Našel uniformu a popravil skoro 200 lidí. Příběh kominíka (†21), na který se mělo zapomenout

Devatenáctiletý Willi Herold se několik dní úspěšně vydával za kapitána luftwaffe. | foto: Spiegel.de, koláž Expresu

Je to příběh jako dělaný pro oscarový trhák, a tak ho také na filmová plátna minulý rok uvedl režisér Robert Schwentke. Romantického hrdinu ovšem v hlavní roli válečného dramatu „Kapitán“ nečekejte. Willi Herold byl totiž po krvi lačnícím desátníkem wehrmachtu, který využil chaosu na konci druhé světové války, začal se vydávat za kapitána jednotek luftwaffe, a protože se mu podařilo všechny obelstít, mohl zinscenovat například popravu 172 vězňů koncentračního tábora, jemuž několik dní v podstatě šéfoval. A to mu bylo pouhých 19 let.

Druhá světová válka přinesla taková zvěrstva, že dílčí události či smrt pár desítek lidí v její historii zapadnou. Když je ale vyloví talentovaný režisér, mezi které nepochybně patří i Němec Robert Schwentke, může z toho vzejít zajímavý či šokující filmový počin. Snímek Kapitán jím rozhodně je.

Pojednává o příběhu po téměř celou dobu války zcela bezvýznamného desátníka wehrmachtu Williho Herolda.

O jeho dětství toho není příliš známo. Herold se narodil roku 1925 kousek od Saské Kamenice. Podle vlastních slov byl pro lajdáctví a vynechávání oficiálních událostí vyhozen z nacistické mládežnické organizace Hitlerjugend a začal pracovat jako kominík.

Malý Willi Herold. Z Hitlerjugendu ho vyhodili pro lajdáctví.

Malý Willi Herold. Z Hitlerjugendu ho vyhodili pro lajdáctví.

Na podzim roku 1943 ale uniformu s hákovým křížem oblékl znovu, to když byl naverbován do wehrmachtu jako výsadkář. Následně mladičkého Herolda odveleli do Itálie, kde byl nasazen mimo jiné do bitvy o klášter Montecassino.

Sám sebe povýšil. Na kapitána!

Po německé porážce se Willi Herold vrací do rodné země, aby na západní frontě pomohl zastavit postup spojenců do říše. Jenže brzy začíná být jasné, že Hitlerovo Německo válku prohraje. V zemi, mezi vojáky především, nastává chaos. Doplácí na něj i Herold, který poblíž hranic ztrácí svoji jednotku.

Filmoví nadšenci i kritici pějí na snímek Kapitán samou chválu. Česká produkce...

Filmoví nadšenci i kritici pějí na snímek Kapitán samou chválu. Česká produkce se ho však zatím neujala.

Když pak bloumá krajinou a vydává se na sever, objeví mladý voják ve škarpě nabourané vojenské vozidlo. Poblíž není ani noha, zato auto je plné krabic, a tak do nich Herold nahlédne. V jedné z nich objeví zbrusu novou uniformu kapitána luftwaffe – s blížícím se koncem dávno prohrané války zcela bezvýznamný předmět. Jenže teprve devatenáctiletý chlapec se na něj dívá úplně jinak. 

Uniformu si oblékne a je přímo fascinován představou, jakou moc by mohl jako šéf vyhlášených jednotek mít. A teprve nyní začíná příběh dosud řadového vojáka nabírat spád.

V uniformě ujde sotva dva kilometry, když za sebou slyší volání: „Kapitáne! Kapitáne!“ Zastaví se proto a doběhne ho mladý voják s tím, že ztratil svoji jednotku. Herold ho vyzve, aby se k němu přidal. Za pár desítek kilometrů směrem na sever už skupina vedená falešným kapitánem čítá asi tři desítky mužů.

