Středa 3. června 2020, svátek má Tamara
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
EXPRES

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • jít naiDNES.cz

    Migranti a Česko v roce 2019: Přijde letos nová vlna a skončí to někdy?

    Co má Evropa v plánu s migranty v roce 2019? A co mají migranti v plánu s Evropou? | foto: Profimedia.cz

    Co čeká Evropu v oblasti migrační krize v tomto roce? Záleží na tom, zda je člověk optimista, nebo pesimista. Z objektivního hlediska by měla být Evropská unie z nejhoršího venku, ale pokazit se může strašně moc věcí. Problémy budou hlavně s těmi, kteří už se sem dostali.

    Jak jsme na tom?

    Všechna dostupná data za uplynulý rok ukazují jasný trend poklesu celkového počtu imigrantů. Přesná čísla tedy ještě v tuto chvíli nejsou k dispozici, ale průběžné statistiky ukazovaly, že migranti už do Evropy neproudí v takových počtech jako v krizových letech 2015/2016. V roce 2015 přišlo do Evropské unie přes milion imigrantů, o rok později už „jen“ přes tři sta tisíc. Za první půlku loňského roku to bylo jen něco málo přes padesát tisíc lidí.

    Kudy budou přicházet?

    Důvodů je mnoho. Tím hlavním je, že turecký prezident Recep Erdogan dodržel dohodu a skutečně uzavřel balkánskou trasu pro uprchlíky. Drží je v táborech na svém území, které bylo přitom v krizovém roce vstupní branou do Evropy. Mnoho zemí dalo jasně najevo, že uprchlíky na svém území nechce, Česká republika patří mezi ně. Imigrantům tak zbyla hlavně cesta přes Středozemní moře, ale i tam se situace dramaticky změnila.

    Skončily totiž kontroverzní „záchranné“ plavby lodí neziskových organizací, které sbíraly po celém Středozemním moři čluny s uprchlíky a pak je přivážely do evropských přístavů. Jenže dnes už žádné z těchto plavidel ve Středozemním moři neoperuje a především Itálie odmítá vůbec na svém území plavidla s uprchlíky přijímat. Nejvstřícnější je v tomto ohledu Španělsko, kam také v současnosti míří nejvíce uprchlíků.

    Uprchlíci během balkánských mrazů.

    Uprchlíci během balkánských mrazů

    Kvóty padly, tak co dál?

    Z dané situace lze celkem dobře dovodit, že letošní rok by neměl být co do počtu příchozích rozhodně nijak přelomový. Imigranti samozřejmě budou proudit dál, ale v počtech spíše malých a zvladatelných. Chybí jim magnet v podobě otevřené náruče merkelovského Německa, protože i Němci si už uvědomili, že další bezbřehé přijímání kohokoliv není možné. A Angela Merkelová, která v tomto postoji hrála prim, v politice končí. Další problém pro uprchlíky je brexit, protože do Velké Británie mířilo velké množství lidí s vidinou štědrých sociálních dávek vyplácených v tvrdé britské měně. Jenže po brexitu to budou mít na ostrovech špatné i dlouhodobě usazení a dobře integrovaní lidé z východní Evropy, natožpak houfy imigrantů z kulturně vzdálených zemí. Jedním z důvodů brexitu ostatně byla snaha Velké Británie rozhodovat si o těchto věcech sama. Británie už zkrátka nebude zemí imigrantům zaslíbenou.

    Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker patří mezi nejmocnější, ale...

    Táta uprchlíků a nejmocnější eurokomisař Jean-Claude Juncker

    Stejně tak bude tvrdou linii držet i Visegrád. Ať si o těchto zemích myslíme cokoliv, v oblasti imigrační politiky skutečně dokázaly otočit kormidlem v celé Evropě. Přidalo se i Rakousko a Itálie. Imigrantům tak jako příhodná destinace k vylodění zbývá zejména Španělsko a částečně také Francie a skandinávské země.

    Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že celý problém s imigrační vlnou vyhasíná a nebude z něj politické téma. Ale to bohužel není pravda. Téma migrace bude jedním z hlavních při volbách do Evropského parlamentu, kde budou slavit úspěch právě protiimigrační strany (stejně jako protiunijní, což je velmi často to samé).

    Balkánská trasa – nové slabé místo?

    Spolu s narůstajícím počtem migrantů z Turecka roste nervozita okolo balkánské trasy. Ta se táhne přes Albánii, Černou Horu a Bosnu do Chorvatska. Obzvláště nervózní je patrně Černá Hora, která již pohrozila, že při nárůstu počtu migrantů nebude váhat a postaví na hranici s Albánií plot z ostnatého drátu. Určité znepokojení přitom můžeme vycítit i v našich nejvyšších patrech: koncem července 2018 česká vláda poslala Bosně a Hercegovině 25 milionů korun na posílení ochrany hranic.

    Na Balkáně to opět začíná vřít. (ilustrační foto)

    Situace na Balkáně se zhoršuje.

    Zásadním problémem Evropy ale zůstává vysoký počet imigrantů, kteří do Evropské unie již dorazili v předchozích letech a které se nedaří dostávat zpět do jejich domovských zemí. Zde bude Evropa sklízet plody chyb z předchozích let.

