Fotogalerie |
Amsterdamské Rijksmuseum se pyšní jednou z nejcennějších uměleckých sbírek v celém Nizozemí. Těžko by se mohlo zdát, že na četných uměleckých skvostech může někomu něco vadit, nicméně lidskoprávní aktivisté byli přesvědčeni o opaku.
Amsterdamské Rijksmuseum je jedním z nejlepších muzeí nejen v Nizozemsku, ale i v celé Evropě. Přejmenovávání uměleckých děla se ale stalo terčem kritiky.
Na popud pobouřených bojovníků za lidská práva se tak muzeum rozhodlo doslova přepisovat dějiny a u více než dvou set děl, která byla shledána za závadná, změnit jejich jméno na politicky korektní verzi.
Cílem bylo odstranit všechna pojmenování, která se týkala obrazů, na nichž nebyli vypodobněni bílí lidé. Jména obrazů by totiž podle názoru samozvaných odborníků mohla pobuřovat návštěvníky z řad menšin.
Hlava černocha je nyní hlavou muže, aby se náhodou nikdo z návštěvníků tmavé pleti necítil dotčen.
Z obrazu Simona Marise z roku 1900 původně pojmenovaného Černošská dívka se tak stalo Děvče s vějířem. Obraz Hlava mouřenína se nově jmenuje Hlava muže, Černošský sluha byl přejmenován na Mladého sluhu a z Mohamedána se stal Muž s vousy.
Obraz Paula Cezanna Černoch Scipion není ve sbírce nizozemského Rijksmusea. Kdyby byl, nejspíše by neunikl přejmnování na Pan Scipion.
Zakázáno bylo rovněž pojmenování Eskymák, Indián nebo Hotentot, která byla nahrazena politicky korektním souslovím „původní obyvatel“. Z liliputů se pro změnu museli stát „malí lidé“.
Jakkoliv si lidskoprávní aktivisté v radikálních krocích muzea libují, odborníci na umění, ale i valná většina návštěvníků a laické veřejnosti je spíše pobouřena.
To, že obraz z 19. století zachycuje otroka nevadí. Problém je v tom, že otrok byl označen jako „černý“, když je vlastně celou dobu „mladý“.
„Je to stejně nesmyslná cenzura a přepisování dějin jako kdyby se Kupec benátský měl hrát bez Shylocka protože je Žid,“ komentuje bizarní rozhodnutí nizozemského muzea historik umění Julian Spalding.
71
31
26
19
11
10
