„Myslím si, že kdo na to nemá, v Praze by bydlet neměl. Nikde není napsáno, že každý, kdo chce bydlet v daném městě, že tam také bydlet bude. Je jenom na úvaze každého jednotlivce, aby si řekl, zda se mu nevyplatí za prací trochu popojet,“ řekl v rozhovoru pro Info.cz předseda Asociace českých stavebních spořitelen Jan Jeníček.
Dojíždění za prací je podle Jeníčka jedním z trendů, který s rostoucími náklady na bydlení bude do budoucna sílit. Více, dále, častěji... Čechům nezbude než si na dojíždění zvyknout.
Našinci neradi cestují za prací. A nikdo se jim nemůže divit. Když má vlak obden zpoždění, nebo se do něj dokonce nevejdete, protože nápad bydlet za Prahou, Brnem, Plzní, Olomoucí nebo Ostravou má stále více lidí, dojíždění se vám začne rychle zajídat.
Když dojíždíte z vesnice, kam vlak nebo autobus jezdí ráno a ve čtvrtek, logicky sednete do auta a pak stojíte hodiny v kolonách, protože se na opravované dálnici zase „vysypal“ polský kamion, zatímco na zavřeném úseku probíhá už měsíc „technologická přestávka“.
„Musíme to opravit,“ omlouvá se Ředitelství silnic a dálnic ČR a vy byste do cedule se smajlíkem nejraději vší silou kopli.
„Bydlení v Praze je stále méně dostupné. To je ale trend, který se týká prakticky všech západních metropolí. Když se podíváme do sousední Vídně, tam za metr čtvereční dáte průměrně čtvrt milionu korun,“ porovnává ceny ve střední Evropě Jeníček.
Bohužel zapomněl dodat, že je ve Vídni mnohem víc městských nájemních bytů, nehledě na to, že je tam také mnohem vyšší kupní síla a také průměrné výdělky.
Praha před lety „vylila vaničku i s dítětem“, když se houfně zbavila městských bytů a dala je do privatizace. Nyní nad bytovým fondem a vývojem cen nemá žádnou kontrolu.
Aktuálně je módní žehrat na zdlouhavý proces stavebního řízení, jehož délka nás řadí pod úroveň „banánových republik“ i mnoha afrických rozvojových zemí.
Z centra se stává skanzen a noclehárna pro turisty. S platformami typu Airbnb pak podobný osud brzy čeká i širší centrum, zatímco okrajové části Prahy jako Jižní Město, Stodůlky nebo Černý Most se stávají noclehárnami pro skupiny dělníků ze zahraničí.
Nové byty, které v metropoli vyrostou, jen málokdy slouží k bydlení, obyčejně jsou to investice (nejen) ruských zbohatlíků nebo našinců, kteří je chtějí za draho pronajmout.
S tím málem městských bytů se směle šmelí a je úplně jedno, která z politických stran je zrovna u moci na té či oné radnici městské části.
„Venkov spolu s malými a středními městy přinese nové národní obrození, podobně jako tomu bylo v 19. století, kdy velká města byla do značné míry poněmčena. To znamená život v komunitě, a nikoli v izolaci, život bez feťáků, život na bázi rodiny, tedy muže, ženy a dětí,“ nechal se Miloš Zeman slyšet na setkání se starosty a starostkami obcí, které v minulých 25 letech obdržely titul Vesnice roku.
Což o to, na venkově se dá žít blaze, těžko si ale představit, že se tam teď odstěhují všichni, kdo sotva dosáhnou na bydlení ve velkých městech.
Zmíněné vesnice, infrastruktura ani sama Praha na něco takového nejsou připraveny. Škoda že situace na „bytovém poli“ pro našince pořád není tak palčivá, aby vyšli do ulic a dali najevo, že takhle to tedy dál najde.
V Paříži, v Berlíně, ale i v mnoha dalších městech lidé do ulic vyšli, v Česku ale sklopí hlavu, utáhnou si opasek a rádi si za bydlení připlatí další „nesmysl“ peněz.
Fotogalerie |
60
48
48
44
34
34
