejstarším uchazečem o křeslo na radnici v naší novodobé historii, činí jeho kandidaturu unikátní i fakt, že čtvrť, o jejíž budoucnosti chce spolurozhodovat, kdysi sám navrhl.

Konkrétně se jedná o brněnského sídliště Lesná. Jeho návrat do komunálního dění v Brně tak propojuje historii moderní československé urbanistiky s aktivní občanskou snahou ovlivňovat rozvoj města i na prahu sta let.

Hned v závěsu za ním jsou 95letý Zdeněk Fryčák z Uničova, který je dlouholetým starostou Sokola a zakladatelem a předsedou Spolku přátel muzea Střelice, a 91letý Jaroslav Pešat z Frýdku-Místku, fotograf a cestovatel, který kandiduje za uskupení Přátelé FM.

Výsledky voleb 2026

Návrat monarchie žije, dokud jsou lidé, kteří za ni bojují

Pozornost určitě poutá i Eva Suchánková z Prostějova. V 91leté učitelce a důchodkyni se ukrývá dlouholetá předsedkyně Kloboučnického klubu, která do voleb vyráží pod hlavičkou Koruny české (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska), čímž dodává místní kandidátce velmi specifický a tradiční ráz.

Tento neobvyklý politický subjekt usiluje o radikální změnu státního zřízení, neboť chce návrat krále na český trůn a přeměnu republiky v parlamentní monarchii. Podle monarchistů by král měl plnit roli nestranné hlavy státu, která nadstranicky sjednocuje společnost a stojí nad každodenní politickou vřavou.

Strana, jejíž kořeny sahají až do disidentské iniciativy České děti z konce 80. let, staví svůj program na tradičních hodnotách, historických zemských samosprávách a odmítání politického populismu.

Královští rodiče v podání Veroniky Freimanové a Maroše Kramára

Senioři se nebojí volit novou krev

Pohled na první čtyřicítku nejstarších kandidátů odhaluje obrovskou pestrost politických dresů. Zatímco u celé řady kandidátů převažuje sázka na „jistotu“ v podobě KSČM nebo osvědčených lokálních sdružení, data přinášejí i jeden zajímavý paradox.

Ukazuje se totiž, že senioři nemají vůbec žádný strach propůjčit své jméno a kandidovat za zcela nové, nebo netradiční politické subjekty, které sice cílí na radikálnější témata nebo oslovují voliče novými formami, ale starší generace v nich zjevně nacházejí zalíbení. Příklady budiž Motoristé sobě, hnutí Restart pro Brno nebo Hradecká levice.

Petr Macinka a Filip Turek

Osobnosti se stopou v regionu

Když se člověk podívá na povolání a celoživotní zaměření nejstarších kandidátů blíže, zjistí, že většinou nejde o žádná jména do počtu, ale o lidi s výraznou stopou v regionu.

V kontrastu s běžnými profesemi zde vyčnívají zejména celoživotní architekti a urbanisté (v čele s autorem brněnské Lesné), spolkoví činovníci udržující při životě tradice jako zmíněný kloboučnický klub, anebo staří dobří učitelé v penzi, kteří berou kandidaturu jako přirozené pokračování své společenské angažovanosti.

Nechybí ani zapsaní fotografové, regionální kronikáři či pamětníci místních muzeí, kteří se celý život věnovali například mapování historie svých obcí.

Vilnius v roce 1900.

Extrémní generační oblouk

Zajímavý pohled na startovní čáru letošních voleb nabízí i celkové srovnání věkových extrémů. Zatímco na jedné straně stojí Viktor Rudiš, na opačném konci spektra se o přízeň voličů ucházejí stovky mladých lidí, kteří dosáhnou osmnácti let jen pár minut před otevřením volebních místností.

Průměrný věk kandidátů se stabilně drží kolem 48 let a tuzemská komunální politika díky tomu v řadě obcí propojuje dravou dospívající energii s celoživotními zkušenostmi. Jen je škoda, že se komunálních a senátních voleb účastní tak málo lidí.

Vnučka a babička.

Jak si vedou senioři ve volbách?

Pohled do statistik Českého statistického úřadu ukazuje, že účast lidí v seniorském věku je poměrně stálá. Osoby starší 65 let tvoří stabilně zhruba 11 % ze všech kandidátů v komunálních volbách, což v reálných číslech znamená téměř 20 tisíc uchazečů. To ukazuje, že ani zhoršující se stav české politické morálky nedokázal ve velkém počtu odradit nové uchazeče o křesla ve vedení města.

Výrazně přibývá také žen. Zatímco v 90. letech tvořily ženy mezi staršími kandidáty jen necelou pětinu, dnes už je to zhruba třetina.

Obecně se dá říct, že pravidelná aktivita pokročilých seniorů v komunální politice ukazuje, že na komunální úrovni jde zkrátka víc o zkušenosti a znalosti místních poměrů, než datum v občanském průkazu.

Fotogalerie

Ohodnoťte článek
Vstoupit do diskuse

{NADPIS}

{LABEL}

{NADPIS}

{LABEL}
Vezmeme vás na titulní stranu

Karolína Plíšková: Michal je ten tolerantnější, já všechno odmítala. Mám bolístky, teď se chci dát dohromady