Vraždí a šéfuje táboru

Se svou novou jednotkou Willi Herold dorazí do vězeňského tábora Aschendorfermoor, kde po něm vedení požaduje předložení dokladů. Ty ovšem podvodníček nemá, tedy alespoň ne takové, které by dokazovaly, že je opravdu kapitánem luftwaffe. Zřejmě kvůli chaosu, který v zemi panuje, však Herold své „kolegy“ obalamutí. Nejspíš mu v naději na lepší zítřek uvěří jeho pohádku o tom, že ho do tábora vyslal samotný Hitler.

Tábor Aschendorfermoor, kterému teprve devatenáctiletý Willi Herold šéfoval...

Tábor Aschendorfermoor, kterému teprve devatenáctiletý Willi Herold šéfoval jako falešný kapitán luftwaffe.

Ještě možná neuvěřitelnější než skutečnost, že jako falešný kapitán posbíral skupinku třiceti zbloudilých vojáků, je to, že se devatenáctiletý Herold na několik dalších dní stává v podstatě šéfem tábora pro zběhy a politické vězně. A jako takový může dát průchod brutalitě, kterou v sobě skrývá.

Hned pro začátek nechá nastoupit tři vězně ze skupiny, která se předtím pokusila o útěk. Nařídí jim pokleknout a zvednout ruce nad hlavu. Pak dá povel ke střelbě. Dvěma z nich je prostřelena hlava, jednomu břicho. Zakopáni jsou v jámě, kterou jim mezitím vykopali další vězni.

Ve večerních hodinách 12. dubna 1945 nechá Willi Herold, příznačně přezdívaný „bestie s dětskou tváří“, shromáždit tentokrát již třicet dalších vězňů. Jejich poprava už ale připomíná dílo z hlavy šílence – Heroldova družina na ně začne pálit protiletadlovým kulometem, následně vojáci přiběhnou k hromadě těl a přeživší dorážejí samopaly. Všichni mrtví jsou pak naskládáni do připravené jámy, do níž nacisté pro jistotu vhodí ještě ruční granát.

Herold v rukou Britů. Na snímku při vykopání těl v táboře, kterému po několik...

Herold v rukou Britů. Na snímku při vykopání těl v táboře, kterému po několik dní v podstatě šéfoval.

Ještě týž den se pak celkový počet popravených vězňů vyšplhá na 98, v nadcházejících dnech přibude dalších 74. Celková bilance je tedy 172 zavražděných. 

Když pak Willi Herold i se svými muži před blížící se spojeneckou armádou z tábora prchnou, na cestě popraví ještě pět údajných nizozemských špehů a také německého farmáře, který pro blížící se spojence vyvěsil bílou vlajku.

Spravedlnosti čelí až na podruhé

Na útěku před spojeneckou armádou je Willi Herold 28. dubna zatčen německou vojenskou policií a zdá se, že jeho neuvěřitelný příběh končí. Jenže vše je jinak. V nouzi se hodí každá ruka, a tak je mladý a navíc zjevně velmi odhodlaný muž nasazen do jedné z posledních zoufalých vojenských operací nacistického Německa.

Při první příležitosti ale Herold dezertuje. A na čas se dokonce zapojí do běžného života a znovu začne pracovat jako kominík.

Willi Herold u soudu.

Willi Herold u soudu

Ačkoliv to vypadalo, že zločinec, jehož vinou zemřely bezmála dvě stovky lidí, nakonec spravedlnosti unikne, zanedlouho skončil v poutech znovu. Tentokrát však jen těžce uvěřitelnou náhodou. Britští vojáci ho zatkli jen proto, že ukradl bochník chleba. Slitování už se ale nedočkal.

V srpnu roku 1946 byl Willi Herold spolu s dalšími vojáky odsouzen válečným soudem k smrti. Nedlouho poté, přesněji 14. listopadu 1946, byl popraven gilotinou.


Ohodnoťte článek
Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 9:30 27. ledna 2019. Anketa je uzavřena.

  • Super
    43
  • Tvl
    21
  • Cože
    17
  • Haha
    10
  • Trapas
    10
  • Sladký
    10
Komentáře

Mohlo by vás zajímat