Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • Podcasty
  • Antiyoutuber
  • jít naiDNES.cz

    Po stopách Hitlera: Jak to dnes vypadá v Mnichově na místech, kde žil?

    Mnichovská dohoda byla dojednána dne 29. září 1938, po půlnoci 30. září ji podepsaly čtyři státy. | foto: Wikimedia.org

    Bavorské město s příjemnou atmosférou má temnou minulost, právě zde začal Adolf Hitler počátkem 20. století koketovat s nacismem a vypracoval se z neznámého vídeňského malíře na nejnebezpečnějšího muže moderních dějin.Většina míst, která Hitler v Mnichově navštěvoval, doposud stojí. Co se zde změnilo a poznal by vůbec Hitler v dnešní moderní době Mnichov?

    V první polovině 20. století se bavorská metropole stala místem, kde se zrodil nacistický režim a kde Adolf Hitler postupně nabíral na síle, získával stále více moci a ve své hlavě spřádal plán na vytvoření Německé říše, která ovládne celou Evropu.

    Do Mnichova mladý Hitler přišel z Vídně v květnu roku 1913. Pronajal si od krejčího Josepha Poppa malý byt ve třetím patře činžovního domu v ulici Schleissheimerstrasse, který sdílel se svým starým kamarádem Rudolfem Häuslerem. Ten se ani ne do roka odstěhoval zpět do Vídně, kde následně působil v nacistické straně, a Hitler žil v bytě o samotě až do srpna roku 1914.

    Téměř ihned po zapojení Německa do první světové války Hitler dobrovolně narukoval do a odešel bojovat na frontu. Do Mnichova se ale plánoval vrátit, protože jej na rozdíl od Vídně považoval za opravdové německé město. Zajímavostí je, že jen pár metrů od Hitlerova prvního bytu žil během svého pobytu v Německu na počátku 20. století Vladimír Iljič Lenin.

    Vyznamenaný veterán Hitler se opět do Mnichova vrátil 6 let po svém odchodu a pronajal si byt na ulici Thierschstrasse poblíž řeky Isar. Přišel jako neznámý voják a byt opouštěl již jako známá politická figura. Ve 20. letech totiž Hitler ve velkém budoval svou kariéru v NSDAP a hojně navštěvoval její tehdejší ústředí ležící na Schellingstrasse.

    Tato ulice měla pro Hitlera zvláštní význam. Pravidelně v okolí nacistického ústředí navštěvoval své oblíbené restaurace Schelling Salon a Osteria a v budově tehdejšího ústředí NSDAP se poprvé setkal se svou osudovou láskou Evou Braunovou. Tehdy sedmnáctiletá Eva pracovala ve fotoateliéru dvorního Hitlerova fotografa Heinricha Hoffmanna a výrazný Hitler jí ihned učaroval.

    Třetí a v Mnichově poslední stěhování nastalo pro Hitlera v roce 1929, kdy si pronajal a následně koupil byt na náměstí Prinzregentenplatz. Do tohoto bytu za ním již docházela Eva Braunová a z jeho balkonu vzniklo mnoho známých fotek. Z tohoto bytu se již Hitler přesunul do hlavního města Berlína aby se stal nejprve kancléřem a poté neomezaným vůdcem Třetí říše.

    Byt poté, co ho Hitler opusti, zůstal neobydlený a tak byl během osvobozování Mnichova spojenci objeven v téměř nezměněném stavu. Válečná fotografka Lee Millerová se tak mohla vyfotit v jeho vaně v den, kdy Hitler spáchal v berlínském bunkru sebevraždu. Sebevraždou byl poznamenán i byt na Prinzregentenplatzu. Život si zde vzala Hitlerova neteř Geli, která s ním krátce žila jako služebná.

    K hitlerovskému Mnichovu neodmyslitelně patří i zdejší pivnice. V nich poprvé Hitler hovořil ke stále se zvětšujícím davům lidí. V roce 1923 se v pivnici Bürgerbräukeller nacisté neúspěšně pokoušeli o násilné převzetí moci a 16 let po nezdařilém pivním puči se ve stejné pivnici odehrál první z neúspěšných atentátů na nacistického vůdce.

