Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • Podcasty
  • Antiyoutuber
  • jít naiDNES.cz
    Mikuláš Minář a jeho ultimativní Letná: 7 způsobů, jak promarnit Milion chvilek
    Barbora Koukalová Expres.cz
    Petr Konečný Expres.cz
      0:08
    4/6

    4. Já chci odvolat Babiše, ale vlastně nevím proč

    Minář celou situaci naoko postavil jako veřejnost versus Babiš, ale ve skutečnosti je to souboj ega. Demonstrace jsou zástěrka Minářovy touhy osobního vítězství nad vládnoucím (a zvoleným) politikem. Minář nedokáže vyjmenovat konkrétní chyby například ministryně spravedlnosti Benešové, působí to tedy, že ji chce odvolat jen proto, že je v jeho vládě.

    Nejprve po Babišovi chtěli, aby vyřešil Čapí hnízdo, a když je vyřešeno, přijde na řadu střet zájmů, aby se zbavil Agrofertu a médií. Proč vlastně? Co se podle něj děje?

    Mnoho lidí má v hlavách představu, že Andrej Babiš volá do redakcí a říká jim, o čem mají psát. Nemá ani smysl tohle vymlouvat, protože jednoduchá premisa je: Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.

    Většina lidí mimo média vůbec ani nechápe, jak je vydavatelství řízeno, že ani jeho vlastník nemá ve skutečnosti vliv na exekutivu. Ve vydavatelstvích existuje nějaké představenstvo, které se chová hlavně ekonomicky, jsou to tedy spíše sušší účetní a držitelé kasy než iluminátské postavy ovlivňující vaše myšlení na něčí zakázku, existují tam redakční a editorské rady, které mohou šéfredaktora dokonce i přehlasovat, přesto se Minář, potažmo celý Milion chvilek snaží logicky neznalým lidem vnutit myšlenku, že mocný politik zvedne telefon a nadiktuje šéfredaktorovi nebo nějakému řediteli, o čem má být článek nebo o čem se nesmí psát.

    Příkladem budiž nedávná chyba deníku Metro, kdy editor zcela lidsky nedával pozor a nechal vyjít článek o plánované demonstraci na Letné, ovšem s chybným časem. Šéfredaktor listu pak musel osobně napsat „chvilkařům“ vysvětlení, které oni uveřejnili, alespoň tady zavládl zdravý rozum. Ovšem chyba editora, jenž si nezkontroloval čas, je chybou, která se děje i v jiných vydavatelstvích a v jiných denících, a jedná se o přehlédnutí na cestě redaktor–korektor–editor.

    Nicméně když už jsme u této chyby, která byla rozmáznuta jako „plánované zadání od Babiše“, tu využila zase jiná média, která jsou zaměřena pouze proti Babišovi, a tím je krásně ukázáno, jak je to s tím vlivem doopravdy.

    Každé noviny se zaměřují na jistou skupinu čtenářů, kterou chtějí oslovit. Toto rozdělení platí od revoluce a dnes tu máme dva nejsilnější představitele opačného spektra. Je tu deník Právo, který je spíše levicovým tiskem a jehož redaktoři hodně tepali svého času do velmi silné ODS, a jako protipól mu stojí Mladá Fronta DNES, která cílí na pravicové konzervativní voliče a jejich redakce se zase věnuje oponentním kauzám.

    Vedle nich pak stojí další a další média a listy různě zaměřené na jinak politicky orientovaná témata. Někdo cílí na Prahu, někdo si vybírá přísně levicové voliče, máme tu dokonce celorepublikový web, který se celý odshora až dolů věnuje jen a pouze kritice Babiše a ničemu jinému a ještě na to vybírá peníze, někdo oslovuje pro komentáře pravicové politiky. To celé vytváří názorovou rovnováhu na trhu, kde si každý může svobodně vybrat, co bude číst a proč.

    Když se Babiš zbaví médií, nestane se vůbec nic. Protože zatímco třeba u nás na Expresu vychází jeho komentáře, protože máme zájem o jeho pohled na věc coby předsedy vlády, a tím pádem naši čtenáři vědí, že to u nás mohou čekat, v ten samý den vyjdou v dalších padesáti novinách články proti Babišovi, protože to zase bude čtené u nich jejich skladbou čtenářů.

    Babiš se tedy dá porazit jedině tím, že proti němu postavíte konkrétní program. Nikdo nemá radost z toho, že jeho volební preference rostou, a podle nás ani on sám. Protože nejvýhodnější je zdravý duel dvou stran, na němž se může ukázat síla volebního programu. Ovšem když ten soupeř není, jste nuceni odrážet jen osobní útoky ve stylu Bureš, estébák, komunista, a navíc má ještě peníze, dacan jeden.

    Ať Babiš prodá své firmy, příliš mnoho moci v jedněch rukou do demokracie nepatří, míní mluvčí Milionu chvilek Benjamin Roll. 

    Hlavní problém byl vždy ten, že politici si vždy chtěli nějaký ten majetek během vlády vyrobit. Nerozumíme požadavku, proč by měl být politik nemajetný, pak to dopadá jako u Ratha, který si to nabere v krabicích od vína, nebo jako u Mirka Topolánka, kdy mají za sebou lobbisty jako třeba Marka Dalíka, který chce za bílého dne sebrat půl miliardy, po dvou letech je propuštěn z vězení a ještě u toho fňuká jako stará bréca, přitom jeho kamarád Topolánek má show, v níž Babiše kritizuje, ale kdo toho Dalíka pustil na ty zakázky?

    Proč si myslíte, že mají politici v Poslanecké sněmovně poměrně vysoké platy a všemožné náhrady? To není, aby si nahrabali a pak se vám smáli, ale naopak proto, aby si nemuseli hrabat v těch igelitových taškách, co jim donese kdejaký Franta Flinta z Úplatkářova.

    Minář tady logicky cítí obrovskou příležitost, jak se prodat.

    S nadsázkou můžeme říct, že Babiš a Minář jsou si trochu podobní. Já nikdy neodejdu a já zase nepřestanu. Navíc Babiš rozpoznal Minářovu hru, přestal na něj hystericky reagovat a nechává ho, aby vystupoval v roli agresivního hráče. Jako příklad může být Babišův až nečekaně smířlivý projev k oslavám 17. listopadu.

    Co ty na to?

    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 0:08 pátek 20. března 2020. Anketa je uzavřena.

    • Super
      756
    • Trapas
      193
    • Tvl
      94
    • Haha
      87
    • Cože
      72
    • Sladký
      67