Události před Mnichovem: Četníci v Habartově bránili stanici několik hodin, jednomu zlynčovali ženu

Blížila se mnichovská dohoda a Hitler ve svém norimberském projevu burcoval Němce žijící v Sudetech, aby si bránili své „právo na sebeurčení“. A ti si jeho slova vzali k srdci. Hned na druhý den, 12. září 1938, začal české pohraničí zahalovat hákový kříž. Fanatičtí přívrženci Hitlera útočili na Čechy a zřejmě nejvíce ikonickým se stal útok na četnickou stanici v Habartově. Čtveřice statečných českých policistů ji před desítkami Němců bránila po několik hodin, dokud nedostala kruté ultimátum: Pokud nesloží zbraně, dosud „pouze“ lynčovaná žena jednoho z četníků bude popravena.

Mnichovská dohoda, v rámci níž se evropské mocnosti dohodly na postoupení českého pohraničí nacistickému Německu, nebyla bleskem z čistého nebe. Právě v Sudetech jí předcházela vypjatá atmosféra mezi zdejšími Čechy a Němci, kteří tu byli ve velké početní výhodě.

Platilo to i sokolovském městě Habartov, kde sudetští Němci tvořili dokonce devadesát procent obyvatelstva. Veškeré negativní nálady tu začaly eskalovat 12. září, kdy Adolf Hitler na sjezdu NSDAP v Norimberku fanaticky burcoval své stoupence v českém pohraničí k tomu, aby si nenechali upírat právo na sebeurčení.

Několik jeho příznivců projev dychtivě poslouchalo v místním Albertově hostinci. Když skončil, v euforii vyšli do ulic, hajlovali a skandovali hesla prosící Hitlera, aby je osvobodil od Československa.

Nezůstalo ovšem ani zdaleka jen u povyku v ulicích města. Skupina Němců hned dalšího rána vzala ono skandované osvobození od Československa do svých rukou a na habartovském obecním úřadě vyvěsila vlajku s hákovým křížem.

Situaci se vydala uklidnit dvojice četníků, jmenovitě praporčík Koukol a strážmistr Pardus. Fanatický dav se jim sice podařilo částečně umírnit, jenže několik desítek Němců se pak vydalo českým policistům v patách až na jejich služebnu. A teprve tam nacisté rozpoutali peklo, když se začali dobývat dovnitř.

Lynč manželky, pak krutá nabídka

U stanice se strhla mela, při níž došlo na násilí, které vygradovalo až v přestřelku mezi pouhou čtveřicí četníků a davem čítajícím několik desítek běsnících Němců. Trvala několik hodin, na každé straně padl jeden muž – praporčík Koukol a velitel vzbouřených Němců Plass, ale čeští hrdinové stanici ne a ne pustit. Odpor jim vydržel až do chvíle, kdy nacisté vyrukovali se sobě typickou krutostí.

Češi byli v Habartově i další pohraničních oblastech vystaveni násilí ze strany Němců.

Již během několikahodinové přestřelky se jim podařilo zajmout Růženu Pardusovou, manželku strážmistra Jana Parduse. Ačkoliv zprvu uvažovali o její okamžité popravě, nakonec ji Němci nechali žít a „pouze“ ji vystavili lynčování běsnícím davem. Pak Pardusovou použili jako páku k tomu, aby bránící se četníky donutili ke kapitulaci.

Nebohá žena je předvedena zpět před stanici a podmínka Němců zní jasně: Pokud má Pardusová žít, musíte se vzdát. Četníci proto okamžitě skládají zbraně.

Férově jednání od nacistů ovšem nemohli čekat. Budovu sice v poklidu opustili, rázem se ovšem ozval výstřel a k zemi padl četník Pardus. Rána nebyla smrtelná, muž se proto po chvíli zvedl, rázem se ovšem, podobně jako předtím jeho žena, dočkal brutálního lynče. Vážná zranění včetně několika zlomenin nakonec přežil jen díky tomu, že ho Němci považovali za mrtvého a přestali ho proto bít.

Stanice dobyta zpět

I přes všechny tyto události ovšem četnická stanice v rukou Němců nekončí. Na místo totiž dorážejí posily z nedalekého Falknova v počtu jedenácti ozbrojených mužů, kteří okamžitě zahajují další palbu a vzbouřence vyhánějí.

Bitvu o Habartov často rekapitulují mnozí historikové.

Tato přestřelka si vyžádá život dalších dvou českých četníků a třech okupantů stanice. Posléze je nalezeno ještě umučené tělo četníka Křepely, jednoho ze čtveřice, která původně stanici bránila.

Bilancí bitvy o Habartov, jak je konflikt nazýván, jsou čtyři mrtví a několik zraněných na obou stranách. V oblasti českého pohraničí jde o vůbec první násilné střety mezi Čechy a Němci, kvůli čemuž jde dost možná o vůbec první bitvu celé druhé světové války.

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 16:16 středa 23. ledna 2019. Anketa je uzavřena.

  • 25
  • 8
  • 6
  • 6
  • 5
  • 5