„Asi tři ze čtyř lidí, kterým organizace IRC v rámci svého programu duševního zdraví pomohla, uváděli příznaky jako problémy se spánkem, deprese a úzkost. Každý třetí uprchlík hlásil sebevražedné myšlenky, zatímco každý pátý se o sebevraždu pokusil,“ píší autoři výzkumu.
V něm se také píše, že depresemi či posttraumatickou stresovou poruchou trpí migranti napříč všemi věkovými skupinami. Zvýšil se prý také počet případů sebepoškozování, a to o 66 procent.
Jde prý o produkt beznaděje a zoufalství, jež panují na hranicích Evropy, k čemuž výrazně přispěla i pandemie koronaviru.
Výzkum dává psychické problémy migrantů i vzrůstající počty pokusů o sebevraždu do přímé souvislosti s migrační politikou zemí Evropské unie, která spočívá v zadržování migrantů tam, kde hranice Evropy překročili.
Pracovníci IRC operovali na třech ostrovech, a to Samos, Chios a Lesbos. Podmínky v tamních táborech popisují doslova jako nebezpečné a brutální, bez přístupu k základním hygienickým potřebám.
Uprchlický tábor Kara Tepe na Lesbu
Poslední jmenovaný ostrov v rámci migrační krize nechvalně proslul uprchlickým táborem Moria. Ten byl několika žháři srovnán se zemí, nahradil ho ovšem tábor Kara Tepe. A ten je podle mnohých ještě hrozivější.
Když pálí slunce, není tam prý žádný stín, a když zase naopak udeří silný vítr a déšť, je kompletně všude mokro a vlhko. Má tam panovat nedostatek jídla i hygienických potřeb.
Zpráva, kterou organizace vydala, požaduje, aby se evropští politici poučili ze svého selhání. Nový pakt EU o azylu a migraci je podle pracovníků krokem správným směrem, stále prý ale nedosahuje úrovně, na níž by migrace byla humánním a účinným způsobem řízena.
Mezinárodní záchranný výbor (IRC) byl v roce 1933 založen slavným fyzikem Albertem Einsteinem. Cílem organizace je od počátku humanitární pomoc uprchlíkům a lidem vysídleným válkou. V současnosti ji vede bývalý britský ministr zahraničí David Miliband.
Fotogalerie |