    Kriminalita migrantů

    Ve Francii a Německu, ale i v jiných zemích, dochází stále k otřesným kriminálním případům, vraždám a znásilněním, které mají na svědomí právě imigranti. Velmi často jsou to lidé, kteří už prošli formální procedurou žádosti o azyl, a ten jim nebyl udělen. Jenže kvůli systému různých soudních a procedurálních odvolání, pomoci neziskovek nebo neochoty mateřských zemí je není možné okamžitě deportovat. Jsou to lidé v jakémsi právním a existenčním vakuu, protože správně mají být už někde jinde, ale reálně jsou stále zde.

    Čísla afrických migrantů připlouvajících do Itálie jsou od začátku roku 2017...

    Od počátku roku 2017 přibylo do Evropy přes Středozemí 85 tisíc migrantů.

    Jednotlivé členské státy i Evropská unie jako taková mají tedy v tomto roce před sebou jeden hlavní úkol a tím je dramaticky zrychlit a zefektivnit azylové řízení tak, aby reálně začal klesat i počet imigrantů přítomných na jejich území. Zatím totiž tyto počty právě kvůli složitosti a neefektivitě azylového řízení stále stoupají. S tím jsou spojená bezpečnostní rizika, která zase kladou důraz na policii a bezpečnostní složky jednotlivých zemí. Tento rok by mohl být zlomový právě v tom, že by se odmítnutí žadatelé o azyl mohli ve velkém posílat zpět.

    Vše se může zkomplikovat, pokud se z nějakého důvodu prezident Erdogan rozhodne svou část migrační trasy zase otevřít nebo pokud se bude nějak dramaticky vyvíjet situace v Sýrii nebo v jiném státě, odkud by mohly začít proudit statisíce uprchlíků. V tuto chvíli tomu ale nic nenasvědčuje, takže Evropa má skutečně před sebou mimořádnou šanci začít reálně vybředávat z celé migrační éry. Kvóty ani nejrůznější migrační pakty a všeobjímající usnesení nejsou cestou. Tou je jedině efektivní a rychlé vyřizování žádostí o azyl včetně příslušného rychlého navrácení domů odmítnutých žadatelů.

    Frontex se angažuje především tak, že členským státům pomáhá s ochranou hranic.

    Frontex se angažuje především tak, že členským státům pomáhá s ochranou hranic.

    Co s Frontexem?

    Evropská komise má svůj vlastní recept. Nedávno představila návrh na posílení unijní pohraniční stráže (tzv. Frontex). Ráda by jí přiklepla ročně dalších cca 9 miliard eur, dvacetkrát zvýšila počet jejích zaměstnanců a vyslala ji chránit vnější hranice EU. Je zde ale háček. Český premiér Andrej Babiš i jeho kolegové z Maďarska a Slovenska poukázali na to, že by tato stráž dělala to samé, co dnes beztak činí pobřežní stráže jednotlivých států. Podle Babiše je přitom smysluplnější poskytnout tyto prostředky napřímo dotyčným členským zemím a Frontexu přenechat jiné povinnosti (třeba vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl). Takže si připravme popcorn, jelikož přetahování se o Frontex (čti: miliardy unijních peněz) bude rozhodně pokračovat.

    Podle ekonoma a arabisty Tareka Osmana čeká Evropu do roku 2025 další masivní...

    Podle odborníků čeká Evropu do roku 2025 další masivní příliv migrantů ze severní Afriky.

    Víme už alespoň co s Afrikou?

    Nápad EU z loňského června je velmi přímočarý: v roce 2019 dostanou země na severu Afriky finanční pomoc. Výměnou za to by měly zarazit migranty mířící do Evropy na svých hranicích. O přesném obsahu dohody plánuje EU jednat s Africkou unií, Ligou arabských států i zeměmi samotnými. A na kolik že navázání takovéto spolupráce přijde unijní rozpočet? To si zatím nikdo ani neodvážil odhadnout!

    Fotogalerie

    Ohodnoťte článek
    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 23:30 17. června 2019. Anketa je uzavřena.

    • Super
      43
    • Tvl
      21
    • Haha
      15
    • Trapas
      14
    • Sladký
      13
    • Cože
      12

    Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

    Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

    Xaver: Klobouk dolů před Klausem. V ČRo zůstávám, spory s ČT házím do jímky

    Premium Ve středu ho poslanci zvolili do Rady České televize. Přesto, že spolu s ním byli zvoleni i Hana Lipovská a Pavel...

    Prezidentova nemoc. Neuropatie je tichá epidemie moderní doby, říká lékař

    Premium Brnění nohou, mravenčení, vrávoravá chůze, zakopávání a pády, ale i krutá bolest chodidel. To je hrubý výčet příznaků...

    Komentáře

    Mohlo by vás zajímat

    Vezmeme vás na titulní stranu
    Středa 3. června 2020, svátek má Tamara
    • schránka
    • Přihlásit Můj účet
    EXPRES

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • jít naiDNES.cz