Známá britská nezisková organizace Oxfam zásobuje veřejnost informacemi o naprosto alarmujících podmínkách v největším řeckém uprchlickém táboře Moria. Ten se nachází na dříve turisty oblíbeném ostrově Lesbos. Evropská unie, která tábor financuje, si kvůli němu opakovaně vysloužila silnou kritiku.
Podmínky v táboře se aktuálně ještě zhoršují, a to kvůli nastávajícím mrazům. Například v úterý tam bylo nalezeno tělo čtyřiadvacetiletého Kamerunce, který přes noc umrzl. V podobných podmínkách žije nejen zhruba pět tisíc lidí přímo v táboře, ale i dalších deset tisíc migrantů na ostrovech Lesbos, Chios, Kos, Samos a Leros. V samotném táboře Moria se loni nacházelo třikrát tolik osob, než pro kolik byl postaven.
„Zranitelné osoby, včetně přeživších mučení a sexuální násilí, tu jsou ubytovány v nebezpečných oblastech. Těhotné ženy a matky s novorozenci zůstávají spát ve stanech a děti tu chodí bez doprovodu,“ cituje Guardian organizaci Oxfam.
Běžnou praxí prý například je, že jsou matky z místní nemocnice posílány zpět do promrzlých stanů pouhé čtyři dny po porodu císařským řezem.
Ženy nosí pleny, aby nemusely na záchod
V táboře Moria podle zjištění Oxfamu přímo bují násilí. Strach mají dvě třetiny obyvatel, dochází zde totiž k častým útokům. Velkému nebezpečí čelí zejména ženy.
Jak například popsala migrantka z Kamerunu, ženy sice mají v táboře vyhraněné místo, alespoň tento částečný pocit bezpečí ovšem padá s příchodem noci. Ve večerních hodinách se totiž jednotlivé úseky přestávají hlídat a do sektoru pro ženy se tak bez jakýchkoliv problémů dostanou i muži.
„V několika extrémních případech nám ženy řekly, že se rozhodly na noc nosit pleny, aby se vyhnuly tomu, že budou potmě muset jít na toaletu,“ cituje Guardian zprávu Oxfamu.
Ačkoliv se podle známé neziskovky v táboře nacházejí tisíce lidí, kteří mají nárok na transfer na pevninu, kvůli zdlouhavému procesu udílení azylu jsou zde odsouzeni zřejmě i na několik let života.
V táboře přitom není zavedena teplá voda a jedinou možností, jak si zajistit ochranu před umrznutím, je založit otevřený oheň, což migranti často dělají třeba z plastových odpadků. Ty přitom při pálení produkují nebezpečné látky, o hrozbě požáru v přeplněném táboře ani nemluvě.
„Evropští lídři musí čelit skutečnosti, že jejich současná politika živí nehumánní přijímací systém a vystavuje uprchlíky nebezpečí. Spíše než v pokračování úsilí o návratu uprchlíků do Turecka v rámci dohody uzavřené v roce 2016 by členské státy Evropské unie měly podpořit Řecko při zlepšování podmínek v ostrovních táborech a přesouvání lidí z přeplněných ostrovů na pevninu,“ nechala se slyšet Renata Rendón, šéfka mise společnosti Oxfam v Řecku.
Fotogalerie |