„Nelze nekontrolovaně přijímat tisíce uprchlíků a nevědět, kdo jsou ti lidé. Hlavní problém není v zavlečení některých nemocí běženci, ale v sociální oblasti. To je otázka pro politické rozhodnutí,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro Parlamentní Listy uznávaný český parazitolog Michal Giboda.
Je vůbec možné se s přílivem uprchlíků preventivně bránit šíření nežádoucích chorob a parazitů? Podle profesora Gibody ano: „Je to možné, ale mělo by se k tomu vybrat pracoviště, které je profesně kvalifikované pro tento druh práce. To nemůže dělat obvodní pediatrička. Musel by to být buď mobilní tým, který by vycestoval na místo ubytování běženců, nebo první vstupní prohlídky.“
Co se týká parazitů, ze kterých plynou v souvislosti s migrací největší obavy, poukazuje Giboda rovněž na výchozí sociální podmínky konkrétních lidí.
„Všeobecně platí, že výskyt parazitů je dobrým měřítkem hygienické úrovně v dané populaci. Výskyt střevních parazitů romských osadách východního Slovenska je několikanásobně vyšší ve srovnání s většinovou populací východního Slovenska,“ říká odborník s tím, že africká rodina s vysokým hygienickým standardem, nezávadnou pitnou vodou a kanalizací je srovnatelná s rodinou u nás.
Zajímavý je Gibodou zprostředkovaný postřeh, jenž se týká vyjádření jordánského lékaře, jenž vystudoval u nás a zprostředkovává pomoc českých lékařů do táborů syrských utečenců.
Ten si o opatřeních, které by měly přijmout země s největším přílivem utečenců, myslí své.
„Nepouštěl bych do země nikoho bez ověření, kdo k nám přichází. V arabských zemích je jiná kultura, mnozí nebyli ani v hlavním městě své země, nemluvě o zahraničí. A s touto kulturní výbavou přijedou například do Čech, země s jinou kulturou, se kterou nevědí jak zacházet, a vznikne frustrace a následně i konflikt,“ vysvětlil podle Gibody jordánský lékař.
Fotogalerie |
