Příjmu migrantů, kteří do Evropy míří ze zemí subsaharské Afriky a Blízkého východu, by se většina Čechů nejraději vyhnula obloukem. Souhlasí s tím i orientalista, honorární konzul v Súdánu a vysokoškolský profesor Petr Pelikán, mimo jiné bratr bývalého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. I přesto je však podle něj vhodné migraci podporovat. Jenže úplně jinou.
„Ano, podpora určitého druhu migrace – nikoliv imigrace – není vůbec špatná. Jde o to, jaký druh migrace máme na mysli. Já tím, co si zasluhuje podporu, míním podporu dočasné pracovní migrace, nikoliv podporu lidí, kteří se sem programově jedou trvale usadit. Ti, kteří sem jedou dočasně, pak logicky budou z kultur, které nemají problém začlenit se do naší společnosti, a rovněž budou mít i pracovní návyky potřebné pro naši ekonomiku,“ řekl v rozhovoru pro Parlamentní listy.
„Na podpoře tohoto druhu migrace podle mého soudu není nic špatného. Co se týče těch pracovních návyků přínosných pro naši ekonomiku, nemám tím na mysli kulturu a mentalitu směřující k drobným, samostatným nevýrobním provozovnám, ale spíše lidi, kteří jsou schopni nechat se zaměstnávat ve výrobních podnicích,“ dodal.
Jak Pelikán následně vysvětlil, právě lidé, kteří takový předpoklad nesplňují, jsou migranti ze zemí Blízkého východu. Ti se prý totiž neradi nechávají zaměstnávat a naší ekonomice tak příliš neprospívají.
„Je to tak proto, že v blízkovýchodních zemích chce být každý svým pánem. Být na Blízkém východě něčím zaměstnancem, to znamená být něčím sluhou, ztratit část společenské prestiže, a to nikdo nechce. My to takhle u nás nemáme. Máme jinou kulturu,“ vysvětluje.
Migranti z těchto zemí si tak podle Pelikána raději otevírají vlastní podniky, zatímco Česko potřebuje více lidí, kteří jsou ochotni pracovat rukama.
„Ten podnikatelský duch je tam možná až příliš silný. Jenže podle mého my v současnosti potřebujeme spíše více pracovníků ochotných makat u pásu nebo na stavbách než těch, kteří si budou otevírat další směnárny, večerky anebo budou v konečném důsledku jen chodit po ulicích a prodávat falešné značkové sluneční brýle, aby se vůbec nějak uživili,“ říká zkušený arabista.
Koncentráky současnosti? Logický krok
Pelikán také okem odborníka zhodnotil krok lídrů evropských zemí, kteří se na nedávném summitu dohodli na zřizování hot spotů pro migranty. Jde o centra, kde by byli žadatelé o azyl shromažďováni, než volně vstoupí na území Evropy.
K myšlence je skeptický hlavně proto, že podobné hot spoty byly už před časem zřízeny v Itálii či v Řecku, ale situaci příliš neulehčily. Pokud by však byla myšlenka uchopena správně, jde podle Pelikána o pozitivní krok.
„Jestliže hot spoty budeme říkat tomu, že už se nenechají neprověření a často ve skutečnosti ani neidentifikovaní migranti volně pobíhat po celé Evropě, jak chtějí, ale budou někde za drátem do doby, než se administrativně vyřídí jejich status, je to podle mého soudu pozitivní vývoj,“ říká.
Nevadí mu ani fakt, že řada kritiků taková centra, kde budou migranti drženi až do rozhodnutí o udělení azylu, nazývá „koncentračními tábory současnosti“. Pelikán si je naopak pochvaluje jako po dlouhé době první logický krok v řešení migrační krize.
„Jestliže slovem hot spoty nazveme jakési koncentráky současnosti, kde tito lidé zůstanou, dokud nebude jasné, co s nimi a kam s nimi, je to kruté, k mnohým z nich to bude nespravedlivé, ale je to bohužel po dlouhých letech chybné imigrační politiky logický a nezbytný krok.“
