Museum Kampa patřilo Medě Mládkové, po její smrti připadla pozůstalost do rukou europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09). Mecenáška a kunsthistorička pro umění žila a privátní muzeum si střežila jako oko v hlavě. Nyní se o jeho budoucnost mnozí obávají, a to i z toho důvodu, že nad ním po její smrti Pospíšil ochrannou ruku už nedrží.
„Celý život věřila myšlence, že přežije-li kultura, přežije i národ a tato její myšlenka po ní zůstane,“ líčil přitom ještě nedávno její dlouholetý přítel Pospíšil zapáleně.
Před svou smrtí měla Mládková sepsat dopis, který čítal asi čtyři strany. Obsahoval instrukce k tomu, jakým způsobem se má po její smrti muzeum řídit.
„Její základní vůle je to, aby Kampa zůstala muzeem. To znamená, aby se zde vystavovali výtvarníci, jejichž dílo je už ukončeno, tedy jsou po smrti, nebo jsou to starší generace od roku 1948 do roku 1989,“ popsal Pospíšil v roce 2016 pro Expres.
To se ale nestalo. Ve čtvrtek uspořádala na místě organizace Obraz – Obránci zvířat vernisáž výstavy „AI obraz pro Obraz: Umělou inteligencí proti krutosti“, jejíž součástí byly obrazy, jež vytvořila umělá inteligence ve spojení s influencery.
Martina Třešňáková s přítelem
Skoro to tak vypadá, že ti se na Kampu nahrnuli hned, co Mládková s Pospíšilem muzeum opustili...
Pospíšil letos koncem dubna na post ve Správní radě Nadace Jana a Medy Mládkových rezignoval a vedení Musea Kampa opustil. Jako důvod uvedl, že plní slib, který dal voličům, a snaží se tak předejít politickým útokům na to, že je snad pro svoje působení v muzeu ve střetu zájmů.
Fotogalerie |
