Celá třetina žen v Súdánu se podle údajů UNICEF vdává před dovršením osmnáctých narozenin a dvanáct procent dívek pozná svého manžela již před patnáctým rokem věku. Pokud vám to přijde barbarské a zaostalé, tak vězte, že místní zákonná hranice pro ženskou dospělost a způsobilost ke sňatku činí deset let. Zároveň jde o nejnižší legální věk k vdavkám v celé Africe.
Problematika dětských svateb ve striktním muslimském Súdánu je ostřeji vnímána po mediálně propíraném zvěrstvu, kdy devatenáctiletou Núru Husajnovou odsoudil soud k trestu smrti za vraždu manžela. Ta za něho byla provdána v patnácti a zabila ho poté, co se ji pokusil znásilnit. Případ Amal probíhal jinak, i když také velmi drsně, jak o něm informuje CNN.
O dvacet sedm let starší manžel Amal s oblibou spoutával, krutě bil a při tom všem labužnicky pokuřoval cigarety. Bezvýchodnost celé situace vykresluje fakt, že když se dítě po opakovaných útocích muže dovolávalo několikrát pomoci u vlastního otce, ten dívku opět vydával do rukou tyrana. Nakonec Amal pomohla k útěku druhá žena násilníka.
„Jednal se mnou hrozně. Když mě začal mlátit každý den, šla jsem na policii,“ popsala později Amal novinářům. Soudní lékař po důkladné prohlídce dítěte zaznamenal otlaky od pout na rukou a jizvy z bití. Ze strachu, že se trestající ruka zákona obrátí i proti otci za to, že dceři nepomohl, rozplakal se povoláním klempíř před televizními kamerami a vysvětloval své pohnutky.
Jedenáctiletá Amal usiluje – po otřesných zážitcích s osmatřicetiletým manželem tyranem – o rozvod. Povede se?
„Přišla za mnou dvakrát. Byla vystrašená, bála se a já ji poslal zpět. Lituji toho,“ sype si popel na hlavu muž a vysvětluje, že když dceru v útlém věku provdal, jde také o tradici a čest.
„Když jsem mu dal svou dceru za ženu, bylo to na základě důvěry. Věřil jsem, že se o ni postará, nechá ji dál chodit do školy a bude ji ctít tak, jak jsme se dohodli. Ale bylo to jen samé bití a ponižování,“ líčí otec Amal.
Náboženství jako alibi pro tyrany
Důvodem, proč Súdánci provdávají své dcery tak mladé, je naděje, že dětem pomáhají před chudobou a násilím, ale také to, aby zabránili zahanbení své rodiny. Zaostalá muslimská společnost totiž považuje svobodné ženy za neplodné nebo jako takové, o něž nikdo nemá zájem. UNICEF píše, že „existuje velká pravděpodobnost“, že se provdané dívky stanou předmětem sexuálního a duševního násilí. Přestože je s touto statistikou nyní seznámen, plánuje otec Amal co nejdříve provdat i svých dalších šest dcer.
Zrušení praxe dětských sňatků v Súdánu patří sice mezi cíle Národní rady péče o děti, ale v reálu snahy státního úřadu narážejí na silný odpor konzervativních islámských skupin. Obětem domácího násilí tak převážně pomáhá nevládní organizace SEEMA, která pomohla Núře i Amal. Jedenáctiletá Amal, která si stále nejraději hraje s panenkami, nyní usiluje o rozvod. Pokud se ho podaří dosáhnout, chce se vrátit do školy a za kamarádkami.
Když se jí zeptali, co by poradila dívkám v podobné situaci, říká: „Odvahu. Měla jsem být odvážnější.“
Fotogalerie |
