Pokus o vraždu se neprokázal! Za napadení číšníka Mirka dostali bratři 5 a 6 let

Na řadě byly hlavně znalecké výpovědi, které mají podložit špatný stav napadeného číšníka Miroslava.

Ten měl utrpět rozsáhlejší poranění hlavy, tříštivou zlomeninu lícní kosti, poranění pravé očnice, vícečetné zlomeniny pravé kosti spánkové, nitrolební poranění, pohmoždění pravého spánkového laloku, vnitřní krvácení, krevní výron, dokonce i pohmoždění hrudní stěny.

Rozhodně toho není málo, podle znalce Procházky navíc prudký kop do hlavy dokazuje, že útočníci Armin a Aräsh Nahviovi věděli, co dělají, a že to „umí“. Miroslav musel být šest dní na JIP a znalec Procházka dodává, že i tohle svědčí o brutalitě útoku, jelikož standardní doba pobytu na JIP bývá tři dny, a to i po závažných operacích.

Projednával se Miroslavův nekoordinovaný pád na zem na pravý spánek, na čemž chce stavět obhajobu nizozemská strana.

Její základ je v tom, že Miroslav po rvačce nebyl ohrožen na životě, ale že vážná zranění jsou způsobena důsledkem pádu na dlažbu.

Před soudem stanul druhý soudní lékařský znalec, jenž tvrdí, že kdyby nebyla okamžitě zahájena hospitalizace, byl by Miroslav ohrožen na životě. Ivan Procházka tvrdí, že nikdy neviděl záběr toho pádu, proto s ním ve svém posudku ani nepočítal.

„Každý dělá chyby, ale že jsem se zúčastnil této rvačky, to byla největší chyba v životě. Přijel jsem do Prahy, abych oslavil rozlučku se svobodou. Skončilo to tak, že jsem zranil člověka a choval se jako opilý idiot. Chtěl bych se omluvit, stydím se za sebe. Jsem si vědom toho, že jsem někoho zranil. Nejsem schopen říct, proč jsem to udělal. Zlobím se také na kamaráda Nofala, že v té rvačce pokračoval,“ kál se u soudu Aräsh Nahvi, jeden z útočníků.

„Předtím jsem se nikdy nezúčastnil hromadné rvačky a nevěděl jsem, že se to může takto vymknout kontrole. Chtěl bych říct, že to jsou ta největší ponaučení, která jsem si z toho vzal. Když jsme byli s Arminem malí, maminka nás učila, abychom přebírali za sebe zodpovědnost, i když vše není jen naše vina. Myslím, že jsem si uvědomil, že tohle je přesně ten případ. Nezačal jsem tu rvačku, ale skončilo to tím, že byl pan Vítek zraněn. Jakmile budu moci, přeberu odpovědnost a udělám vše pro to, aby se cítil lépe. Tohle je teď mojí prioritou. Ještě jednou bych se chtěl omluvit panu Vítkovi. A také celé České republice. Chtěl bych vás všechny požádat o odpuštění. Děkuji vám,“ zakončil svou závěrečnou řeč Aräsh.

Jeho bratr Armin promluvil také. „Chtěl bych znovu říct, že stále věřím tomu, že kdybychom nebyli napadeni panem Marešem, tak by se tohle nikdy nestalo. Ale chci říct, že to rozhodně nebylo správně, moje reakce nebyla úměrná. Dostalo se to mimo kontrolu. Chtěl bych říct, že toho, co se stalo panu Vítkovi, lituji,“ řekl u soudu Armin Nahvi.

„Udělám vše, co bude v mých silách, aby se mohl vyléčit. Já a můj bratr se postaráme o náhradu škody, která bude soudem stanovena. Jsem připravený nést následky a přijmout trest,“ dodal Armin.

O úplně poslední slova se ještě přihlásil Aräsh.

„Po návrhu státní zástupkyně bych chtěl říct, že jsem byl od začátku odsouzen českými a holandskými médii. A to předtím, než policie začala vyšetřování a já měl spravedlivý proces. Obvinění vůči nám jsou na základě nesprávných výpovědí a znaleckých posudků a nějakých domněnek státního zastupitelství. Chtěl bych říct, že vážený pan soudce byl během soudu velmi férový a nyní je pravda na stole. Vím dobře, co jsem udělal, a budu akceptovat férový trest za věci, které jsem opravdu udělal,“ řekl těsně před rozsudkem Aräsh.

Po třetí hodině odpolední soudce Tomáš Kubovec vynesl rozsudek. Armin Nahvi byl shledán vinným z výtržnictví a těžkého ublížení na zdraví. Vyfasoval šest let ve věznici s ostrahou.

Jeho bratr Aräsh byl také shledán vinným z výtržnictví a těžkého ublížení na zdraví a dostal pět let. Bratři musí navíc číšníkovi Mirkovi zaplatit odškodnění 1,8 milionu korun. Oba odsouzení jsou také vyhoštěni z České republiky na dobu deseti let.

„Jednalo se o brutální útok,“ odůvodnil své rozhodnutí soudce, který odmítl, že by se jednalo o obyčejnou rvačku, jak se snažila tvrdit obhajoba.

Armin dostal o rok více než jeho bratr kvůli incidentu z předchozího večera v klubu James Dean, kde dal pěstí neznámému muži. Arash dostal o rok méně také z toho důvodu, že po celou dobu projevoval větší lítost.

Senát se jednohlasně shodl na tom, že čin rozhodně nelze kvalifikovat jako pokus o vraždu. Nic prý nenasvědčovalo tomu, že by bratři chtěli číšníka úmyslně zabít.

Státní zástupkyně se odvolala. Odsouzení si ponechali lhůtu pro odvolání.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii