1. Přehlídka neznámých
Zemanovi by se chtěl ve volbách postavit nejen Michal Horáček, ale například i Marek Hilšer, Petr Kolář, Jiří Drahoš nebo Igor Sládek. Že jste kromě Horáčka o nikom z nich neslyšeli? Nejste zdaleka sami.
Současný předseda Akademie věd Jiří Drahoš, asi nejchytřejší protizemanovský kandidát, kterého nejspíše neznáte.
Deník MF DNES uspořádal mezi lidmi anketu, ve které zjišťoval, zda Češi vůbec znají jména prezidentských kandidátů a jsou je schopni poznat podle fotografie. Jak asi správně tušíte, většina respondentů poznala pouze Horáčka a to ne kvůli jeho působení v politice, ale díky umělecké kariéře.
2. Jeden „Nezeman“ vedle druhého
Ač kandidátů, kteří se chtějí postavit v prezidentské volbě Miloši Zemanovi přibývá, stále se ještě nepodařilo nalézt žádného, který by Česku dokázal nabídnout něco jiného, než to, že není Milošem Zemanem. Horáček alespoň představil jakousi obecnou programovou vizi, zbytek potenciálních vyzyvatelů nedokázal dát dohromady ani to.
Lékař Marek Hilšer - Zemanův protikandidát, který nemá rád Zemana, Putina a rád se svléká.
Bývalý diplomat Petr Kolář přiznává, že chce kandidovat jen proto, že kandiduje Zeman. Ani lékař Marek Hilšer se netají tím, že jeho motivací je sesadit Zemana. Skoro se zdá, že kdyby uchazeči o prezidentské křeslo neměli Miloše Zemana, tak by si ho museli vymyslet. A to je na aspiranty na nejvyšší post v Česku poněkud málo.
3. Přesvědčování přesvědčených
Pokud bychom se z úst Horáčka a spol. rozhodli vyfiltrovat veškerou kritiku a vymezování se proti Miloši Zemanovi, moc bychom toho od nich neslyšeli. Všichni mají nezbytný apel na dodržování lidských práv, demokracii a směřování Česka na Západ.
Můžete protestovat, že Zeman není vaším prezidentem. Jenže on jím je a nejspíše bude i dalších 5 let.
Čím více plejáda protizemanovských kandidátů říká, že nejsou jen kandidáty Pražské kavárny, tím více se jimi stávají. Městští liberálové a intelektuálové by volili víceméně kohokoliv, kdo není Zemanem a u těch to tak mají Zemanovi protikandidáti jisté a nemusí se ani moc snažit. Zemanovy voliče se jim ale přetáhnout nepodaří a těm nerozhodnutým také nemají moc co nabídnout.
4. Roztříštění hlasů
Asi největším problémem protikandidátů Miloše Zemana je to, že projevují naprostou neschopnost táhnout za jeden provaz a své ego upřednostňují před vyššími cíli. Prohlášení, že společně kandidují proti Zemanovi je sice hezké, realita je ale taková, že je Zeman možná převálcuje už v prvním kole.
Na porážku svých oponentů nebude Zeman potřebovat kulomet. Jeho protikandidáti se „postřílí“ sami mezi sebou.
Každý z jednotlivých kandidátů si nejspíše najde svou skupinku voličů, kterým bude sympatičtější než ostatní. Mezi sebou si tak rozdělí veškerá procenta těch, kteří by svůj hlas nedali Zemanovi. Čím více protizemanovských kandidátů bude, tím méně procent hlasů každý z nich obdrží. I kdyby byly hlasy pro a proti Zemanovi vyvážené, Zeman stále bude mít 50% a jeho protikandidáti pak po deseti a méně procentech.
5. Zemanovci se chovají duchapřítomněji
Ač se mnozí odpůrci Miloše Zemana považují jeho voliče a příznivce za jednodušší, minimálně v předvolebním klání se „Zemanovci“ chovají mnohem duchapřítomněji a minimálně se projevují tak, že to vypadá jako kdyby narozdíl od svých oponentů pochopili, jak se vyhrávají volby.
Před pěti lety to Zemanovi vyšlo. Obhájí mandát i za rok?
Zatímco protizemanovští voliči hledají každý toho svého ideálního kandidáta, politické subjekty, které by mohly vyslat do boje své osobnosti místo toho raději podpoří Miloše Zemana a spokojí se s jeho výhrou, která tak bude vlastně i výhrou jejich vlastní. Zatímco antizemanovci budou se svými kandidáty nadávat na to, jak je možné, že Zeman opět zvítězil, v táboře Zemanových příznivců se bude oslavovat s vědomím, že to byli právě protikandidáti, kteří pomohli Zemanovi stát se podruhé prezidentem.
Fotogalerie |