    Druhou ze známých pivnic spjatou s vzestupem nacismu byla pivnice Hofbräuhaus, kde ve velkém sále pronášel mnoho ze svých raných projevů, které formovaly nacistické hnutí do jeho zrůdné podoby.

    Dalším místem, které patří k pivnímu puči, za který Hitler a jeho kumpáni skončili ve vězení, v němž byl za asistence jeho věrného druha Rudolfa Hesse Hitlerem sepsán nechvalně proslulý Mein Kampf, bylo náměstí Odeonplatz. Na něm vyrostl památník padlým pučistům a zde se nacisté již v plné síle klaněli obětem nepovedeného atentátu na Hitlera v roce 1939.

    Symbolický význam náměstí dodává i skutečnost, že právě zde si Hitler nadšeně vyslechl v roce 1914 zprávu o tom, že Německo vstoupilo za války, a jak se o několik desítek let později ukázalo, na jedné z fotografií byl dokonce i zachycen s úsměvem na tváři.

    Velký památník pučistům vyrostl i na náměstí Königsplatz. K zapuštěným sarkofágům v takzvaném Ehrentemplu (chrámu cti) se Hitler i ostatní prominentní nacisté chodili pravidelně klanět mrtvým druhům a památník se stal pro nacisty jakýmsi poutním místem.

    A byl to právě Königsplatz, kde se psala jedna z nejčernějších kapitol československých dějin. V tzv. Führerbau (vůdcův dům) bylo rozhodnuto o odtržení Sudet podepsáním Mnichovské dohody.

    Domy, kde Hitler bydlel stále stojí

    Z ppohledu na domy, kde pobýval Adolf Hitler, už dnes nic nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o obydlí jednoho z nejhorších masových vrahů v dějinách.

    Hitlerův byt na Thierschstrasse již brzy po válce začal sloužit jen jako skladiště obchodu v přízemí a tento účel si ponechal dodnes, a v bytě na Prinzeregentenplatzu, kde spáchala sebevraždu Hitlerova neteř Geli a odkud se Vůdce přestěhoval do Berlína, je dnes veřejnosti nepřístupná policejní stanice.

    Z Mnichova zcela zmizely někdejší triumfální připomínky pivního puče. Pryč je pamětní plaketa na Odeonplatzu a z pámátníku Ehrentempel, který byl zbořen bezprostředně po válce, zbylo jen základové zdivo.

    Do současnosti se nezachovala ani pivnice Bürgerbräukeller, co však můžeme navštívit je Hitlerova oblíbená restaurace na Schellingstrasse. Ta je na rozdíl od zdejšího ústředí NSDAP, které připomíná jen malé torzo kamenné orlice nad vchodem, v téměř nezměněném stavu.

    Schelling Salon se do současnosti nezachoval, změnil majitele a stala se z něj moderní kavárna. Do Schelling Salonu Hitler přestal chodit údajně proto, že mu tehdejší majitelé v dobách, kdy ještě nebyl nejmocnějším mužem Německa, nedovolili konzumovat na dluh.

    Kde Hitlerovi v tomto ohledu vyšli vstříc byla nedaleká restaurace Osteria. V ní se zastavoval i při svých návštěvách Mnichova již jako říšský kancléř, aby si pochutnal na svých oblíbených raviolech. I dnešní italští provozovatelé s nadsázkou říkají, že kdyby Hitler přišel dnes, restaurace by vypadala stejně jako při jeho poslední návštěvě.

    I budova, v níž byla podepsána Mnichovská dohoda, stále stojí. Na adrese Arcisstrasse 12 dnes sídlí Vysoká škola hudební a umělecká a Hitlerova pracovna, kde bylo rozhodnuto o anexi Sudet je dnes místností číslo 105 sloužící jako zkušebna pro klavírní recitály.

    Obyvatelé Mnichova ale na Hitlera nezapomněli, naopak připomínka toho, že nacistický vůdce ve městě žil, je pro dnešní obyvatele jakýmsi tichým poučením se z vlastní historie..

    Fotogalerie

    Ohodnoťte článek
    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 5:00 úterý 31. ledna 2017. Anketa je uzavřena.

    • Super
      13
    • Sladký
      11
    • Tvl
      11
    • Haha
      10
    • Trapas
      10
    • Cože
      9