Prezident Alijev se v televizním projevu zavázal bránit „národní dědictví“ v podobě mnoha náboženských památek v kelbadžarském okresu, nejspíše tím ale nemyslel křesťanské kostely a kláštery, které v oblasti Náhorního Karabachu stojí po tisíce let.
Po sociálních sítích kolují videa, z nichž je zřejmé, že se ázerbájdžánská vojska ke křesťanským památkám rozhodně nechovají s respektem.
„Alláhu akbar!“ křičí muž stojící na střeše kostela, který je na první pohled nedotčený. Při bližším průzkumu je ale zřejmé, proč se azerský voják rozhodl na střechu křesťanské svatyně vyšplhat. Právě strhl kříž, který barbarsky odhodil na zem. Nyní stojící na kostele hlásá, že Alláh je veliký. Ázerbájdžánští vojáci stojící dole na zemi se k němu přidávají.
Terčem jejich útoků jsou nejen kostely a kláštery, jež v Náhorním Karabachu stojí tisíce let, ale i náhrobní kameny Arménů, kteří tam byli pohřbeni.
To je zřejmé i z videí, která zveřejňují sami vojáci Ázerbájdžánu, jenž po šestitýdenních bojích získal značnou část Náhorního Karabachu, který do té doby obývali Arméni. Historicky jde o arménské území.
V Karabachu jsou sice ruská vojska, ta ale mají dohlížet pouze na klid zbraní v regionu. Ani tak ale vojáci nezabránili utýrání staříka, který nestihl před příchodem azerských vojsk opustit svůj dům. Ten byl zlynčován a následně mu vojáci Ilhama Alijeva uřízli uši. Muž svým zraněním následně podlehl v nemocnici.
Pomalu se tak naplňují obavy Arménů, že Azerové zdemolují křesťanské památky, i když přislíbili jejich zachování. I kvůli tomu Arméni před odjezdem ze svých domovů odvezli řadu zvonů, obrazů, a dokonce i chačkarů, z nichž například Turci během arménské genocidy na počátku 20. století vyráběli chodníky.
Fotogalerie |
34
27
12
11
9
8
