Stovky mrtvých včetně 36 dětí. Britové spočítali, kolik migrantů zemřelo v průlivu La Manche

Vůbec první analýzu svého druhu vypracovali ve Velké Británii, kde podle jejich údajů zemřelo od začátku tisíciletí téměř 300 migrantů, kteří se snažili dostat do země nelegální cestou. Zemřít mělo také 36 dětí, které se snažily překročit kanál La Manche.

Hned na úvod výzkumníci upozorňují, že zveřejněná čísla za posledních 20 let nemusejí být zcela přesná, jelikož se jedná pouze o zdokumentovaná úmrtí z médií. Žádná oficiální čísla mrtvých migrantů neexistují.

Jedním z nejaktivnějších lidí je v tomto výzkumu Maël Galisson, který poskytuje právní pomoc žadatelům o azyl ve Francii. Jeho snahou je od roku 2000 přiřazovat k zemřelým uprchlíkům také jejich konkrétní lidské příběhy. Podle Galissona se situace v posledních letech zdramatizovala.

Mezi nejtragičtější pokusy o překročení hranice patří 54 mrtvých mužů čínské národnosti, kteří zemřeli v roce 2000 v kamionu odjíždějícím do Doveru. Podobná tragédie se opakovala v roce 2019, kdy se v nákladním autě udusilo 39 vietnamských migrantů.

„Kromě těchto let byl roční počet úmrtí počítán převážně v jednotkách. Zlom přišel až v roce 2013, kdy se počty začaly neustále zvyšovat,“ stojí ve zprávě.

Ještě před rokem 2018 nejčastěji žadatelé o azyl umírali na silnicích, kde je buďto srazilo auto, náklaďák, nebo zemřeli v následku pádu pod vlak ve snaze dostat se na něj za jízdy.

V současné době se trendy mění a stále více uprchlíků volí „mokrou cestu do Anglie“.

Svou roli sehrálo šíření nemoci covid-19, které způsobilo snížení provozu nákladních vozidel.

Mezi zřejmě nejsmutnější příběhy patří ten, kdy se muž snažil vytvořit si vlastní provizorní záchrannou vestu. Do svého batohu si dal prázdné plastové lahve a doufal, že jej udrží nad rozbouřenou hladinou. Záchranáři už našli jen jeho bezvládné tělo.

„Strategie přechodu se vyvíjejí podle úrovně sekuritizace hranice. Čím více je hraniční přechod zabezpečen, a tím pádem nepřístupný, tím vyšší jsou rizika a potřeba, aby se migranti uchýlili k třetí straně: pašerákovi,“ stojí ve zprávě, která je toho názoru, že větší zabezpečení hranic nevede k požadovaným výsledkům.

„Řešení ve vojenském stylu neřeší humanitární problémy, pouze vytvářejí větší zisk pro pašeráky a více utrpení pro migranty,“ stojí dále ve zprávě výzkumníků.

Dokument odkazuje na začátek roku 2018, kdy se britská premiérka Theresa Mayová dohodla s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem na tom, že se budou snažit migrantům co nejvíce zabránit v překročení Lamanšského průlivu.

Výsledkem byl nárůst počtu pašeráků v dané oblasti, kteří začali organizovat plavby na malých člunech.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii