Počet lidí v ulicích nebo na náměstích neznamená vůbec nic pozitivního. Podívejte se na dokumenty z nacistického Německa nebo z projevu Gottwalda u nás. Tehdy ti lidé také věřili, že demonstrují za to správné. Až historie dokáže zhodnotit, zda se pletli nebo ne.

Dobrý den. A co z toho plyne? Z Vašeho článku? Že Milukáš Minář je padouch? Anebo, že občasnká energie přetavená do prostestů je podezřelá a vykazuje prvky shodne s kultem, náboženstvím? Dobrý den. A co z toho plyne? Z Vašeho článku? Že Minář je padouch? Anebo, že občanská energie přetavená do protestů je podezřelá a vykazuje prvky shodne s kultem, náboženstvím? Ano - to k psychologii davu patří. Je to běžné a v zásadě neoddělitelné.

Pan Minář (a to ho vlastně moc nemusím) je takový jaký je, zjevně nadšenec, idealista, občas sklouzává do symbolizace, vlastně i do populismu, ale... A? V době, kdy nám vládnou populističtí politici, asi nejde hovořit jinak, než populisticky. A popravdě, už je docela na čase, aby se také objevil nějaký populistický liberál, takže za mě, není problém. Vlastně mi trochu vadí tón Vašeho článku, z kterého vyznívá, výše řečené. A to, že občanská iniciativa je vlastně podezřelá. Ne. Není. Je to forma vyjádření a do demokracie patří. Občas slýchávám, jak je zajímavé, že v době vládnutí současné opozice Milion chvilek pro demokracii mlčel. No... mě to zajímavé vůbec nepřijde. Prostě vládla vláda, se kterou Milion chvilek souzní a tak mlčel. Je už na proti straně (a je vlastně hrozné, že už se vůbec v těchto intencích musíme bavit, strana/protistrana, ale tak to hold je), aby si založila nějaký svůj spolek, který bude protestovat proti krokům vlády, se kterou zase nebude souznit on. Píšete o tom, že vlastně, když přijde na to, co Chvilkaři chtějí, mlčí se, neví se, zpochybňuje se... Já si to nemyslím. Nebudu hovořit za ně, ale já bych kupříkladu v politice uvítal alespoň elementární slušnost (a nemluvte mi, že do politiky nepatří - není to pravda), transparetnost, jasná pravidla, kdo vůbec do politiky vstoupit může, anebo nemůže (trestně stíhaní, etc.), atd. A závěrem... mno vyčítáte určitě charakterové/manipulativní/mesiášské - vím já? vlastnosti panu Minářovi, ale sám je vlastně v článku využíváte; vyprávíte silný příběh, máte jasného hrdinu a padouch

Padoucha, máte morální rámec a máte dramatickou strukturu. Jen místo pódia máte literární útvar. That’s all.

"Postava. Symbol. A symbol má nebezpečnou vlastnost. Začne věřit, že dějiny se odvíjejí kolem něj."

.

autor napsal: "Když se člověk dívá na to, jak Milion chvilek dnes funguje" ale vůbec nerozvedl jak teda funguje. Celý článek je slátanina na objednávku.

Jak by fungoval? U minulého prezidenta po odmítnutí jmenovat navrženého ministra trhali Ústavu ČR a řvali, že prezident Ústavu porušuje, kdežto u dalšího prezidenta najednou otočili o 180 st. a najednou prý na to má prezident právo, přitom Ústava se od té doby nezměnila-

Tak co si myslet o takových lidech a těch, kteří je podporují?

Chvilky pro miliony Kc jsou krystalickym ohrozenim tech, kdo vyhrali volby verice, ze to je to, co urcuje stav po nich. Vyuzivaji jen syndrom vzteku tech, co prohrali a jsou zoufali, ze ztratili moc, i kdyz zadnou nemeli a jeji nositele by si o ne neopreli ani kolo. Tohle ti, co moc opravdu ztratili, budou samozrejme podporovat. A tady se to projevi mnozstvim hloupych minusu a nekonstruktivnich blabolu prevazne nalepkujicich, prestoze jde jen o analyzu hodnou takove litanie, jakou clanek - tez rozbor situace, je.